Vlákno názorů k článku Potravinové doplňky: byznys za miliardy od GM - Článek je velmi zaujatý. Uvědomte si, že když...

Článek je velmi zaujatý. Uvědomte si, že když budete chtít na trh uvést lipový čaj, nebo mast ze sádla a propolisu (kterou také dělaly už naše babičky), tak není reálné utratit astronomické částky za testování, jaké je požadované u léčiv. Nemocným s cukrovkou pomáhají snižovat hladinu cukru lístky borůvčí, ovšem když budete prodávat mražené borůvkové listy s nápisem "pomáhají snižovat hladinu cukru v krvi", budete mít problém. Nemocným s chronovou chorobou zase pomáhá Aloe Vera - snižuje bolestivost, a trochu zklidňuje záněty. Pacienti procházející chemoterapii zase vědí, jaké doplňky jim zmírňují utrpení způsobené vedlejšími účinky terapie. Co uděláte? Zakážete prodej prostředků, které velké spoustě pacientů zlepšují kvalitu života?

Chtěl bych se tey zeptat, proč nenecháte na spotřebiteli, co chce kupovat? Rolí státu je na prvním místě zajistit, aby prodávané zboží nebylo nebezpečné. Pokud někdo prodává čaj, na kterém je nápis "pomáhá ulevit od problémů obvyklých při chemoterapii", a ten čaj funguje, je přece všechno v nejlepším pořádku. Pokud nefunguje, je třeba prokázat, že jde o podvod - nikoliv naopak.

To ale má logiku, protože co léčí, může i škodit - takže pokud by byl obsah léčivé (čili účinné a tedy potenciálně škodlivé) látky větší, musel by provést testování, a na to asi soused v baráku nemá. Stejně tak asi nemá na případné soudy a náhrady škody, pokud by jím prodávané potravinové doplňky někomu poškodily zdraví. Další otázka je, zda na to celé má odborné znalosti...

Brácha je včelař a prodává med. Podotýkám, že nepančovaný, na rozdíl od některých směsek ze supermárketů (protože podle jakéhosi přiblblého zákona můžete medy smíchat v poměru např. 1% českého a 99% čínského, který mívá vyšší obsah vody a je proto proti kvašení ošetřen penicilínem, procento neuvedete na obalu, tam dáte jen, že jde o "směs medů z ČR a ze zemí mimo EU" a literu zákona jste splnili taky. Co s vámi udělá preventivně požívaný penicilín si spočítejte sami). Ani na medových etiketách nesmí být jakákoli zmínka o jeho léčivých účincích, přestože je znal snad už i pračlověk.

Souhlasím, že minimálně u přírodních prostředků (ale pozor, přírodní jsou i lysohlávky, durman nebo muchomůrka zelená) je jejich účinnost velmi dobře známa, popsána a zdokumentována staletími. Na druhou stranu musíte mít záruku, že se mezi ty lístky borůvčí nedostaly jiné lístky, třeba už ne tak léčivé... v tom bych viděl největší problém, zvládnutí technologie výroby.

Jinak ale všechny tyto přípravky se prodávají... nesmí na nich být uvedeno, že léčí, ale to není tak podstatné - to vám prozradí každý apatykář (ne ale lékárník), leckterý lékař, někdo z rodiny, známý, i pan Google na internetu leccos najde. Čili zase tak zlé to není.

Rozhodně jsou mi milejší přírodní prostředky než skrz naskrz umělý šumivý vitamín C - jeho účinnost je minimálně diskutabilní.

Už jsou i studie že ty umělý vitamíny naopak škoděj. Smutný je že je některým skupinám platí zdravotní pojišťovna z naší kapsy.

Ani se nedivte, copak si myslíte, že to pojišťovny dělají z lásky ke ke svým klientům? Je to vše svázané se vším, a jde jen o peníze. Je mi nanic zváště z reklam, které jsou cílené na rodiče malých dětí, co všechno by jim měla kupovat, aby byly zdravé. Že je například v jednom kiwi více vitamínu C než v šumivých tabletách, které dráždí žaludek, nikdo nic neřekne.

Není. Ale o to nejde. Pokud reklama tvrdí, že "v jedné tabletě je obsaženo tolik vitaminů, jako v 5kg ovoce" a nelže, jde o nebezpečnou hru "kdo má na reklamě vyšší číslo, vyhraje".

Obsah vitaminů v přípravcích je často daleko za bezpečnou hranicí.

Příklady:

Doporučená denní dávka vitaminu C je 60mg. Některé tablety však obsahují 500mg i více. Donedávna se věřilo, že předávkování vitaminem C je neškodné, poslední výzkumy však naznačují, že tomu tak není.

Nejvyšší bezpečná denní dávka vitaminu A je 2000 m.j. Přesto se prodávají přípravky, které obsahují až 8000 m.j. - dávku, která může poškodit plod nebo zvýšit riziko rakoviny.

Vápník, zinek, selen, vitamin E: Metabolismus této čtveřice je složitě provázán, navíc s vazbou na tuk a vodu, a jednostranné podávání jedné z těchto látek může být neúčinné, nebo naopak může poškodit zdraví.

U přírodních prostředků je problém v kolísání účinnosti. Jedna dávka může mít nějakou účinnost, druhá dávka, hmotností, objemem a vzhledem úplně stejná může mít klidně poloviční účinnost. Výroba různých přírodních potravinových doplňků je proto náročná na testovací metody, výrobní dávka se vždy musí otestovat na účinnost a podle ní doladit koncentraci složek. Nějaká "garážová" výrobna tohle těžko zaručí, takže tyto výrobky potom mají velmi kolísavou účinnost. Škodlivost umělých prostředků je v tom, že přírodní prostředky mají vedle účinné látky ještě další doplňující složky, které účinnost účinné látky doplňují a usměrňují nebo regulují. Umělé prostředky tyto složky nemají.

Zaujatý proti komu? Proti neseriózní reklamě obřích a superbohatých výrobců potravinových doplňků a všech, kteří se s nimi za podíly na prodeji vezou. Nikoli proti spotřebiteli, který (na radu lékaře, i když ten je často rovněž zainteresován), aby tyto prostředky používal. Nikoli proti poctvivým doktorům a lékárníkům, kteří poradí a doporučí, co může pomoci vedle klasické léčby. Snad jedině máte pravdu v tom, nechat vše na spotřebiteli, ale jak se má třeba starý člověk orientovat v záplavě reklamy a neutratit při nákupu málem celý důchod.