Také mi připadá povinné pojištění cestovních kanceláří jako naprosto zbytečné. Jak už bylo uvedeno v článku, lidi daleko více ohrožují jiná rizika, než že neodjedou na zaplacenou dovolenou. Jak ukázala kauza H-System a další podobné, daleko horší je, když si vezemete mnohaletou hypotéku a nakonec nemáte ani peníze, ani dům. Tady žádná garance není. Když zkrachuje pojišťovna, která vám má vyplatit peníze za povodní zničený dům (případ zkrachovalé pojišťovny Morava) nebo desítky let "spořené" peníze v rezervotvorném životním pojištění, také vám nikdo nic nezaplatí.
Pravdou sice je, že pojišťovny mají své zajišťovny, ale ty nehradí "paušálně" jen proto, že pojišťovna nemá z čeho vyplácet, ale plní jen sjednaná rizika, nikoliv kriminální činnost (vytunelování) nebo tzv. podnikatelské riziko (špatně odhadnutý poměr nákladů a výnosů).
Jako nejlepší variantu bych tak viděl možnost povinnost pojištění zcela zrušit. Není-li to možné "protože EU" (ach jo), tak se nabízejí 2 možnosti:
1) pojišťovny budou více na cestovní kanceláře dohlížet, úhrady půjdou přímo pojišťovnám, které budou peníze postupně uvolňovat (hradit letenky, ubytování,..) a celou částku dostane cestovní kancelář až po skutečném absolvování zájezdu. Samozřejmě to bude znamenat vyšší náklady, které bude muset někdo (klient, samozřejmě) zaplatit
2) pojištění na podobném základě jako povinné ručení. Pojistku si bude (povinně) uzavírat klient a pojišťovna mu určí cenu dle svých podmínek (rizikovost cestovky, cena zájezdu, případně další kritéria).
Další variantou (bohužel pravděpodobně ne v souladu s podmínkami EU) by bylo pojištění na konkrétní rizika (podobně, jako fungují zajišťovny u pojišťoven). Cestovní kanceláře by se tak pojišťovaly proti skutečnostem, které nemohou ovlivnit (stávky dopravců, zrušení zájezdů v případě nebezpečné politické situace v cílové destinaci, kurzová rizika, nehody, přírodní katastrofy, atd). Tedy žádné "paušální krytí" jakéhokoliv důvodu krachu (včetně zmiňované kriminální činnosti).
A co treba varianta, ktera plati naprosto bezne i v jinych odvetvich nez jen sluzbach - priklad chces nabizet sve sluzby a zprostredkovavat sluzby jinych? Mas cim rucit za nedodani techto sluzeb? Kdyz ne ...
Tak v cem je tedy takovy problem se pojistit pro kryti skody, ktera vznikne smlouvnimu partnerovi?
Proc bych se mel pojistovat jeste ja jako smluvni partner, ze mi ten co se mnou uzavira smlouvu a prodava mi sve sluzby, mi je nedoda?
Pokud by s timhle na Vas nekde vyrukovali, asi jim reknete OK, az razantne snizi svoji nabidku a nebo (opet zcela bezne) jim reknete, ja to beru, ale musite se pojistit treba na 5 milonu.
Nebo je bezne podnikat ve velkem, nedodavat co jsem slibil a lidi sudte se desitky let, a platte za justicni pokusy, protoze kde nic neni, ani smrt nebere? Ja mezi tim budu zase podnikat ve stejnem oboru, jen pod jinym jmenem. Tohle jen snaha predavat zodpovednost.
Cimz se dostavame opet k ruceni za dodavku. Ve svete je mnohdy bezne rucit svym jmenem, v CR uz nikoli, zrejme kvuli urovni mistni moralky a lidskeho zmr*stvi. Stalo se normalnim neplatit a nedodat (bez postihu) a tohle je jen dusledek.
A pokud chce nekdo jet s nezajistenou/ nepojistenou kancelari, bude to mit urcite levnejsi, ale jeho problemy jsou pak jen jeho. To uz si snad mohu vyriz ve sve vlastni reziji. Takhle bude muset ale spousta kancelari zmenit svuj statut na agentury a proste lidem jen dovolene zarizovat a ne je prodavat jako svoje.
A co treba varianta, ktera plati naprosto bezne i v jinych odvetvich nez jen sluzbach - priklad chces nabizet sve sluzby a zprostredkovavat sluzby jinych? Mas cim rucit za nedodani techto sluzeb? Kdyz ne ...
Kdyby toto platilo absolutně, tak by řada dnes úspěšných firem nevznikla. Spousta dnes velkých firem začínala s minimálním základním kapitálem a první roky balancovala na ostří nože, jestli se jim podaří přežít. Stačilo jedno špatné rozhodnutí a konec.
Ano, zcela jistě by bylo nejjistější nutnost složit kauci ve výši vybraných záloh, ale to by prakticky zabetonovalo přístup do odvětví a tedy snížilo konkurenci a zvýšilo ceny.
A pokud chce nekdo jet s nezajistenou/ nepojistenou kancelari, bude to mit urcite levnejsi, ale jeho problemy jsou pak jen jeho. To uz si snad mohu vyriz ve sve vlastni reziji. Takhle bude muset ale spousta kancelari zmenit svuj statut na agentury a proste lidem jen dovolene zarizovat a ne je prodavat jako svoje.
Jenže přesně toto nechce EU umožnit. Neumožní mi vybrat si nepojištěnou cestovku na moje vlastní riziko (proč si takovou cestovku vybírám je moje věc, třeba je levnější, třeba nabízí něco, co jiné cestovky nemají,...)
S velkou částí věcí v článku se dá souhlasit, nicméně vzhledem k pracovní pozici autorky, tomu, že měšec není první médium, pro které se v této souvislosti vyjadřuje, a vzhledem k argumentaci použité na začátku - popisovaný pojistný podvod by mohl znamenat odmítnuté plnění a trestní stíhání (ne že by to druhé muselo nutně některé lidi odradit) - mne napadá zásadní otázka:
Jedná se skutečně o nestrannou analýzu, nebo je tento článek součástí PR kampaně pojišťoven, objednané u autorčina zaměstnavatele?
Může zde v diskuzi autorka tuto variantu vyvrátit? Pokud ne, a jedná se o lobbing, proč pak není článek řádně označen?
lobbying je to zcela neskrytý - můžeme jen spekulovat, zda z blbosti a nebo za cizí peníze. skenovat cestovkám příjmy by nemělo být pro pojištovny tak složité, aby nedokázaly vybrat pojistné z uskutečněného obratu - a při riziku podpojištění pojistku zvedly a nebo vypověděly.
pokud tedy stát klienty cestovek násilím nutí, že si v ceně zájezdu povinně koupí i pojištění cestovky proti krachu - nemělo by takové pojištění být závislé na možném podpojištění cestovky, protože to je parametr, který klient nemůže nejen ovlivnit ale ani vědět. pak by opravdu bylo jednodušší a výhodnější hlavně pro klienty, aby se každý pojistil individuálně podle výše požadované ochrany, a nebo taky vůbec.