Největší problém našich zákonů=soudů je ten, že se vinu snaží prokázat konkrétní osobě ať se děje co se děje.
Na jednu stranu požaduje až hnidopišské předvídání a činění preventivních opatření a na druhou stranu svazuje lidi mnohými zákony a nemožností preventivně konat.
Pokud dojde na na lámání chleba, požaduje po lidech pregnantní zhodnocení situace během vteřin, adekvátní reakci a pokud to náhodou nevyjde, snaží se soud za každou cenu najít provinění a trestat.
Opravdu tohle chceme?
Viz. rozebraný případ. Pokud jsou lidé s psych. nemocí nebezpeční, násilně je oddělme od lidí, aby neškodili. Chce stát tyto lidi začlenit do společnosti? tak musí spravedlivě nést i odpovědnost za tyto narušené a nepřenášet absurdní zodpovědnost na lidi.
Otázka je, zda jsou tito lidí do společnosti začlenitelní. Pokud matka dlouhodobě upozorňovala na fakt, že psychicky nemocný je nezvladatelný, nedodržuje léčebný režim a chlastá, pak by to mělo být řešeno jinou cestou, než "pomoz si sám". V této situaci si matka nepomůže a péče o postiženého je nad její síly.
Na druhou stranu by měla být soudná a pokud ví, že má doma psychicky postiženou nezvladatelnou osobu, tak si nevezmu na hlídání dvě malé děti.
Obecně máte pravdu, ale zrovna v tomhle případě mi rozsudek přijde adekvátní. V tomhle případě nešlo o žádné extrémní požadavky na předvídání, ale o riziko, kterého si dotyčná byla evidentně moc dobře vědoma, ale nedbala ho. Že navíc zřejmě nedodržela dohodu s rodiči hlídaných dětí je už jen třešnička na dortu.
Článek trpí ptákovinami - např. nesmysly o podstatě schizofrenie "jakožto nemoci, která se projevuje impulsivním a náhlým jednáním bez příčiny", a dalšími hloupostmi.
Nicméně v tomto případě je rozsudek IMHO naprosto v pořádku. Já kdybych měl předat dítě rodině, kde se vyskytuje člověk s diagnózou "hebefrenní schizofrenie", tedy dezorganizovaná schizofrenie - což je jen malinká část schizofreniků - už bych zpozorněl. Který navíc prokazuje soustavně svou agresivitu, zneužívá alkohol a neléčí se (což je u hebefrenní schizofrenie spíše pravidlem), tak bych na nic víc nečekal a dítě tam nedával.
Nicméně já to vím jako vystudovaný psycholog. Běžný člověk to vědět nemůže. Ví to ovšem matka syna, a selhali zde odborníci.
Ačkoli takových hloupostí o psychických chorobách, jako je v článku, se najde málokde jinde - ten článek je totálně mimo v tomto směru, se závěrem soudu v tomto případě lze jen souhlasit.
Sorry, jako, jak říká pan Andrej Babiš. Já nejsem lékař, já zde prezentuji postoj, názory, stanoviska, rozhodnutí, judikaturu soudů, tedy právníků, a jestli dostatečně nebyli slyšeni právě lékaři, psychiatři, tak to prosím vytýkejte soudcům posuzujícím případ a hlavně právním zástupcům, asi hlavně advokátovi žalované, ne mně, já jsem pouhý zprostředkovatel, jakýsi právní informátor, nikoliv účastník řízení nebo jeho právní zástupce, natož lékař. Já jen informuji preventivně o tom, jak postupují soudy, pokud jde o náhradu škody, peníze (Měšec.cz je přece hlavně o penězích...), nevidím důvod zde odborně, byť by to jistě bylo zajímavé (Ale kdo by to četl?) informovat o duševních chorobách, na to jsou jistě jiné servery. Hezký večer.
Dobře, děkuji za reakci. Jestli nechápete, že článek na internetu má omezený rozsah, musí mít omezenou míru odbornosti, aby byl přístupný, a nechápete, oč jde při popularizaci práva, jak já říkám preventivních právních informacích, tak znovu říkám: SORRY, JAKO. (Andrej Babiš) Mimochodem, redakce jsou novináři, bez právního vzdělání, občas mne změna titulků jako právníka děsí a musím žádat změnu (Pane šéfredaktore, prosím promiň, ale Ty víš, že je to pravda a není na tom nic špatného, novinář vidí problém jinak než právník a nejspíš ho vidí mnohem přístupněji než právník, takže je to v pořádku.), nicméně tentokrát se výsledný titulek od mého návrhu liší minimálně, redakce ho udělala vcelku dobře, takže za ním stojím, nadto, a to se budete divit - podívejte se do NOZ, on zase až tak moc v rozporu s právní úpravou není, zjednodušeně (uvědomujete si, že titulek je vždy zjednodušením) podstatu aktuální právní úpravy vystihuje.