Bouře ve sklenici vody. Normální pojištění (povinné ručení, pojištění majetku, pojištění odpovědnosti, úrazové pojištění a cestovní pojištění) si každý dokáže sjednat sám přímo s pojišťovnou. Nesmysly jako životní pojištění, co v zásadě ani nejsou pojištění, jsou zbytná a poradci se mohou jít živit poctivě, třeba prací. Zákon mě tedy rozhodně nijak nepobuřuje, ale ani nejsem jeho zastáncem - normálního člověka se nijak nedotýká.
Tak to byste se velmi divil. Za 17 let jsem viděl opravdu hodně a klientem nastavené smlouvy jsou z většiny tragické. Píšete, že úrazové pojištění si každý může sjednat sám, čili ho respektujete jako potřebné pojištění a zároveň ve stejné větě píšete, že životní pojištění je nesmysl. Myslíte si, že třeba nemůžete přijít do invalidního důvodu nebo zemřít z důvodu nemoci? K čemu Vám bude úrazové pojištění, když dostanete infarkt a skončíte jako invalida? Nebo pak nevíte, jak může vypadat životní pojištění. Jeho nastavení od těch, co svoji práci dělají skutečně pro klienta, vychází z reálných dat klienta a jeho budoucích plánů, nikoli z nastavení "asi tak..." a promítají do něj nejtěžší životní situace, jako je vážná nemoc, invalidita nebo smrt v reálných částkách dopadu na pojištěného nebo rodinu.
Já jsem si od skutečného finančního poradce nechal udělat životní pojištění. Po cca 6 letech se mi stal úraz a dostal jsem se do invalidního důchodu. A víte jak to dopadlo?
1) Pojišťovna prohlásila, že smlouva je od počátku neplatná. Namísto plnění tedy zrušila smlouvu.
2) Následně mi vrátila zaplacenou částku mínus provize poradci - celkem jsem tratil asi 30 tisíc Kč.
Stalo se to u Avivy, dnes Wetlife. A zřejmě se mi to - co jsem se dostal z nejhoršího - podařilo dobře zmedializovat, protože jsem si to nenechal pro sebe, a psal o tom na každém rohu - a Aviva z toho byla časem zoufalá, a dnes už tu není. Avivu jsem na každou výhrůžku o stažení vyzýval, ať mě žaluje, a dokáže, že soudu, že lžu.
Řadu let jsem se potácel na hranici přežití, a nevěděl jsem, jestli přežiji. Nebyl jsem ve stavu, kdy bych se s pojišťovnou mohl soudit.
Takže to je reálný případ. Kdybys si pojištění zařídil sám, v nejhorším případě bych měl o 30 tisíc více. Ale otázkou je, zda má vůbec jakýkoli smysl se pojišťovat pro tento případ - podle mě je to vyhazování peněz oknem.
No, také jsem uzavíral ŽP, protože mi to platila firma jako benefit. Přišel poradce, přinesl mimo jiné zdravotní dotazník, ten se mnou vyplnil, na mé upřesňující otázky odpovídal, já mu odpovídal podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, probírali jsem to snad hodinu. Pak jsem to podepsal a následně si našel, na co se v tom dotazníku opravdu ptají (tedy co opravdu znamenají ty lékařské termíny, na jejichž význam jsem se ptal a ten poradce mi to vysvětloval). Pod vlivem lživých odpovědím poradce na mé upřesňující otázky jsem vlastně "zatajil důležitou skutečnost" téměř v každém bodě tohoto dotazníku. Mám snad já mít křišťálovou kouli, abych věděl, že poradce, doporučený pojišťovnou velké firmě, je jen lhář?
No, třeba za "obtíže oběhového ústrojí" se považují třeba i studené ruce a / nebo nohy. Tím trpí většina populace a většinou to ani nepovažují za něco, co by bylo problémem a mělo se to řešit, natož uvádět v dotazníku. Podobně u otázky na křečové žíly nebylo uvedeno, že i hemoroidy jsou křečové žíly a nejsem si jistý, že toto většina lidí ví, či si automaticky vybaví pří dotazu, jestli mají křečové žíly. I to slovo "úraz" má podstatně širši význam než třikrát zlomené stehno - ono i píchnutí špendlíkem je úraz. Když si srovnáte významy těch slov uvedených v dotazníku tak, jak se běžně používají, a co znamenají v lékařské terminologii, tak se budete hodně divit, jaké všechny důležité okolnosti jste zatajil.
Jestli píchnutí špendlíkem je úraz, tak to jsou asi všichni diabetici invalidi... Jinak mně nápadně připomínáte gynekologa - ten taky hledá problémy tam, kde dělnická třída nachází útěchu ;-).
Pojišťovna opravdu nebude normálně zkoumat, jestli si někdo se zlomenou nohou nezadřel před 5 létu třísku pod nehet. Zkoumat to začne v okamžiku, kdy ten dotyčný bude mít tu nohu zlámanou potřetí za dva roky a k tomu 2x naražené koleno, 1x opařené předloktí apod.
Pán vůbec lhát nemusel. To třeba jen pojišťovna rozvázala vztah s poradcem, nechala jeho klienty jako blbce platit, a v okamžiku, kdy měla plnit, se začala vymouvat na kdeco, počínaje zvýšeními erupcemi na Slunci a konče neplatností smlouvy od samého počátku. Pokud tedy byla smlouva neplatná od samého počátku, to jí inkasované peníze nesmrděly?
Vy si taky všechno představujete jak Hurvínek válku... Je zbytečné něco vysvětlovat někomu, kdo má problém pochopit, že pojišťovna jaksi nemůže tušit, že dotyčný něco zatajil, až přijde na to až v okamžiku likvidace pojistné události.
A s tím ustanovením o neplatnosti smlouvy od počátku se račte obrátit na poslance, kteří toto ustanovení v zákoně schválili.
Tohle je právě důsledek způsobu odměňování - je nutné prodat a to i za cenu, že se klient přesvědčí, aby například zdravotní dotazník vyplnil "poněkud optimisticky" stylem "tohle tam nepište, to není důležité". Finanční poradce se totiž snaží udělat maximum pro to, aby klient produkt získal, aby byl schválen i za cenu toho, že v případě pojistné události bude prohlášen za neplatný.