"ČSOB klientovi účtuje za předčasné splacení hypotéky 5 % z mimořádné splátky za každý započatý rok do data ukončení fixace sazby"
To jsou teda drsoňové. Ještě bych chápal, kdyby si nechali zaplatit úroky, o které přijdou, ale když jsou úroky většinou lehce pod 3% (navíc z postupně snižující se částky), tak chtít 5% za každý načatý rok je fakt nenažranost. To už je fakt, jako kdyby člověk platil ČD pokutu za to, že si koupil jízdenku a vystoupil o stanici dřív.
A přesně proto je potřeba regulace... Holt ona slavná "neviditelná ruka trhu" toto nevyřeší, dokud bude existovat kartel a jiné nekalé praktiky. A ty budou existovat vždycky, proto je kapitalismus ve smyslu ryze tržního prostředí nesmysl. Předpokládá poctivost, a to je jednoduše příliš divoký předpoklad - na to jsou lidi příliš dementní.
Jestli jste dementní, tak mluvte prosím za sebe. Mezi třiceti bankami žádný kartel není, což je vyvratitelné teorií her, neboť kooperativní hra ve smyslu hlídání domluvené strategie by zde byla neuvěřitelně nákladná a neefektivní, takže optimum převládne v bodě nespolupráce. V tomto konkrétném případě je regulace nikoli zbytečná, ale přímo škodlivá.
Máme na trhu 30 bank, z toho 8 dominantních hráčů. Spotřebitel má možnost vybrat si kteroukoli a malé banky nejsou nijak limitovány v expanzi. Kartelová dohoda bank by musela být podepřena efektivní vzájemnou kontrolou smluvních podmínek milionů klientů, z nichž navíc data podléhají bankovnímu tajemství. Takže by byl dvojí trestný čin vyvádět data jinam - kartel a porušení bankovního tajemství. V takovém prostředí je i dle odborných analýz (ekon. literatura) patrné, že se nejedná o kooperativní hru, tudiž bude mít tendenci zvítězit optimum nespolupráce (Nashova rovnováha, viz, vězňovo dilema). Křehkost kartelu je ještě silněji narušena přítomností 22 menších bank, které neustále ukrajují z podílu těch velkých, viz. malí inovátoři AIR, mbank, FIO atd.
Pokud máte pocit, že banky tvoří kartelové dohody, napište o tom odborný článek, rád si ho přečtu ;)
u ČD se jen řeší sleva za hromadné jízdenky, kdy větší skupinky co nastupovaly na více zastávkách koupily jednu jízdenku pro všechny v místě nástupu těch prvních, ikdyž správně si mají koupit hromadnou jen do místa kde přistupuje jejich další člen a to klidně opakovaně, ale vždy musí sedět počet lidí na lístku s těmi co jsou ve vlaku.