Ze strany PČR (MVČR) je to tak trochu drzost. Oni vlastně tvrdí, že každý, kdo pronajímá nemovitost, by měl suplovat jejich práci a zjišťovat, jestli nájemce nepáchá nějakou trestnou činnost, kvůli které by PČR mohla chtít do objektu násilně vniknout. A zcela opomíjí, že pronajímatel nejen - na rozdíl od nich - nemá žádná speciální oprávnění, která by takové vyšetřování umožňovala, ale navíc by taková aktivita, měla-li by být efektivní, mohla sama o sobě být v konkrétních případech trestným činem nebo přinejmenším přestupkem.
IMHO je potřeba rozlišovat situaci. V případě někoho, u koho je důvod očekávat, že bude klást odpor, a dost možná dokonce ozbrojený, je zásah po vzoru akčních filmů jistě oprávněný. U trestných činů vyjmenovaných v článku mi to moc nesedí, pokud za tím nebylo něco víc, zní to jako klasická "kriminalita bílých límečků", ne nějaký drogový boss, bankovní lupič nebo terorista. (Citace zákona v článku ale mluví jen o "závažné trestné činnosti", což může klidně být i ta hospodářská kriminalita.) Bohužel by to nebyl první případ, kdy PČR projevila politováníhodný nedostatek soudnosti a citu pro adekvátní reakci, viz třeba případ, kdy dopravní policista v jedoucím autě naměřil protijedoucímu řidiči překročení rychlosti, takže to hned "zadupnul" a efektně otočil do protisměru, aby zlosyn neunikl trestu - což bohužel stálo život motorkáře, který jel za ním.
Ale spor, o kterém je článek, se týká něčeho jiného, jde o to, jestli v případě, že byl zákrok oprávněný, má nárok na úhradu škody majitel, který se sám ničeho nedopustil, nebo jestli má smůlu s argumentem trhněte si nohou, pronajal/poskytl jste byt zločinci, tak si za to můžete sám
.
Čert ví, jaké to tam bylo. V těchto případech by mi přišlo logické, kdyby policie uhradila škodu majiteli a následně to vymáhala po uživateli. Rodiče by si možná rozmysleli, jestli to zaplatí ze svého, nebo to bude platit potomek i včetně soudních výloh státu.
Tyhle problémy, ve kterých figuruje někdo z rodiny, bývají občas dost tak postavené na hlavu. V domě, kde bydlí rodiče, bydlí i familie s feťákem. Šmejd už i seděl. Polovina lidí z domu musela kvůli šmejda opakovaně k soudu jako svědci a přitom hrajou habaďurů. Pochybný synáček tam pořád bydlí u matky, ale papírově ho přestěhovala na magistrát, aby ji případně nenaklusal exekutor do bytu za jeho průsery.