jak autor dal do souvislostí totalitu s finanční negramotností, a to hned v úvodu článku. Pokud bych s ním měl souhlasit, tak potom v USA byla také padesát let totalita, alespoň podle toho, že autor k dokreslení současného stavu cituje Alana Greespana. Nebo onen pán hovořil o finanční negramotnosti v ČR? Ono je laciné a také pořád ještě módní vše svádět na totalitu, ale jako člověk narozený v roce 1961 si stále ještě pamatuji, že nás ve škole učili nejen vyplňování složenek, balíkových průvodek atd., ale i takové věci jako stanovení rodinného rozpočetu, výpočet úroků z vkladu a půjček atd. Dnes se o spoustě věcí, které by se měly vyučovat v ZŠ, jen mluví, ale stejně se nic neudělá, protože neexistují centrální osnovy.
Vždyť vy bolševici vůbec nic neumíte, držíte se ve státní správě, protože kdybyste se měli živit vlastníma schopnostma tak byste chcípli. Pořád si myslíte, že se o vás někdo bude starat, nedávno mi jeden takovej pán řek, že peníze nejsou všechno a za dva měsíce dostal infarkt protože neměl na nájem a muj kamarád teď schání peníze aby mu mohl zaplatit pohřeb.
Souvislost čehokoliv v USA s finanční gramotností v ČR pochopitelně není žádná, moderní dějiny USA sem nestudoval, ale to o totalitě tam je fakt blábol, to nemělo smysl komentovat.
Dneska se vyplňovat složenky neučí, protože se už nepoužívají, pokud už někdo něco platí složenkou, tak jí má předtištěnou.
Finanční gramotnost má dvě složky.
1) právní. Čili je nutno pochopit, co je ve smlouvě vlastně napsáno, co je tím myšleno. A co má jaké důsledky. To je pro děti na základní a střední škole velmi obtížné, prakticky nemožné. Mnoho smluv je psáno tak, aby to podstatné bylo zamlženo. Používá se termínů, které znamenají v právní češtině něco jiného, než v obecné češtině. To je (do příští revoluce) neřešitelný problém.
2) matematickou. Tady je bezpodmínečně nutné, aby děti ovládaly (= dobře chápali, rozuměli tomu a uměli s tím pracovat) procenta a trojčlenku. To na základce neumí prakticky nikdo. A na střední škole to před 15 lety uměla na mém gymnáziu řekněme "matematicko-fyzikálně zdatná" menšina. Takže tady je to obtížně řešitelné.
Já mám technické vysokoškolské vzdělání s velkou mírou matematiky, umím počítat diferenciální rovnice i složité integrály, ale přiznám se, že přesný smysl některých rozsáhlých smluv někdy rozklíčovat nedokážu.
Například stavební spořitelny, pojišťovny, banky. Osm stran drobným písmem v několika sloupcích plných různých výluk a odkazů. To lze zkoumat i několik hodin a člověk tam najde mnoho nejednoznačností a nesmyslů, jejichž přesného výkladu se nelze dopátrat. Zaměstnanci příslušných firem rozumí tak desetinu toho, co se podaří pochopit mně. Obyčejné ženské na pobočkách chápou možná setinu a jednoduchou argumentací je lze v klidu přivést k pláči.
Jak chtějí, aby něco takového pochopily děti?
Místo finanční gramotnosti by stačilo rychlé a spravedlivé soudnictví. Když někoho firma podvede, musí soud vždy rozhodnout ve prospěch zákazníka, ať už to byla jeho chyba nebo ne. Zákazník má vždy pravdu a tečka!
Je zvláštní, že v některých oblastech (právo, finance, zdravotnictví,...) se úzce zaměření odborníci vysokoškolsky vzdělávají mnoho let, sami se mezi sebou neshodnou, co je správně, problémy se řeší u soudů v různých instancích s různými výklady a proti tomu stojí běžný občan, jehož oborem je zpravidla něco jiného, který zpravidla nemá vysokoškolské vzdělání v těchto oborech, ale od kterého se čeká, že v nich bude neomylným expertem, který si poradí v každé situaci.
logického uvažování v praktickém životě. A pro pochopení právního významu smluv není matematické vzdělání k ničemu /kromě předpokladu přirozené inteligence vzdělance/. Přes to by výuka základních vědomostí na střední škole v oboru finančnictví byla prospěšná a nevěřím, že by jí studenti nezvládli. Je ovšem nesmysl počítat složený úrok. Stačí vědět, že existuje a co to je. Je třeba zejména osvětlit funkci běžného účtu, směnky a peněžních produktů nepodnikatelské sféry.
Ja se to snazim resit tak, ze do podobnych smluv proste uz z principu nejdu. No a najdou se i banky (popr. byvale kampelicky), u nichz je smlouva celkem jasna, psana desetibodovym pismem a navic me ji vnutili na vikend na precteni domu, nez neco podepisu - pravej opak jinych financnich instituci, z nichz pokud na prvni pozadani nedaji kopii budouci smlouvy + vsech citovanych dokumentu - tak proste pozdravim a honem pryc.
Už sedm let učím finanční gramotnost na základních školách,hojně využíváme stolní finanční hru Cashflow Roberta Kiyosakiho a českou hru Finanční svoboda.Měli jsme i jeden pořad na ČT1 v Krotitelé dluhů .V klubu Cashflow Zafiv v Praze se už stovky lidi seznámily s možností vytvářet si aktiva a tím i pasivní příjem.Řada z nich už investuje,podniká,rovněž i někteří bývalí žáci se dali touto cestou.Ostatní si aspoň dávají do pořádku své finanční plány,měsíční rozpočet nebo si aspoň zlepšili orientaci ve svém finančním životě.Žáci také dospívají k poznání,že si svůj život mohou řídit i sami,nejen spoléhat na stát.Pro žáky je ovšem málo zajímavě vytvořených materiálů a učebnic,navíc se zde velmi projevuje odsunutí matematiky až za různé výchovy.Školím i učitele základních škol,zájem je však pořád nedostatečný,i lidé vzdělání se raději této problematice vyhýbají.
Hodnocení: -1
Nahlásit nevhodný příspěvek
ReagovatCitovat
Učitel sám nic naučit nemůže. Může vzbudit zájem o u žáků, ukázat cestu a pomoct se vyhnout nástrahám daného předmětu.
Já osobně netuším, jakou formou toto vzdělávání probíhá jinde, ale vám fandím, protože si dovedu přestavit výuku formou opisovaní čísel a vzorců z tabule. A to zcela jistě nikoho nezaujme.
Je zapotřebí začít úplně obyčejnou gramotností. Pokud smlouvy třeba v bance konstruují lidé, kteří nedokážou dát dohromady větu, případně z nich lezou věty typu "Na téma finanční gramotnosti existují nejrůznější definice," pak ty smlouvy nemohou být jasné a srozumitelné. Tedy, ano, ministerstvo financí, chce-li někoho poučovat o finanční gramotnosti, ať ponejprv zamete před vlastním prahem. Autor tohoto textu, chce-li kohokoli poučovat o jakékoli gramotnosti, ať si taky sáhne na nos.
Geniální je, jak autor dokáže okrádání lidí, lichvu a tragédie jednotlivců zahodit jako nepodstatné: „To vše ale nebyl velký problém, protože se zdálo, že naše ekonomika se vyznačovala vysokým hospodářským růstem a nízkou nezaměstnaností.“ To je neobratnost, nebo kretenismus?
Tak to tedy ne, žádné "nepochopení textu". Mizerně napsaný text! Naznačovat, že já jsem nepochopil text, je jako divit se, že jsem v tom Brně zabloudil podle plánu Prahy, který jste mi dali s sebou.
A teď dál: v čem byl můj příspěvek neslušný či nedůstojný? Vy napíšete, že zlodějny a lichva jsou fuk, když hospodářství roste (dobře, napsal jste to z neobratnosti, nikoli proto, že byste byl hovado – hurá), já na to poukážu a to je ohodnoceno jako nedůstojné a neslušné?
Mě na tom obrázku zaujala věta Zeptej se rodičů, jestli máte doma uzavřen.... To je jasný pokus rodiče ovlivnit prostřednictvím "výuky" jejich dětí.
Stejně jako různí finanční "poradci" Vám nebudou radit objektivně a nezaujatě, tak ani stát samotný není v otázkách financí občanů objektivní a nezaujatý. Bude-li učební texty tvořit nějaké ministerstvo, musíme děti v první řadě naučit, aby i k nim přistupovaly s ostražitostí a skepsí.
V podobném případě, jako je tento, je Vám celá slavná finanční gramotnost k prdu, taky je spíš potřeba samopal.
http://www.evropsky-rozhled.eu/legalizovany-zlocin-za-bileho-dne-aneb-exekucni-mafie-v-praxi/