Vlákno názorů k článku Pojistit se dá i svatba od Bonifác - Pojištění tohoto typu, ať se už jmenuje svatební,...

Pojištění tohoto typu, ať se už jmenuje svatební, studijní, stipendijní nebo dětí a rodičů, má ve finančním zabezpečení rodiny své místo. Lze vést diskuzi o tom, zda je lépe použít nějaký takovýto prefabrikovaný produkt, nebo kombinaci rizikových pojistek a produktů spořících či investičních. Tvrdím, že pro naprostou většinu rodin je přijatelnější řešení prefabrikované. Kombinaci produktů sice třeba v okamžiku sjednání pochopí a budou považovat za dobré řešení, za pár let ale zjistíte, že je u nich všechno jinak. Něco zruší a dávno zapomenou co a proč vůbec. Původní funkce toho všeho je v háji, zbude paskvil, který se ukáže být k ničemu a samozřejmě se dozvíte, že za to může ten proradný pojišťovák. Nemáte šanci se obhájit. Prefabrikovaný produkt naopak většinou přežije a svou funkci splní, protože i když klienti dávno zapomenou podrobnosti, vědí, že je to "ta pojistka pro dítě" a je třeba ji zachovat.

Na trhu jsou i produkty, které dokáží poskytovat pojistnou ochranu v případě vážných nemocí zaopatřovatele (pojištěného rodiče). To pro úplnost.

Polemizoval bych s radou autora pojistit dítě s matkou, protože je to levnější. Pojištění tohoto typu má za úkol chránit dítě proti finančním důsledkům nějaké nešťastné rodinné události, jako je smrt rodiče, jeho invalidita nebo vážná nemoc. Mělo by tedy být pojištěno s tím rodičem, který je "živitelem". To se dnes většinou dá stěží rozlišit, proto je vůbec nejlepší pojistit dítě s rodiči oběma. Finančně to bývá velmi malé navýšení, výnos z o něco dražší pojistky je úměrně vyšší a pojistná ochrana je kompletní. Bude-li dítě pojištěno s matkou a otce přejede auto, má smůlu.

Pokud by nám šlo jen o to, získat za co nejméně co nejvíce, nebudeme hledat v oblasti pojistek, ale ve spořících a investičních produktech. Pravidelným spořením do stavebního spoření nebo kvalitního investičního fondu získáte po dvaceti letech mnohem víc, než z pojištění. Pokud ovšem těch dvacet let budete moci spořit, to znamená budete živi a zdrávi. Z onoho světa, ale i z invalidního důchodu nebo při závažném onemocnění toho moc nenaspoříte a to je právě smysl tohoto typu pojištění.

S Vašimi názory celkem souhlasím, pro koho děláte?

Prodavači červené barvy, tady jste přiznal barvu. V této Vaší jedné krátké větě je vlastně obsažen celý problém kastování finančních poradců. Smyslem mnoha příspěvků, pokud to dobře chápu, je rozlišení profesí "prodejců" a "poradců" v oboru financí a pojišťovnictví. Hlavně z pohledu nás, klientů. Tady jste přesně ukázal kam patříte. Pokud by byl tázaný skutečným finančním poradcem a ne jen prodejcem, tak by musel jednoznačně odpovědět, že dělá pro klienty. Pokud by byl prodejcem (jako Vy), tak by nahlásil svého chlebodárce, což jste patrně čekal. Jinak byste tuto otázku nepoložil. Případně by byla formulována jinak. Například, jaké portfolio produktů a institucí máte ve své nabídce? Přesto si myslím, že jak poradci, tak prodejci mají své místo na kolbišti, zvaném trh, jisté. Je pravda, že těch prvních je zatím málo. I když podle vizitek to tak nevypadá. Za tykání se omlouvám, občas si pletu s kým diskutuji.

Teda vy se fakt chytáte všeho.

Dobrý malíř používající jednou barvu je daleko hodnotnější, než patlal barviček, který neumí malovat.

Ano, pracuji pro své klienty, když už tedy musím na tuto otázku odpovědět. Nejsem výhradním zástupcem žádné instituce ani skupiny. Moje nabídka jde napříč spektrem finančních produktů i finančních skupin na trhu.

V té otázce pro koho dělám nevidím nic špatného. Jiná věc je, že nepovažuji za nutné to zde nějak zvlášť rozvíjet. Jsem tu za sebe a ne za někoho. A reklamu si tady také dělat nepotřebuji.