Kolik činí po valorizaci nejvyšší možná podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci? A kolik si mohou i během registrace na Úřadu práce legálně vydělat nezaměstnaní lidé v nekolidujícím zaměstnání, pokud nemají nárok na podporu?
Od 1. ledna 2025 byly s ohledem na nárůst průměrné mzdy v minulém roce zvýšeny maximální částky podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Od stejného dne byl zvýšen, a to na základě valorizace minimální mzdy, i limit povoleného výdělku pro uchazeče o zaměstnání nepobírající podporu a činné v tzv. nekolidujícím zaměstnání.
Podpora v nezaměstnanosti
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.
Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2024 činila 45 107 Kč. (Její výše byla vyhlášena pro účely zákona o zaměstnanosti Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 410/2024 Sb.)
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tak může dosáhnout až 26 163 Kč měsíčně, jestliže žádost o podporu byla podána po 31. prosinci 2024, tedy již v novém roce 2025.
Jestliže však byla žádost o podporu v nezaměstnanosti uplatněna ještě vloni do 31. prosince 2024, pak její maximální možná výše činí a zůstává na úrovni dosavadního maxima 24 608 měsíčně. Kdo již podporu v nezaměstnanosti pobírá (pobíral), toho se valorizace její maximální částky od 1. 1. 2025 netýká.
Jak vysoká je podpora v nezaměstnanosti a jak dlouho ji lze pobírat
Doba možného pobírání podpory (tzv. podpůrčí doba) je odstupňována podle věku uchazeče o zaměstnání. Výše podpory je pak stanovena ve 3 úrovních.
| Délka podpůrčí doby podpory v nezaměstnanosti | Výše podpory v nezaměstnanosti (z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu OSVČ) |
|---|---|
| do 2 měsíců | 65 % |
| od 2. do 4. měsíce | 50 % |
| po zbývající dobu - až 1 měsíce u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku, - až 4 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku - až 7 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku (přičemž rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti) |
45 % |
Naproti tomu podpora při rekvalifikaci je stejně vysoká po celou dobu rekvalifikace.
Podpora při rekvalifikaci
Podpora při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.
Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. Nejvyšší podpora při rekvalifikaci nastoupené nově v roce 2025 tak může dosáhnout až 29 320 Kč za měsíc.
Pokud uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci již v roce 2024, činí maximální podpora při rekvalifikaci nadále 27 578 Kč.
Komu a jak se podpora postupně snižuje – příklady
1)
Na úřadu práce se registroval jako uchazeč (o nové zaměstnání) ze zaměstnání propuštěný dobře odměňovaný pracovník ve věku 39 let, jehož poslední průměrný výdělek činil 44 000 Kč čistého měsíčně.
Jelikož je mu 39 let, může podporu pobírat až 5 měsíců.
1. a 2. měsíc má nárok na 65 % posledního průměrného měsíčního výdělku, což by bylo 28 600 Kč, jenže maximum je 26 163, má tedy nárok na 26 163 Kč (samozřejmě čistého).
3. a 4. měsíc má nárok na 50 % posledního průměrného měsíčního výdělku, což je 22 000 Kč, má tedy nárok na (své) maximum 22 000 Kč (nikoliv maximum obecné podle zákona), protože maximální podpora je vyšší – zmíněných 26 163 Kč, na které už ale uchazeč o zaměstnání nedosáhne.
5. měsíc má nárok na 45 % posledního průměrného výdělku, což je 19 800 Kč.
2)
Na úřadu práce se registroval ze zaměstnání propuštěný hůře odměňovaný pracovník ve věku 61 let, jehož poslední průměrný výdělek činil 20 000 Kč čistého měsíčně. Jelikož je mu 61 let, může podporu pobírat až 11 měsíců.
1. a 2. měsíc má nárok na 65 % posledního průměrného měsíčního výdělku, tedy 13 000 Kč (čistého).
3. a 4. měsíc má nárok na 50 % posledního průměrného měsíčního výdělku, tedy na 10 000 Kč.
5. až 11. měsíc má nárok na 45 % posledního průměrného výdělku, tedy na 9000 Kč.
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti se ho vůbec netýká.
Kdo bude mít po celou dobu maximální podporu – příklad
Maximální výši podpory v nezaměstnanosti by si mohl udržet po celou dobu jen někdo s průměrnou měsíční mzdou v posledním zaměstnání zhruba na úrovni 59 000 Kč čistého měsíčně a výše.
Jak 65 %, tak 50 %, tak i 45 % z této mzdy pořád bude nad maximem 26 163 Kč, takže podpora v nezaměstnanosti dosáhne právě této částky.
Výše dávek, když ji není z čeho spočítat
Uchazeči o zaměstnání:
- který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení, pokud uchazeč o zaměstnání podnikal před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání jako osoba samostatně výdělečně činná),
- anebo u něj nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit,
- jakož i uchazeči, který splnil podmínku pro přiznání podpory – podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání)
se podpora v nezaměstnanosti stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu.
| Délka podpůrčí doby podpory v nezaměstnanosti | Výše podpory v nezaměstnanosti (ze statisticky zjištěné průměrné mzdy) | Výše podpory v nezaměstnanosti v r. 2025 (a dosud v r. 2024) za měsíc |
|---|---|---|
| první 2 měsíce | 15 % | 6767 Kč (bylo 6365 Kč) |
| další 2 měsíce (3. a 4.) | 12 % | 5413 Kč (bylo 5092 Kč) |
| po zbývající dobu | 11 % | 4962 Kč (bylo 4667 Kč) |
Podpora při rekvalifikaci po celou dobu rekvalifikace činí 14 % průměrné mzdy, takže nově v roce 2025 je to 6315 Kč (bylo 5940 Kč.)
Kdo nedostane podporu odvozenou ze svého výdělku, ale z průměrné mzdy, ovšem velmi nízkým procentem?
V jakých situacích se tedy odvozuje podpora v nezaměstnanosti od průměrné mzdy a ne od skutečného výdělku, který nelze prokázat?
Nemožnost určit vyměřovací základ může nastat v situaci, kdy je samostatná výdělečná činnost zahájena a zároveň ukončena v témže kalendářním roce, přičemž je rovněž v tomto roce podána žádost o podporu v nezaměstnanosti (s tím, že zbývající potřebná část do doby získání důchodového pojištění – 12 měsíců v posledních 2 letech – jako podmínky pro nárok na podporu – je splněna předchozím zaměstnáním nebo započtením náhradní doby z předchozího roku).
Např. zaměstnanci skončí zaměstnání nebo rodiči podpůrčí doba rodičovského příspěvku k 31. prosinci, přičemž od 1. 1edna následujícího kalendářního roku začne podnikat jako OSVČ, avšak tuto činnost ukončí v průběhu roku.
Vzhledem k tomu, že vyměřovací základ lze stanovit pouze za ukončené zdaňovací období, jímž je kalendářní rok, nelze vyměřovací základ určit dříve než v dalším následujícím kalendářním roce po podání přehledu příjmů a výdajů za uplynulý kalendářní rok. Je tak nutno postupovat dle ust. § 51 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti.
Příklad
Zaměstnanec propuštěný ze zaměstnání k 31. 12. (2024) nebo rodič do té doby pobírající rodičovský příspěvek, aniž by čerpal v zaměstnání rodičovskou dovolenou (a pak se vrátil do zaměstnání a měl skutečný výdělek nebo aspoň nárok na náhradu mzdy třeba po dobu plynutí výpovědní doby v r. 2025), začne podnikat jako OSVČ od 1. 1. následujícího kalendářního roku (2025) a činnost ukončí k 31. 7. (2025).
Důchodově pojištěná samostatná výdělečná činnost je tak provozována od 1. 1. do 31. 7. (2025) a podmínka 12 měsíců doby důchodového pojištění je splněna onou samostatnou výdělečnou činností ve spojení s předchozím zaměstnáním nebo náhradní dobou předcházející samostatné výdělečné činnosti.
1. 8. (2025) požádá uchazeč o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a o přiznání podpory v nezaměstnanosti.
Vzhledem k tomu, že vyměřovací základ lze stanovit pouze za ukončené zdaňovací období, jímž je kalendářní rok, nemůže ČSSZ vyměřovací základ určit dříve než v následujícím kalendářním roce (2026) po podání přehledu příjmů a výdajů za uplynulý kalendářní rok (2025).
V předchozím roce (2024) samostatná výdělečná činnost konána nebyla, a ani za tento rok tak nelze určit vyměřovací základ, přičemž nelze užít ani výdělek z případného zaměstnání, protože by nešlo o poslední ukončenou činnost, zakládající účast na důchodovém pojištění.
Povolený výdělek v nekolidujícím zaměstnání
Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (na rozdíl od nároku na podporu v nezaměstnanosti) nebrání výkon výdělečné činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, nebo výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti (nikoliv dohody o provedení práce), pokud měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy (v hrubém) – čili nově od 1. 1. 2025 polovinu z 20 800 Kč, takže 10 400 Kč hrubého (dosud v roce 2024 to bylo 9450 Kč).
Pak jde o tzv. nekolidující zaměstnání povolené i uchazečům o zaměstnání, pokud nepobírají podporu v nezaměstnanosti. Pokud by nezaměstnaný vykonával více takových činností, tak se výdělky pro účely stanovení limitu (omezení) sčítají.
Dohoda o provedení práce není pro uchazeče o zaměstnání přípustná, ale limit pro placení pojistného z odměny z dohody o pracovní činnosti byl znovu zvýšen
Již před časem byla zrušena možnost vykonávat nekolidující zaměstnání na dohodu o provedení práce. Šlo v rámci tohoto opatření o to přinutit uchazeče o zaměstnání činné (a vydělávající si) v nekolidujícím zaměstnání k účasti na pojistných systémech (nemocenském, důchodovém).
V této souvislosti je nutno připomenout, že účast na nemocenském pojištění, a tak i povinnost platit pojistné odvody srážené zaměstnavatelem (a to nejen na nemocenské a důchodové pojištění, ale samozřejmě též na zdravotní pojištění) ze sjednané odměny vyplývající z dohody o pracovní činností vzniká od 1. 1. 2025 nově až od částky 4500 Kč.
A tak do částky příjmu 4499 Kč může uchazeč o zaměstnání mít příjem jako čistý, tedy plný (při současném zohlednění slevy na dani ihned při zúčtování odměny na dani nebo při následném zúčtování srážkové daně).
Nekolidující zaměstnání znamená, že umožňuje plnit povinnosti vůči Úřadu práce
Výkon práce v takovém nekolidujícím zaměstnání musí uchazeč nahlásit Úřadu práce při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo v den nástupu do výdělečné činnosti a ta mu nesmí bránit v poskytování součinnosti Úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí nabídky vhodného zaměstnání od Úřadu práce.
Možnost pracovat a vydělávat si v nekolidujícím zaměstnání je tedy určena uchazečům, kteří nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti:
- buď vůbec (protože nesplnili podmínky pro přiznání sociální dávky – kupř. protože nezískali v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců nebo nesplnili podmínky pro přiznání sociální dávky v případě opětovného zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání), nebo
- po vyčerpání podpůrčí doby (která trvá maximálně: 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku, 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku, přičemž rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti).
ČLÁNKY DO MAILU