Hlavní navigace

Názory k článku Praktické informace kolem důchodů v otázkách a odpovědích

  • 24. 3. 2021 7:32

    bez přezdívky

    U poživatele 1. nebo 2. stupně invalidity se předpokládá, že pracuje. V mém případě to bylo tak, že ÚP určil pro mě práci na dvanáctihodinové směny. Pak si člověk myslí, že by měl mít jako invalida nějaké úlevy. Reakce ÚP na mé odmítnutí těchto dvanáctek bylo sankční vyřazení na půl roku.

  • 24. 3. 2021 11:01

    ViR

    ÚP určitě dvanáctihodinové směny neurčil, neb to jaksi není v jeho kompetenci, ale v kompetenci zaměstnavatele. Jen nabídl podle jeho dobrozdání vhodné zaměstnání. Což může být například i práce u PCO (dálkové hlídání objektů), kde jsou dvanáctihodinové i delší směny celkem běžné, protože charakter práce je blízký "pohotovosti na pracovišti". Můžete sedět, ležet, poslouchoat rádio, číst si, dívat se na TV dle libosti. Podstatné co ale musíte, to je velmi rychle reagovat na poplach, byť třeba právě sedíte na WC :-). Maminka již jako starobní důchodkyně dělala takovou práci několik let a s ní se střídali i dva invalidní důchodci. Jeden z nich (bývalý profesionální hasič po úrazu, relativně mladý) si dokonce běžně a rád bral dvě "dvanáctky" po sobě. Jeden den navečer nastoupil, druhý den odešel. Podle mne o tom, zda je pro danou diagnózu práce s dvanáctihodinovými směnami přijatelná či nikoli měl rozhodnout v konkrétním případě lékař. Pokud jste jen práci bez dalšího odmítl, tak jste zkrátka neposkytl součinnost, a to vyřazení bylo oprávněné.

  • 24. 3. 2021 12:57

    bez přezdívky

    Tak v práci u mého přítele se stalo toto: pracoval u hlídací služby (protože služba musí být hlídací, nikoli bezpečnostní. Hlídací může mít zbraň jako třeba revolver, hlídací nesmí, atd. Majitel radši volil formu hlídací služby, protože pro bezpečnostní službu bylo třeba moc papírování, moc kadejakých potvrzení a taky hodně buzerace ze strany státních institucí). Ve firmě pracují invalidé, důchodci, prostě lidé, kteří špatně hledají práci. Firma hlídá různé objekty (supermarkety, teplárnu, obchodní centrum, má placené hlídače parkovišť, hlídají skládku odpadu...). Pracovní směny jsou různé, někde klasické 12, jinde je jiný rozvrh směn, skutečně je to velmi variabilní. No, a pracoval tam pán, invalida, měl silnou cukrovku, píchal si inzulín. Lékař napsal, že sice může pracovat, ale za dodržení určitých podmínek, ale v žádném případě NESMÍ být na směně SÁM!! Krom toho mu navíc zakázal práci na nočních směnách. Zaměstnavatel tyto podmínky od lékaře nesplnil a pánovi řekl, že pokud chce být zaměstnán (což pán chce, protože invalidní důchody v 1. a 2. stupni jsou nic moc, za to nepřežije, že, a musí mít takovou práci, aby tedy pracovat vůbec mohl. Tito lidé velmi těžko shánějí práci, ale to už tu bylo v době socialismu, to není žádná novinka), holt musí chodit na noční, přestože na nich bude sám. A jednoho dne ráno našli pána ve vrátnici mrtvého. Našel ho ten, kdo ho střídal. Příčina smrti: hypoglykémie. Pánovi se udělalo špatně, a protože tam nebyl nikdo, kdo by mu poskytnul první pomoc nebo aspoň zavolal lékaře, tak zemřel. Byl z toho tenkrát velký rachot a majitelé firmy chodili hooodně dlouho se staženýma půlkama, že by jim mezi půlkama ani vlásek neprotáhnul. Jenže na druhou stranu oni zas zaměstnávají tak na stovku podobně postižených lidí, které nikde a nikdo nezaměstná...
    Co jsme to za stát, když se nám zdraví válejí doma, vysmátí a s prackama nataženýma po podporách, a těžce nemocné nutíme pracovat? Hnus, hnus, nic jiného než hnus.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).