Názory k článku Pracuj, mlč a na nic se neptej?!
-
jojo (neregistrovaný)
Proč totalita ? Jestliže jste zaměstnán v závislé práci, tak samozřejmě, pokud jsou příkazy nadřízeného v souladu se zákony, vám vůbec nepřísluší hodnotit, zda jsou správné, či nikoliv. Až budete na místě nadřízeného vy, ponesete za vše zodpovědnost, pak se můžete rozhodovat. V závislé práci jste povinen konat práci na příkaz nadřízeného. Totiž co člověk to názor a kdyby v tomto nebyla "totalita" tak by to byla bezbřehá anarchie, jako skoro ve všem, kde si lidé pletou pojmy demokracie s anarchií.
-
Pavel (neregistrovaný)
Zaměstnanec je povinnen plnit příkazy zaměstnavate, jestliže jsou v souladu se zákoníkem práce a nejsou v rozporu s vyššími právními předpisy, např. ústavou.
Je irelevantní, jestliže tento příkaz záměstnavatele poškozuje, například snížením ekonomického profitu.
Je irelevantní, jestliže tento příkaz poškozuje zájem zaměstnance, například pro závislost jeho mzdy na tržbách.Mám s tím osobní zkušenost z vedení pobočky banky.
Je potřeba se chovat racionálně, nebo přímo oportunisticky, a nabytých znalostí a zkušeností využít jinde. Třeba ve vlastní lékárně.
Podle mého názoru v tomto sporu rozhodne US ve prospěch zaměstnavatele.
-
Kuba (neregistrovaný)
Škoda určitě nevzniká, když se management dobrovolně rozhodne nevydělat peníze. Naprosto chápu, že někdo může upřednostňovat bezhotovostní platby a pokud možno se vyhnout těm hotovostním. Navíc trošku mi nejde do hlavy argumentace, že nejdřív paní zvyšuje tržby, a následně prohlásí, že jde o úhradu závazků.
-
Jistě můžete upozornit nadřízeného, že pokyn pokládáte za nesprávný. Dokonce si lze představit, že na nesprávnost pokynu přímého nadřízeného upozorníte vyššího nadřízeného či přímo statutární či dozorčí orgán zaměstnavatele. Ve většině případů je i reálně možné, že vykonání příkazu z tohoto důvodu odložíte.
Pokud přímý nadřízený bude zjevně trpět duševní poruchou, potom jeho pokyn vůbec nelze považovat za pokyn zaměstnavatele, a tudíž ani není povinnost jej splnit. Naopak v rámci obecné preventivní povinnosti je třeba upozornit zaměstnavatele.
Je třeba si uvědomit, že judikát je třeba interpretovat v kontextu toho, co bylo posuzováno, a nelze jej bezmyšlenkovitě vztahovat na všechny situace.
-
Pokud je nadřízený nekompetentní id.ot (neregistrovaný)
Judikát můžete intepretovat jakkoli, jen taháte za kratší provaz. Zvláště v České republice, kdy management a vedení má pocit, že je geniální a za všechny jeho chyby mohou špatní zaměstnanci – jak tento dojem zde prezentuje i velmi mnoho přispěvatelů.
Ve své podstatě nikdy zaměstnanec neví, co se obrátí proti němu. Tahá za kratší provaz.
Teoreticky můžete mnoho věcí, jak jste psal – ovšem teorie je jen teorie. Říká se tomu také knížecí rady. Jakmile je začnete praktikovat, s velkou pravděpodobností se dostáváte do konfliktu. A protože nadřízený má větší pravomoce, ten konflikt skoro vždy dopadá poměrně jednoznačně. To je zase praxe.
-
Pokud je nadřízený nekompetentní id.ot (neregistrovaný)
Mám velký problém s tím příslovečným určením „rozhodně“. Nějak mám dojem, že skutečnost nebývá v 99,999 % tak černobílá, aby se taková porce jistoty dala vyjádřit dokonce slovem „rozhodně“.
Kromě toho, kdyby to správně fungovalo, je lépe být zticha a prostě vykonat příkaz vedoucího – ostatně to, že tak nečinila pracovnice jí vyčinily i soudy.
V USA to tak funguje, prostě vedoucí dá příkaz, a je za něho odpovědný. Protože tam pracovníci plní co vedoucí přikáže, nikoho by v problémech ani nenapadlo vinit kohokoli jiného, než vedoucího – to je jeho práce, aby si pohlídal, že nedělá blbosti pro firmu.
To pouze v České republice je zvláštní anomálie, kde máme geniální manažery, vedoucí a majitele firem, a všechny chyby dělají pouze zaměstnanci. A také podnikatelé se nijak nežinýrují tento názor naplno vyjadřovat. Mezi řádky pak čteme, že zaměstnanec vedoucím či majitelům slouží především k tomu, aby měl na koho svést svou neschopnost či špatné rozhodnutí. Pokud zaměstnanec firmě pomůže odepřením příkazu – je trestán. Pokud firmu poškodí poslechnutím příkazu veoducí – je také trestán. Jen lidé, kteří nežijí v České republice, pak mohou používat slova jako „rozhodně“, protože nežijí v realitě.
Český zaměstnanec je prostě ovce na obětování, protože vedoucí není schopen nést odpovědnost za svou funkci a rozhodnutí. A tak prostě „potrestá nevinné“.
Zaměstnanec ve valné většině případů nemá úniku. A pokud se nemůže na firmu vykašlat, a dát výpověď – a jít jinam, pak je v nezáviděníhodné pozici. Ostatně já sám odmítám pracovat ve firmě s českými šéfy – člověk se právě takovým excesům, jako je v článku daleko spíše vyhne. Český šéf je totiž génius, a za vše špatné mohou zaměstnanci. Velmi rád těmto géniům nebudu kazit jejich práci. Jsem velice spokojen.
ČLÁNKY DO MAILU