... když mně při refinancování úvěru ze stavebního spoření v jedné bance řekli, že nemohou použít rok starý odhad soudního znalce, který byl použit při vypořádání SJM a musím si nechat udělat nový odhad od jejich znalce za cca 7 000,- Kč.
Tak holt jsem si našel banku, které onen původní odhad stačil a původně oslovená banka měla Smolíčka i se svým znalcem...
To zrovna celkem chápu.
Použít odhad pořízený znalcem, kterého banka nezná, k vypořádání SJM je problematické z několika důvodů:
- mezi soudními znalci je spousta osob velmi problematických. Pokud banka znalce nezná, opravdu se nemůže spolehnout na kvalitu odhadu.
- odhad pro účely SJM může být zmanipulovaný.
- Vy sice píšete, že odhad soudního znalce byl rok starý, ale k jakému datu byl dělaný? to může být ještě kus zpátky.
- odhady se dělají podle různých metodik, protože mají různé cíle: smyslem odhadu pro účel vypořádání SJM je co nejpřesněji určit hodnotu nemovitosti v době vypořádání SJM (což může být roky před pořízením odhadu, jak píšu výše), nějaká budoucí hodnota je dost nezajímavá, naopak banka může (měla by) mít vlastní metodiku zaměřenou na to, jaká bude hodnota nemovitosti v budoucnu, protože ji vlastně hodnota teď a tady nezajímá. Jí zajímá hodnota za rok či pět let, až bude v dražbě prodávat nemovitost.
Extrémní příklad: rozvod leden 2013, odhad pořízen v lednu 2014, žádost o úvěr v lednu 2015. Obec navrhla v červnu 2013 změnu územního plánu, v červnu 2014 rozhodla o jejím pořízení a v červnu 2015 se předpokládá její schválení. V dosavadním územním plánu má být pozemek OB (čistě obytné), změnou má být změněn na ZMK (zeleň městská krajinná). Odhad pro účely vypořádání SJM bude nesporně pozemek oceňovat jako OB. Opravdu byste v pozici banky takovýto odhad akceptoval? Já ne.
Zajímavá otázka je, jestli si druhá banka udělala interní supervizi odhadu (tj. v podstatě nový odhad interním člověkem), nebo se prostě spolehla na odhad původní. V druhém případě si myslím, že to je nápravné opatření, ne-li pokutu, od ČNB.
Bohužel je to dlouhodobý problém nekvalitního (zastaralého) zákona o znalcích a tlumočnících, razítko získá kdokoli bez kvalifikace (u tlumočníků třeba ani neověřují v případě cizinců znalost češtiny, razítko dají někomu, kdo má jen pajďák apod.). Soudům je to ukradené, dělají si ze znalců a tlumočníků de fakto soudní slouhy, celý systém by se měl překopat, ze zákona zřídit profesní komory, ať si to řídí samy,podobně jako u advokátů a daňových poradců, kde samospráva docela funguje (s několika výhradami).