Tady se krásně ukazuje, jaký je bezpoplatkové bankovnictví totální nesmysl. V době vysokých úrokových sazeb a poplatků z karetních transakcí mohli dotovat kde co, za současné situace jim to přestalo vycházet. Mezi tím však hromadě klientů nakecali, že bankovnictví je přeci zdarma a teď budou mít problém vysvětlovat, že tomu tak není.
Je docela rozdíl v tom, kolik který úkon stojí a zatím co platební styk v CZK nebo vedení účtu budou haléřové položky, takový výběr z cizího bankomatu vyjde na 14CZK. Z tohoto pohledu je naprosto absurdní, že banka nabízí výběry zdarma (čímž odměňuje klienty s naprosto nesmyslným vzorcem používání bankomatu) a současně zpoplatňuje vnitrobankovní převod 29CZK což ji ve skutečnosti nic nestojí.
z osobní zkušenosti provozování velkých IT systémů s velkým množstvím transakcí, v odvětví podléhajícím dohledu národních či nadnárodních úřadů a procházejících pravidelným auditem.
Téměř jistě lze odhadnout, že nejvyšší nákladová položka u transakce bude poplatek za clearing v ČNB, který u vnitrobankovního převodu odpadá. Neznáme počet transakcí denně ani denní náklady na provoz (včetně poměrné části pořizovacích nákladů), ale silně pochybuji, že to bude řádově 1kč na transakci. Zřejmě to bude řádově méně. I ta metodika bude dost pochybná, protože jen definovat které náklady započítat bude velmi obtížné. Pokud se na to podíváte optikou, o kolik se zvýší náklady přidáním jedné další transakce (ano není to zrovna objektivní metrika) pak ty náklady jsou doslova nicotné.
Variabilní náklady na vnitrobankovní transakci jsou nulové. Fixní náklady na vnitrobankovní transakce přepočítat nelze.
Paralela je v provozu vašeho automobilu a roztočích, které v něm vozíte na svém těle.
Variabilní náklady se limitně blíží nule, jsou neměřitelné a fixní náklady na ně těžko přepočítáte. Můžete fixní náklady přepočítat třeba na osoby, které vozíte, ale těžko na jejich vši.
Ve vašem případě se zdá, že hloupého nestačí ani nakopnout.
Ten bankovní systém nedělá pouze vnitrobankovní převody a to ani v případě, že byste uvažoval pouze transakční backend (což je samo o sobě hloupost, protože bez dalších X systému včetně UI frontendu je k ničemu a uživatel využívá všechny najednou). jinými slovy pro úplné idioty, nelze exaktně stanovit náklad jedné transakce dělením ani jako hrubý odhad, protože ten systém dělá neporovnatelné operace a prostým dělením byste srovnával všechno dohromady. Ale možná že nejste tak hloupý jak se děláte a jen trollujete protože vás to baví.
Jak už vám tady bylo naznačeno, máte vstupní náklady pokud chcete dělat tento business, provozní náklad na jednu transakci je pak zcela nicotný.
Máte pravdu, kopu do vás už dlouho a pořád nic. Pořád nedokážete pochopit, že i když ty náklady nelze exaktně stanovit (= není nějaký jediný jednoznačně správný způsob, jak fixní náklady rozpočítat mezi různé transakce), tak si na ně vydělat prostě musím a tedy je musím i mezi ty transakce rozpočítat. Jinak přijdu na buben.
Takže můžu od zákazníků brát paušál, který mi pokryje fixní náklady a transakce vzhledem k malým variabilním nákladům dát zadarmo.
Nebo si holt vyberu nějaké druhy transakcí a fixní náklady na ně rozpočítám podle toho jak odhadnu, že to bude zákazníky nejméně bolet.
Ve reálném světě je to ve skutečnosti o tom, že mám nějakou celkovou sumu nákladů (fixní + variabilní) a tu musím pokrýt. A není to žádná soutěž krásy o to, kdo namodeluje nejlépe skutečné náklady na každou činnost. Naopak - kdo sumu pokryje tak, aby to zákazníky bolelo nejméně ten vyhraje. Na tom není nic nepochopitelného. Teda pro mě.
Je fajn, že se vaše úvahy pomalu ale jistě začínají blížit tomu, co je vám tu marně vysvětlováno. Jestliže nejste schopen ani přibližně stanovit cenu transakce, pak rozhodně nemrháte prostředky na nějaké nesmyslné a složitě ověřitelné teorie o rozpočítání nákladů mezi transakce, které pak zase budete muset útrpně ověřovat v praxi. Ve skutečnosti rozpočítáte náklady mezi klienty a jednotlivé transakce s marginálními náklady zcela ignorujete. Proto taky banky mají paušál, nebo účet zdarma, a účtují transakční poplatky zejména tam, kde to lze s nějakou hrubou přesností snadno definovat - např. výběr z bankomatu (viz poplatek definovaný karetní asociací), poplatek za mezinárodní transakci apod.
Pokud jste svou teorii o rozpočítání nákladů přišel obhajovat na příkladu zpoplatnění vnitrobankovního převodu mBank mezi BÚ a SÚ, pak muste mít IQ houpacího koně. Zavedením tohoto poplatku banka nepokryje žádné náklady, protože ho prakticky nikdo nebude platit, nemluvě o nasrání některých aktivních klientů.
No já myslím, že většina klientů to chápe a nevadí jim mírný měsíční poplatek za vedení účtu. Já jsem třeba odešel od velké banky k "nové" bance proto, že mně slibovali, že budu platit cca. 60 Kč měsíčně fix a já zjistil, že to nedodržují a platím třeba 150, což mě samozřejmě namíchlo. Jde o to, aby si z poplatků nedělali dojnou krávu. Až přijde moje současná banka, u níž mám účet zadarmo, a řekne: "Máme náklady, potřebujeme, aby klienti platili nějakou menší částku za vedení, která bude ale strop", nemám s tím problém a u té banky zůstanu.