Zase další EU regulace. Už dnes platí, že je klient dopředu jasně informován o podmínkách úvěru. Jestli si zvolí variabilní sazbu s možností splatit úvěr třeba každý měsíc, nebo fixaci na deset let s úrokovou slevou díky tomu, že se zaváže dodržovat splátkový kalendář, je přeci na něm! Sankční poplatek zahrnuje vyjma nákladů, také ušlý zisk, s kterým banka díky závazku klienta počítala, případně dorovnává poskytnutou slevu na úroku. Takto bude úroková sazba o něco vyšší než dnes s povinnou opcí splacení úvěru, což některým lidem, kteří ji určitě nevyužijí, přijde draho.
Vítejte v EU, kde regulací k unifikaci a rovnosti.
Třeba mBank má v nabídce bilanční mechanismus přes který můžete ze svého běžného účtu každý měsíc libovolně umořovat nad rámec pravidelné splátky. Samozřejmě takový produkt je mírně dražší oproti těm, kde se zavážeme k přesně daným splátkám po určitou dobu z důvodu predikce cash flow banky a jiných nákladů.
Zkrátka a dobře, produktů je celá řada, stejně jako bank. Klient informován je a knih ohledně finanční matematiky případně taky :) (otázka výhodnosti fixace je na jiné forum) Pokud však klient chce slevu na úrok a zaváže se ke splátkám po určitou dobu u dané banky se všemi pro a proti, tak je alibismus nadávat potom na podmínky smluvní pokuty, která je oprávněná. Nota bene populistický krok je takovému volání vyhovět ze strany EU politiků.
Bank a variací produktů existuje mraky. Já mám hypotéku dokonce u velké banky s floatingem a splatit mohu měsíc od oznámení zdarma. Když lidé volí fixaci na pět let, tak je to jen jejich rozhodnutí. Banka má proti jejich úvěru fixovaný vklad. a nebude doplácen na to, že se klient najednou rozhodnul splatit. To je jako štvát se proti tomu, že mi propadne záloha, kterou zaplatím, abych měl právo odebrat zboží a nakonec ho neodeberu. Volání o pomoc státu je nepřípustné zasahování do volného obchodu s mnoha vedlejšími efekty.
S tou finanční matematikou je to u nás těžké.
Příklad trochu off topic (ale v jádru dost podobný problém):
Před mnohými lety se můj kolega, vyštudovaný ekonom, podivoval, proč mám účet s pětiletou výpovědní lhůtou, že přece nikdy nemůžu vědět pět let dopředu, že ty peníze budu potřebovat. On že by si vzal maximálně roční výpovědní lhůtu. A byl strašně překvapený, když jsem mu spočítal, že vyšší úrok mi pokryje pokutu z předčasného výběru už po pěti letech spoření, takže stačí, když vím, že ty prostředky nebudu potřebovat v nejbližších pěti letech a pak to můžu používat jako účet bez výpovědní lhůty.
Totéž u té hypotéky. Prostě si člověk musí spočítat, jestli se mu vyplatí nižší úrok a pokuta za mimořádný vklad, nebo vyšší úrok s povoleným mimořádným vkladem, nebo nechat mimořádné prostředky zhodnocovat jinde a hypotéku platit dál podle smlouvy.
Stačí se rozhlédnou po okolí a spočítat si, kolik člověkoroků je třeba na jednu tak velkou mimořádku mezi známými. když vám vyjde, že na to nestačí ani 1000 člověkoroků, je to docela dobrá jistota, ne?
Nebo se poptejte pojišťovny, za kolik pojistí mimořádku ve výši spořené částky na pět let. Pravděpodobnost dané mimořádky je nižší než poměr pojistného a plnění (protože pojistné zahrnuje i zisk pojišťovny).
Samozřejmě, pokud za rozumnou míru jistoty považujete přesně 100% a ani o jednu kvintilióntinu méně, tak takovéto úvahy pro vás nejsou.