Není známo, jak čeští celníci došli k podezření, že jeden z pasažérů letadla přilétajícího z Venezuely na pražské ruzyňské letiště má ve svých tělesných útrobách ukryté diamanty.
A ti by na to samozřejmě jen tak sami od sebe nejspíš nepřišli. Někdo, a to nevíme přesně kdo, je na muže přistávajícího na ruzyňském letišti upozornil. V soudních rozhodnutích se hovoří o operativcích. Jestli opravdu někdo z nějaké instituce jako Interpol pojal důvodné podezření, nebo šlo spíše o něčí udání, třeba z pomsty, nebo šlo o hloupý vtip, to se asi nedozvíme.
Ale není tak zcela běžné, aby mezinárodně působící policejní instituce někoho jen tak nedůvodně podezřívaly. Spíše je tomu naopak, že jejich hledáčku mnoho skutečných pašeráků, ať už třeba diamantů, drog, nebo jiného kontrabandu, unikne. Co asi tak muž v zahraničí prováděl, že ho měli za pašeráka polykajícího diamanty?
Po příletu z Venezuely do Prahy se muž musel podrobit opakovanému radiologickému vyšetření břicha. Také musel požít projímadlo. Jako nezdravotník netuším, zda je CT vyšetření pro organismus nějak, třeba z hlediska pozdějších následků, jako RTG vyšetření, zatěžující, ale požití projímadla, pokud člověk zrovna netrpí zácpou, asi není nic, po čem by někdo normální toužil.
Místo diamantů však ze zadrženého vyšlo jen pár kousků vaječných skořápek. Ze spisů není patrné, zda měl pán ve Venezuele či v letadle omeletu, kterou kuchař udělal ze špatně oloupaných vajec, nebo si snad sám muž nedostatečně oloupal vejce.
Cestující se začal domáhat soudní cestou odškodnění. Marně. Podle obecných soudů, a nyní i podle Ústavního soudu (spis. zn. III. ÚS 2821/21, ze dne 24. května 2022), celníci nechybovali a postupovali podle zákona.
Tak jistě, to je pravda, ani dotčený pán netvrdil, že by celníci jednali nesprávně. Jenomže dnes se odškodňuje, s prominutím, za kdejakou hloupost, pomalu za křivý pohled. Jistěže vyšetření na „cétéčku“ nebo požití projímadla a následný průjem není komplikovaná zlomenina nebo závažná psychická újma, ale jistě se na CT vyšetření nechodí pro zábavu. Ostatně, nemocní lidé na něj mnohdy čekají i dlouho. Stejně tak se projímadlo nekonzumuje jako laskomina. A přinejmenším ony procedury obraly dotčeného člověka o jeho čas. Musel do nemocnice a být tam pod dohledem.
Šlo o zákonný důvod, zákonný postup, a tak muž nemá nárok na odškodnění
No, možná, kdyby muž uvedl, případně předstíral nějaký diskriminační důvod, motiv státních orgánů, proč byl podroben vyšetřením a zkoumáním, věc by dopadla jinak. Jenomže to neučinil. Vzorně spolupracoval, neprotestoval, nečinil problémů, nedělal obstrukce.
V nemocnici muž dostal vedle projímadla jen vodu a lehkou stravu. Nevymýšlel si třeba, že v chudé Venezuele trpěl hlady, a tak utrpěl fyzickou i psychickou újmu, že si nemohl dopřát hned po příletu třeba opulentní „knedlo, vepřo, zelo“ a několik piv. A to všechno, tedy vstřícný přístup, mu asi následně v soudním řízení, kdy požadoval odškodnění, paradoxně neprospělo.
Muž nerozporoval ani následně zákonnost svého zadržení. Tvrdil však, že CT vyšetření a podání projímadla znamenalo zásah do jeho „ústavně zaručeného práva nebýt podroben mučení a jinému nelidskému nebo ponižujícímu zacházení“. Asi to měl tvrdit hned. A hodně hlasitě.
Jistě, může nás napadnout i to, že muž sloužil jako volavka, která měla zmást pozornost oněch operativců a pak i českých orgánů, ale to už hraničí s bujnou fantazií čtenářů nebo diváků detektivek. Hlavně by takový úspěšný postup byl spíše ostudou policejních orgánů, že se nechaly zmást.
Ústavní soud shledal, podobně jako před ním jiné soudy, že státní orgány postupovaly v souladu se zákonem a nedopustily se nesprávného úředního postupu. A ani se nedopustily špatného zacházení se zdravým člověkem. Je pravda, že muž už čelil podezření z trestného činu porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou. Nicméně, to by mohl být kdokoliv podezříván z čehokoliv. Existoval tak zákonný podklad pro zásah do ústavně garantovaných práv, včetně nedotknutelnosti osoby a jejího soukromí.
Co nebolí, to se neodškodňuje
A z toho vyšel i Ústavní soud, který připomenul ve svém rozhodnutí právo na náhradu škody, a to včetně nemajetkové újmy, které je na ústavní úrovni obecně zakotveno v čl. 36 odst. 3 ústavní Listiny základních práv a svobod, dle kterého má každý právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudů, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy, nebo nesprávným úředním postupem.
Jenže už jsme si řekli, že k nezákonnému postupu nedošlo. A tak Ústavní soud ústavní stížnost ani nezamítl, ale pouze odmítl.
Ústavní soud shodně s Nejvyšším soudem dospěl k závěru, že CT vyšetření lze podřadit pod skupinu úkonů, ke kterým není nutný souhlas osoby podezřelé, a to i vzhledem k tomu, že jde o úkon bezbolestný, neinvazivní, u kterého není třeba aktivní součinnost vyšetřované osoby. Dále Ústavní soud zhodnotil CT vyšetření a požití projímadla tak, že použitý prostředek byl k zajištění důkazů vhodný (způsobilý k dosažení cíle), přitom zjištění obsahu stěžovatelova břicha nešlo provést šetrněji.
Veřejný zájem na vyšetření podezření ze spáchání trestného činu zde zjevně převážil nad relativně krátkodobým a málo intenzivním zásahem do stěžovatelovy tělesné integrity a osobní svobody.
Zaslouží si zadržení a dobrovolné podrobení se zdravotnickým úkonům kompenzaci, nebo ne?
Muž požadoval 100 000 Kč. To hodnotím jako přehnané, ale tak se v praxi běžně postupuje, aby eventuálně bylo možno požadovaný nárok snížit, nicméně přiznání nějaké té tisícikoruny bych uznal za důvodný. Právní titul, který měl muž použít, nechci nyní jako generál po bitvě uvádět, ani soudům podsouvat, ostatně vůbec netuším, zda by uspěl.
Muž sám, prostřednictvím svého právního zástupce, vcelku správně požadoval zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Co případu a následnému sporu o odškodnění přece jenom poněkud invazivního zásahu do tělesné integrity podezřelého říkáte vy?
