Už když ten návrh zábranného fondu schvalovali, mi bylo jasné, že jde o novou daň. Stát nechtěl toto financovat napřímo, daně zvedat je nepopulární, tak to naúčtujeme pojišťovnám a ty klientům. V důsledku to zaplatí majitelé vozidel, kterých je přes 3 mega. Vyděláno.
Pár poslaců se 4letou zárukou během volebního období nás uklidní, že pojišťovny přece mají peněz dost a zdražení nehrozí. Cha cha.
Pojišťovny jsou komečními subjekty, nejsou charitou. Takže milí poslanci, jste zlořádi. Zdražení povinného ručení je vaše práce. A ti, co volili ČSSD a mají auta, si mohou ťukat na čelo.
K těm srovnávačům, o kterých píšete. Ještě to funguje a sám si takto povinné ručení čas od času kupuji. Ale ty nejlepší doby na internetu už jsou pryč. Pamatuji doby, kdy jsem si mohl porovnat skoro ze všech pojišťoven na trhu, většina srovnávačů je měla. Dnes ty dražší pojišťovny jsou mimo hru a ve srovnávačích nejsou, protože mají strach, že budou drahé a nikdo si je nekoupí. A třeba já mám zrovna dražší povinné ručení jen proto, že jsem si tam dal skla a asistenční služby a nelituji. Dnes mají srovnávače s bídou pět pojišťoven a přitom jich na trhu působí podle té vaší ankety třináct.
Ty srovnávače už jaksi nemají co srovnávat... Nabídky pojišťoven jsou prostě jednoduše neporovnatelné, dávno nejde jen o cenu. Malý příklad: Pár pojišťoven neplatí plně zapůjčení náhradního vozidla, odečtou si tzv. amortizaci s odůvodněním, že by poškozený jinak používal svoje vozidlo a opotřebovával si ho... Nabourat mne klient takové pojišťovny, tak mu nejdřív rozbiju tlamu a pak po něm budu tu amortizaci vymáhat...
Bohužel, z právního hlediska se člověk přijetím pojistného plnění zříká nároku na odškodnění od pojištěného. Nejde mít oboje. Můžete se soudit s pojišťovnou o výši plnění, nelze vzít plnění jako část odškodnění a nějaký pomyslný zbytek ještě vymáhat po pojištěném viníkovi...
sice každý musí platit povinné ručení, ale:
1) když si ho viník neplatí, nedostanete nic, přestože vy svoje povinnosti ke státu máte splněné
2) pojištovny smí omezovat výši plnění - takže když se někomu jednou za deset roků povede udělat opravdu velkou škodu, pojištovna to zaplatí jen z části - a zbytek platíte sám, přestože svoje povinnosti ke státu si plníte
3) bourané auto má samozřejmě nižší hodnotu než nebourané, často se stává neprodejným - to vám ovšem žádná pojištovna nenahradí, přestože vy máte pojistku řádně zaplacenou
to je oblíbený omyl, ale bohužel nemáte pravdu. přesněji řečeno - ckp vám plní POUZE když viník nehody neujede, má doklady, platnou SPZ, počká na policajty, a ke všemu se přizná.
do mně řachnul kamion a ujel, nehodu jsem zdokumentoval na palubní kameře a byl schopen dosvědčit - nicméně CKP trvala na stanovisku, že "SPZ není v evidenci" a tedy mně naboural nezjistitelný viník. a za toho se NEPLNÍ!.
takže pozor - příště až vás někdo sejme, musíte ho dohonit a natlačit někam do příkopu nebo rozmáznout o strom, a modlete se aby řidič měl doklady. pokud má ovšem SPZ půjčené z vrakáče, máte smůlu ve všech případech - auto neexistuje, tedy ckp neplní.
Spíše Váš omyl, psal jste pokud "neplatí", ne pokud je neznámý... (Kolikrát ujede i někdo kdo platí, jen aby nepřišel o bonusy...) Pak je to běžný pachatel (někdo kdo vás poškodil, jako neznámý vandal nebo zloděj) a na toho se těžko bude vztahovat povinné ručení, na to se vztahuje havarijko, nebo jiné pojištění...
chtěl jsem jen naznačit, jak snadné je utrpět nenahraditelnou a nepojistitelnou škodu, aniž jste viníkem, a i když si svědomitě platíte povinné ručení.
takže klidně se jich hoši zastávejte - až nebudou plnit vám, budete jen smutně čumět, protože je to tak u nás zvykem.
přitom by stačila jednoduchá novela - že kdo si řádně platí povinné ručení, bude mu škoda způsobená cizím (nezjištěným, uprchlým) viníkem uhrazená právě z toho garančního fondu. nebo škoda nad rámec rizika který pojišťovna prostě nepojistí (vůbec nedokážu pochopit, jak může být legální, aby pojištovna zastropovala plnění u pojištění, které je ze zákona povinné).
správně pravíte, že jsou to jednotky případů ročně. takže pro ckp hrst drobných, ale jednotlivý případ je pro ty konkrétní lidi často likvidační. na straně poškozených jsou tedy všechny povinnosti, ale velmi nelineárně stanovená práva.
1. Plní kancelář pojistitelů. Dole popisujete mezní příklad, který může být z hlediska plnění skutečně problematický, nicméně obecně to neplatí.
2. Pokud nepřekročíte sjednanou maximální výši plnění, pojišťovna nesmí plnění omezovat. Resp. plní i v tomto případě, nicméně částku nad limit vymáhá po vás. Škodu za víc než 35 milionů skutečně způsobit můžete, ale málokomu se to povede každých deset roků.
3. Cena bouraného auta sice klesá, nicméně většina ojetit je více či méně nabořená, a přesto se prodají.
Cena za pojištění v ČR je pořád velmi, velmi nízká. Před pár týdny jsem pojišťoval auto v Rakousku. Podobná situace jako zmiňovaná Fabie - Opel Astra, 1.4 benzín, 66kw, já 125 měsíců bez nehod.
Bez uznaných bonusů byla základní kalkulace 970€ ročně. Po doložení bonusů z ČR jsem se dostal na slušných 610€ ročně. To je zhruba 10x víc, než popisuje článek.