Tak oni budou vymáhat promlčené věci? Omlouvám se všem co to podepsali, ale to by mohl podepsat fakt jedině mentálně retardovanej člověk.
Oni teda zažalujou třeba 170 tisíc za posledních 20 let. 10 tisíc vyhrajou a 160 tisíc promlčených prohrajou.
Náklady řízení pak budou třeba odhadem 40 000, z toho (podle poměru úspěchu ve věci!!) 3500 má zaplatit banka klientovi a 36500 bude muset zaplatit klient bance. Banka svoje povinnosti započte a výsledek je ten, že klient ve výsledku zaplatí bance 23000 Kč. Hodně štěstí, ale kdo je blbej je blbej, nedá se nic dělat.
Žalovat promlčenou pohledávku je kravina, kterou by si žádnej advokát nedovolil. Ale soukromá společnost klidně. Navíc vám to řekla dopředu, že.
Dobrý den,
komunikace BSP je v tomto ohledu trošku schizofrenní. Na tiskové konferenci předseda představenstva pan Paľko uvedl, že chce jít až za tuto lhůtu. Poté, co jsem uvedla, že je jisté, že banky u soudu 100% namítnou promlčení (některé banky mají smluvně prodlouženou promlčecí lhůtu), řekl pan Paľko, že i přes to si myslí, že může poplatky vymoci. Nechtěl být však konkrétnější, jak by ve věci přesně postupoval.
Na webu je ale počítadlo s tím, že můžete vymoci i 28 800 Kč. Drží se tam informace, že byl v minulosti účtován i měsíční poplatek 600 Kč. Když si to vynásobíte, zjistíte, že 28 800 je částka právě za 4 roky. Takže podle webu by se zase mělo vymáhat pouze do doby promlčení...
A ano máte pravdu, pokud by soud přiznal jen částečný úspěch, může také přiznat náhradu nákladů, které je klient povinen zaplatit. BSP na webu uvádí, že tyto náklady by zaplatila za klienta, ale v plné moci - jediný dokument, který podepisujete - o úhradě nároků třetí straně, není žádná zmínka..
Zdravím, Gábina klimánková
Podle mne si neuvědomili, že banka není nevědomý dlužník, který si převezme platební rozkaz, nepodá odpor a promlčení nenamítne. Přesně z tohoto důvodu advokáti žalují promlčené pohledávky poměrně běžně, pokud protistrana vypadá jako běžný nevzdělaný dlužník. A ve velkých číslech jim to prochází.
Banka to promlčení samozřejmě namítne, když už odmítne mimosoudní vyrovnání.
Třeba chtějí zkusit banky zahltit v představě, že banky nestihnou všechny plaťáky zpracovat a včas podat odpory. Takový Denial-of-service-attack. Většina bank nemá procesy nastavené tak, aby byla kdykoli připravena zprocesovat několik set nebo tisíc plaťáků proti bance - mají to nastavené naopak.
Ano, advokáti, kteří to dostanou jako příkaz od klienta zažalují i promlčenou pohledávku. O tom nemluvím. Pokud je klient vymahačská společnost, která žaluje promlčené věci od osmedástiletých babiček, tak to advokát na příkaz klienta samozřejmě udělá.
Advokát sám to ovšem neudělá a klientovi nedoporučí, protože je to blbost a mohl by tím poškodit klienta. Je si toho vědom a nechce být vyhozenej z Komory.
Tady je ale problém (a finta) v tom, že mezi klienta banky a advokáta se postaví ještě soukromá společnost. A soukromá společnost je tím pádem tím klientem advokáta, od kterého advokát přijímá příkazy. Takže advokát PŘESNĚ podle svých povinností svého klienta (společnost) varuje, že se to asi nevyplatí, a klient (společnost) mu dá příkaz aby to udělal stejně.
Pokud se týká šance, že by banka za pár týdnů neodeslala pár tisíc odporů, je podle mě dost malá. Odpor nemusí být nijak extra odůvodněný, stačí kopírovat pár vět o tom že takhle byla podepsaná smlouva. Na to si najmete i brigádníky, kteří budou jen přepisovat spisové značky.
Navíc banky se nemusí bát, že by jim přišly desetitisíce příkazů najednou, ony totiž soudy musí tu práci udělat taky, spisové značky přidělit a plaťáky vytvořit. Takže budou nejspíš chodit postupně.
Máte pravdu, že ten trik s akciovou společností vloženou mezi advokáta a konečného klienta je zajímavý. Nejde o to to dostat jako příkaz od klienta, ale seznámit klienta s výhodami i nevýhodami daného kroku a nechat rozhodnutí na něm. A samozřejmě bez té akciové společnosti mezi by advokát reálně nebyl schopen ty klienty seznámit s možnostmi tak, aby byli schopni učinit kvalifikované rozhodnutí.
Osobně znám banky "zevnitř" a jsem přesvědčen, že procesy některých z nich jsou natolik rigidní, že by je takovýto DoS mohl dostat, pokud se na něj nepřipraví dopředu. To, že je možné najmout brigádníky na vyplňování spisových značek, neznamená, že každý odpor v některé bance nepůjde přes tři právníky.
Tomuhle kroku fandím, třeba se pohnou stojaté vody.
Ale je dobré vidět i druhou stránku věci - co nastane, pokud banky peníze klientům vrátí, ať již dobrovolně, nebo na základě soudního rozhodnutí? Jakou asi úrokovou sazbu dostane klient, který se pustil s bankou do tohoto sporu, při žádosti o další půjčku? (ať v té samé bance, nebo v jiné). Zvýší se úroky z půjček obecně? Nečekám totiž, že by banky dané peníze odepsaly, spíš se budou chtít co nejrychleji zahojit...
Toho, že by banky nezvládly nápor žádostí, se není třeba bát.Vzhledem k tomu, že je záležitost dostatečně předem medializovaná, mají čas připravit se v předstihu (a pak už jen Ctrl C, Ctrl V). Navíc, týká se to v naprosté většině velkých bank, jejichž právní útvary rozhodně nejsou personálně poddimenzované, a v neposlední řadě spolupracují s právnickými firmami, kam lze tuto agendu přehodit...