Lidé se často vymlouvají, že práce pro 50(55) + není. Ale v posledních letech to neplatí. I dříve, kdo chtěl skutečně pracovat, práci si naše vždy. Když je někdo nemocný a jeho zdravotní stav neumožňuje pracovat - jsou zde ID. Spíše se vymlouvají lidé, co nechtějí pracovat. Potom jsou ohroženější ti, co jsou nevyučení, či vyučení pro činnosti s minimální přídavnou hodnotou pro pracovní trh. Ti si nemohou tolik vybírat, u nich je to především o chuti pracovat. Bohužel socialisté je naučili se práci celoživotně úspěšně vyhýbat. I přesto je jejich cílová skupina voličů nevolí. Jsou totiž pasivní ve všem. Chutná jim hlavně pít a kouřit celé dny čučet na pokleslé seriály a zábavné show na komerčních TV.
Je vidět, že o ID toho moc nevíte. Jsou choroby, kdy je člověk invalidní jen částečně. Nepobírá tedy plný ID, ale jen částečný, a pracovat může s nějakým omezením. O právě pro to omezení častokrát nesežene práci (např. nesmí stát nebo ne dlouho, nesmí pracovat v noci, nesmí pracovat sám - silní cukrovkáři, může pracovat jen po omezený počet hodin - to je problém i maminek s malými dětmi, protože kratších úvazků u nás obecně moc není, atd.).
To je holt podle toho přísloví, že "sytý hladovému nevěří". Ještě je třeba zmínit, že teprve invalidní důchod třetího stupně (tedy nejtěžší postižení) je náhradní dobou pro případné pozdější přiznání starobního důchodu. U prvního a druhého stupně se předpokládá, že vedle toho důchodu (= příspěvku na stížené uplatnění) jste zaměstnán a z toho zaměstnání je odváděno pojistné. A to je často problém, zejména někde v "Horním Dolíkově". Navíc mnozí zaměstnavatelé, kteří mají povinnost zaměstnávat lidi v ID (jde o větší podniky) se z této povinnosti raději vykoupí, než by vytvářeli pracovní podmínky třeba pro vozíčkáře či nevidomé.
Nezpochybňuji zdravotní problémy některých občanů. Ale často za různá omezení typu nesmím na slunce, nesmím stát, nesmím pracovat v prašném prostředí, jsem alergik ... se skrývá primárně snaha se vyhýbat práci. Je zajímavé, že podobné výmluvy se objeví takřka u lidí se základním a středním vzdělání. U VŠ vzdělaných jsem to nezaznamenal. Určitě z například 300 tisíc trvale nezaměstnaných, objektivně nemohou pracovat řádově jednotky tisíc. Socialisté si zde vychovali již druhou generaci osob štítících se práce. Je dobré jim nevalorizovat sociální dávky. Aby se nestávalo, že život s absencí práce se vyplácí ve srovnání s lidmi dělnických profesí. Také je třeba pro své zdraví něco aktivně dělat. Ne se jen povalovat na gauči. Zase lidé s vyšším vzděláním mnohem častěji sportují, méně kouří i pijí alkohol. Víte, co mě mj. zajímá. Kdo za mě marodí? Ročně připadá na jednoho občana čerpání nemocenské v délce asi 45 dnů!!!! To jsem promarodil snad za 35 let své práce. Tak, kdo se za mne stále fláká o čerpá ze zdravotního pojištění. Nemohu mít pochopení pro tisíce osob, které se štítí práce.
Všichni VŠ rozhodně cizí jazyk neovládají. Zvláště absolventi různých sociálních a speciálních oborů. Dále je zde velký podíl absolventů pochybných VŠ, z velké míry soukromých. Zde studují a vystudují ročně tisíce absolventů s tragickými znalostmi a vědomostmi. Často se ukryjí právě do veřejné správy. Policisté, hasiči, celníci, bachaři, zaměstnanci samospráv s titulem, ale nedomluví se pomalu ani česky. Také mnozí politici se vydali snadnou cestou k získání titulů na podezřelých VŠ po celé republice, včetně Slovenska. I ti mnohdy jsou analfabeti ve znalosti cizího jazyka.
Možná jsem to nyní já kdo za vás marodí ,dřel jsem 15let v lese a poslední dva roky jsem k tomu měl ještě jedno zaměstnání.Momentálně mi vyjela o 1cm plotýnka a když jsem zustal na vingl tak mě musela odvézt sanitka .Letos mi bude56let a tak jse tedy teď podle vás flákám, ale přál bych vám tu bolest aby jste se chytl za nos a uvědomil si co tady píšete za bláboly.Vysokoškoláci samozřejmě můžou v zimě s rýmičkou do práce ale zkuste to ve sněhu po kolena z motorovou pilou.
Já za Váše zdravotní problému opravdu nemohu. To jste mne pobavil. Průměr zhruba 45 dnů marodění v roce patří k nejvyšším v rámci celé Evropy. Že by se Čechům jen nechtělo??? 45 dnů za rok násobené třeba 40 - 45 už dá nějaký rok, který lidé neodpracují. Jistě část z nich se utíká do nemocí odpočinout od stereotypu denního vstávání do práce. A těžkou hlavu si nedělají, naopak ještě budou nadávat, jak je zlý zaměstnavatel a dře je z kůže. Nejvíce vždy nadávají lidé, co jsou vyžírkové, netáhla a co se jen hojí na "eráru". Všimněte si, že vždy zdůrazňují pouze svá práva.
Nezlobte se na mě, ale kdybych Vás měla po ruce, asi bych se neudržela - jak mě svrbí dlaň... Vy to možná myslíte paušálně, ale podařilo se Vám tím urazit hezkou řádku lidí. Můj přítel celý život makal, nebyl ani den na úřadu práce. Závodní lékař mu z důvodu vysokého tlaku zakázal práci v noci - tím se stal pro zaměstnavatele neužitečným a propustil ho. Protože má status zdravotního znevýhodnění, našel si práci v chráněné dílně. To znamená, že makal jak blbec za minimální mzdu - a žádné upravené pracovní podmínky pro lidi se zdravotním omezením nebyly. Ani zdravotní židle, ani rehabilitace apod. Jen měli jednu přestávku navíc. Když si spočítal, že si vydělá deset čistého a čtyři projezdí - raději šel do předdůchodu - na který si poctivě naspořil. A podotýkám, že pracoval jako dělník, takže žádný manažer. Můj otčím také celý život makal, před důchodem měl problém najít normální práci, kterou by zvládl. Manuálně je šikovný a velmi pracovitý, ale to neuvěřitelné tempo už prostě v šedesáti nedáváte. A to jsou u Vás lidé, kteří se štítí práce? Měl byste někdy trochu přemýšlet a vhodněji volit slova.
V podobných diskuzích nikdy nemůžete dohlédnout do konkrétních, individuálních osudů. Necítím žádné pochybení ve sdělováních osobních názorů. Jak říkal již Felix Holzmann ve svých skečích. Pláčete pěkně, ale na nesprávném hrobě. Lidé v ČR jsou velmi pasivní a ustrašení v oblasti zaměstnání. Do dneška nedovedli pochopit a docenit zásadní roli odborů na každém pracovišti. Nechají si vše líbit, pracují za nízké mzdy, dokonce i souhlasně odsuzují snahu se z tohoto neutěšeného stavu vymanit. Vy totiž souhlasíte s člověkem, který Vás polituje a bude často naoko Vás verbálně podporovat. Bohužel zase jen někde stranou, na ulici, v obchodě, ve frontě na sociální dávky... A znovu odkazuji na to, že si Češi nedokáží vyjednat slušné mzdy, dodržování pravidel uvedených například v P atd. Také jsem občas slyšel skuhrání lidí na zlé vedoucí. Potom vyšlo z jejich úst, že si nechají líbit vedení dvojího výkazu pracovních směn, nezapočítávání svátků a nočních příplatků... Na druhou stranu, tito lidé si ani nezasluhují nic jiného - když neprotestují, nedají podnět na inspektoráty práce... Když si vše nechají líbit. Pořád jen jako ovce čekají, že za ně vždy "někdo" nepříznivý stav vyřeší. Zde je ráj pro všechny politiky, vládu... Nikdo se s nimi moc nepře, neprosazuje zlepšování pracovních podmínek. To se to žije. A všichni mlčí a dívají se do stolu (pokud stojí) nebo do země, když stojí. To je česká ustrašená mentalita. Po straně je každý hrdinou, ale osvědčit to v reálu - to dokáže jen zlomek.