Vlákno názorů k článku Pojistěte si domácnost! od ZIL - Srovnání pojišťoven podle funkčnosti stránek, podle toho,...

Srovnání pojišťoven podle funkčnosti stránek, podle toho, jestli dají za elektroniku 25 nebo dokonce 30 tis. Kč, jsou sice možné, ale nikoliv hlavní parametry. Kolik už se toho namluvilo o výlukách. V pilotním článku je jim věnován odstavec. Jmenuje se "Pozor na výluky". A obsahuje varování pozor na výluky. Nevím, ale mně byste jako poradce radost neudělal.

A k poznámce o znalosti pojišťovny z jednoho příspěvku: neznat a kritizovat (nepřivázal bych psa...) nesvědčí o nadbytku bystrého rozumu. Členství v jakémkoliv spolku, asociaci, komoře či straně není zárukou vůbec ničeho. Nebo snad ano ? (jen prosím nestavte na tom, že pravidla pro přijetí nastavují laťku; to už jsme tady měli - stranu, kde nesměli být bývalí komunisti - až na výjimky, např. pana předsedu). Takže když kritiku - tak jasně... jmenovat článek pojistných podmínek, který považujete za nevýhodný.

A k zajištění - story o super zajištění u super zajišťovny je omíláno dnes a denně, ale má jeden háček. Víte, kde byla zajištěna Pojišťovna Morava? Možná vás překvapí, že u renomované zajišťovny. A víte kde byl problém? Problém byl v tom, že zajistná smlouva byla špatně postavena a nekryla všechna rizika. A teď to hlavní: už jste někdy viděli právě platnou zajistnou smlouvu nějaké pojišťovny? Že ne? A vo tom to je :-(

Myslím si, že jste trefil opět hřebíček na hlavičku. Poslední dobou sleduji, že většina odborníků, politiků, ale i novinářů papouškuje kde co, aniž by uvažovali o podstatě a pravdě. Totéž je i o Vámi zmiňovaných "zajišťovacích smlouvách". Několik postřehů:

1. Státní dozor nad pojišťovnami. Ví někdo, co to obnáší a jací odborníci z MFČR se tím zabývají? Příklad z Německa. Poměrně velká životní pojišťovna Mannheimer šla do konkurzu. Velkou kritiku dostalo tamní ministerstvo za špatnou kontrolu. V Německu, které je známé svojí pečlivostí! Kdo si vsadí na kvalitu kontrol u nás?

2. Stavební spoření a zhodnocení 14%. Toto papouškují novináři, ministři, ale bohužel i analytici a poradci. Dnešní průměrná úroková míra je 2%. Skutečné zhodnocení je přibližně následující:
Úrok 2% - efektivní výnosnost 10,34%,
(3% - 11,25%)
(4% - 12,17%)
(5% - 13,09%)
(6% - 14%)
Viděl jste někde SS, která garantuje zhodnocení 6%? Patrně neviděl, ale slyšet to můžete často.

3. Přisolíme podnikatelům, na úkor chudáků zaměstnanců. Zvedneme jim základ pro odvod sociálního a zdravotního pojištění, aby se to časem rovnalo odvodu zaměstnanců. Vidíte a to je další nesmysl, který opět papouškují všichni. Nejhorší, že o toto tvrzení se opírají i politici a ministři a podle toho konají. Přitom skutečnost je opačná. Dnes platí podnikatel přibližně dvakrát tolik co zaměstnanec. Viz příklad:

Zaměstnanec i podnikatel mají roční příjem 180 000 Kč (přibližně na úrovni průměrné měsíční mzdy 15 000 Kč) Zaměstnanec musí platit na sociálním pojištění 8 % ze svého příjmu tj. 14 400 Kč za rok.
U podnikatele chápeme příjmem jeho dosažený zisk, který je podkladem pro výpočet vyměřovacího základu na pojistné 35 % z 180 000 = 63 000 Kč.
Na důchodové pojištění musí podnikatel povinně zaplatit 29,6% z částky 63 000 Kč tj. 18 648 Kč. Při stejném příjmu tak zaplatí již dnes podnikatel na pojistném o 4 248 Kč za rok více než zaměstnanec. Pokud bude chtít čerpat nemocenské dávky v době nemoci, tak se musí i nemocensky pojistit a zaplatit tak dalších 4,4 % z 63 000 Kč = 2 772 Kč.

Na důchodovém a nemocenském pojištění podnikatel nakonec zaplatí o 7 020 Kč více - to znamená, že téměř o 50% více než zaměstnanec!

Mnozí argumentují ještě jiným číslem, do úvah v mém příkladě by vkládali to, že na sociální pojištění zaměstnance ještě přispívá i zaměstnavatel a to částkou ve výši 26 % z příjmu zaměstnance. Směšují tak to, co musí skutečně zaměstnanec vytáhnout ze své kapsy a zaplatit, s tím, co za něj zaplatí jiný. Mnohdy zase ten podnikatel. Cesta k reformě veřejných financí pak jednoduše řečeno spočívá v tom, aby si podnikatel připlatil další částky ze svého (na rozdíl od zaměstnance).

4. Tzv. švarc-systém je realizován hlavně z důvodu obohacení podnikatelů na úkor zaměstnanců, kteří jsou nuceni si zřídit ŽL. Důvodem není snaha podnikatelů se obohatit. Důvodem je vysoké daňové zatížení (daň, a dani podobné sociální a zdravotní pojištění), špatný Zákoník práce, drzé až likvidační odbory a všudy přítomná propaganda proti podnikatelům. Řešením není zakazovat tento systém, ale odstranit příčiny. Hlavně snížit a to rapidně daňovou zátěž tak, že se nikomu švarc-systém nebude vyplácet. Nejde o nic jiného, než o cenu práce. Práce je nákladová položka a tu se snaží každý podnikatel (na rozdíl od státu) tlačit dolů. Práce je zboží, které si kupuji. Jaká je jeho cena? Viz příklad:

Pokud zaměstnám někoho za 15.000 hrubé mzdy, tak musím počítat minimálně s částkou 20.250 Kč. On nakonec dostane čistou mzdu 11.580 a ten rozdíl (8.670) "věnujeme" nenasytnému byrokratickému státu. Kolik zaměstnanců tohle ví? Tady je třeba hledat kořeny švarc-systému.

A takto bych mohl pokračovat dál. Regulace nájemného je hlavně z sociálního, kolik sociálně potřebných bydli v bytech s regulovaným nájemným? Bylo by toho ještě dost.

Fredy - velká pravda. Tento stát cucá podnikatele a fakticky je nutí k "minimalizaci" zisku. Ze zaměstnanců tohle neví prakticky nikdo. Ještě zajímavější by bylo srovnání pracovní doby podnikatele a zaměstnance - možná by se odboráři divili....... Ale to tady nevyřešíme...

Tomu vašemu výpočtu dle bodu 3 příliš nerozumím, tedy hlavně ne tomu, proč ke hrubé mzdě nepřipočítat SaZ pojištění placené zaměstnavatelem. Jedná se přece o náklady na práci (=pracovní sílu), které jsou rozděleny mezi dvě složky : hrubou mzdu a pojištění. Stejně tak by mohla být legislativa upravena tak, že hrubá mzda budou veškeré náklady na práci a ta bude následně zdaněna. Přitom by se samozřejmě nic nezměnilo, snad s vyjímkou toho, že si zaměstnanci konečně uvědomí, kolik stojí zaměstnavatele. Zaměstnancův čistý příjem bude stejný. Potom to porovnání bude vypadat trochu jinak, což ovšem nic nemění na tom, že daňové zatížení je enormní.

Nazývat SaZ pojištění "pojištěním" je dalším příspěvkem do Vašeho seznamu OOO(obecně oblíbených omylů), když se jedná jen o jiný název pro daň.

Ve všem ostatním pak samozřejmě souhlas.

Je mi líto, ale bod 3 jste vůbec nepochopil. Nejste sám. Takto, to, bohužel, nechápou ani ministři a vládní úředníci. Bod 3 porovnává to, co "vytáhne" z peněženky zaměstnanec a podnikatel. Neslučujte to. Zaměstnanec a úplně jiný podnikatel (třeba živnostník - pojišťovák bez zaměstnanců). To, co jste nepochopil v bodě 3, tak je částečně v bodě 4. Jak a z čeho se skládá mzda a jak je drahá se můžete podívat na tuto diskuzi:

http://www.penize.cz/info/zpravy/nazory.asp?IDP=1&NewsID=2372

Nevím, co Vám vadí na používanem názvosloví? Sociální a zdravotní pojištění, nemocenské pojištění a daň příjmu - takto se to jmenuje, ale všichni víme (a pokud čtete moje poznámky to na to upozorňuji již dávno) že se jedná vlasně o daň.

Přeji pěkný den

Jinými slovy profesní komory a asociace jsou k ničemu? To snad nemyslíte vážně! Tento nástroj kontroly fungoval velmi dobře již za 1. republiky. Péče o webové stránky dost napoví o poměrech vládnoucích v pojišťovně. Jestli není schopna zajistit jejich dobrou úroveň a bezproblémový chod, jak asi zajistí svůj provoz? Já myslím, že to jsou insignie, ze kterých můžete usuzovat na ledacos! Zajistnou smlouvu jsem sice neviděl, ale určitě bych si vybral pojišťovnu, která je zajištěna u známé zajišťovny s historií než neznámou pojišťovnu u neznámé zajišťovny zajištěnou. A o tom to taky je!

Podle mého názoru se spolky (asociace, komory, strany, sdružení, koalice,...) zakládají proto, aby hájily zájmy svých členů. Ochrana záazníků, spotřebitelů, voličů je jen vedlejší produkt. A proto trvám na tom, že vstup do spolku neznamená z hlediska kvalitativního vůbec nic. Pohádky o tom, že pro vstup je nutné přelézt jakousi pomyslnou kvalitativní laťku už jsem rozebíral minule.

Příklad: pekař Vilém nepeče chleba proto, aby národ nezhynul hlady, nýbrž aby on sám nezhynul hlady. Kdyby totiž pekař Vilém nepekl chleba, pekl by ho za něj pekař Josef a jediným výsledkem by bylo, že pekař Vilém by neměl zdroj příjmu a hrozilo by mu výše zmíněné uhynutí. Proč však pekař Vilém vstoupí do pekařského spolku (cechu)? Protože spolek bude prezentovat svou sílu při jednání, např. s dodavateli (mlýny) a odběrateli (hokynáři). Jedná se o tom, že kvalitu dodávané mouky nutno zvýšit a cenu mouky nutno snížit. Tento model jednání je univerzální. Výsledkem je, že se hlídají "úlety". Těmi "úlety" může být v případě pekařského spolku překročení povoleného množství švábů v jedné tuně mouky. V případě strany to může být, že se poslanec opije, popere, ...

A teď se vracím k původní myšlence, že vše je k hájení zájmů spolku. Ono totiž, když lidem nebudou švábi v houskách chutnat, začnou kupovat jinde nebo něco jiného. Obdobně s opilým poslancem...
A pak členové pekařského spolku zahynou hlady, protože by neměli odbyt. Politici by si museli založit novou stranu apod.

Na výše uvedeném jsem chtěl ukázat, že "ochrana spotřebitele" vzniká v těchto případech jako vedlejší produkt.

Nevím, ale myslím, že to takhle není. ČAPku chápu jako spolek, který má nastaveny určité standardy pro své členy. Všechny ty pojišťovny musely dojít k určitému konsensu. Máte asi pravdu v tom, že to není nejdokonalejší, ale je to alespoň něco. Určitě mi je sympatičtější pojišťovna, která je členem, než která není. Samozřejmě pokud se to zvrhne do kartelových dohod, tak je to jinde...

První ze věta ze Stanov ČAP:

"Česká asociace pojišťoven (dále jen "asociace") je zájmovým sdružením vytvořeným podle § 20f občanského zákoníku na organizaci a podporu vzájemné pomoci, spolupráce a zabezpečení zájmů pojišťoven a zajišťoven (dále jen "pojišťovny")."

Vidíte někde pojistníky ? Napovím: slovo "pojistník" nebo "pojištěný" se ve Stanovách nevyskytuje.

Poslední věta v článku I, Předmět činnosti zní:"Úkolem asociace však není vykonávat kontrolu řízení a organizace činnosti svých členů a kontrolu jejich obchodní strategie."

Ostatní viz http://www.cap.cz/ramecstanovy.htm

Jen pro úplnost: já to nekritizuji, jen to používám jako argument platnosti svého předešlého příspěvku. To, že je vám sympatičtější členská pojišťovna než nečlenská pojišťovna je mj. výsledkem dobré práce ČAP.

Nevím, jaké všechny spolky z pojišťovnictví jsou na trhu, ale koukal jsem na www.acpm.cz a www.kopm.cz.

V Asociaci nejsou uvedeny stanovy, jen v odstavci Historie je zmínka o vzniku: "Iniciátory jejího vzniku byli převážně ředitelé českých kanceláří mezinárodních makléřských firem, kteří pociťovali nutnost, aby se tyto konkurenční subjekty sdružily k prosazování společných profesních zájmů a ke kultivaci prestiže této nové profese ve sféře českých finančních služeb."

Komora mně mé teorie trochu nabourává, protože v předmětu činnosti má uvedeno: "Vytváření podmínek umožňujících poskytování komplexních, kvalitních a rychlých služeb klientům." I ona má však na prvním místě uvedeno: "Podpora a rozvíjení vzájemné spolupráce mezi zprostředkovateli pojištění - členy komory."