Škoda, že tu není zmíněn fakt, že lékař vám smí „údajně“ povolit jen 4 hodiny vycházek denně. Buďto v celku, nebo ve dvou časových úsecích.
Tedy člověk, který si například narazí/zlomí ruku, dostane vyrážku, má ženské problémy,… a nemůže kvůli nim například měsíc pracovat, musí celý měsíc sedět doma na prdeli!?
Nejlepší je se tím vůbec nezabývat a rozumně žít dál. Chodit si normálně nakupovat a žít jak se dá. Tím neříkám zneužívat systém! V případě problémů, ze strany systémem, podat stížnost…!
Breptovi musím dát za pravdu. Nemocenská je přece pojištění. (Nutí mě snad pojišťovna, když mi spadne barák, abych byl stále na pozemku? Také si přece mohu jet zařizovat stavaře… Je to trochu absurdní příklad, ale nic jiného mě nenapadá.) Pojištění, že z důvodu nemoci nemohu vykonávat svou práci. Každá nemoc přece nevyžaduje ležení v posteli resp. sezení doma. Některým nemocem ve smyslu jejich léčení přece prospěje i fyzická aktivita. Budu marodit třeba se srdcem, od určité fáze bude vhodná delší vycházka atp. A jak mám pečovat o zlepšení svého zdraví, když vycházku promrhám na nákup, oběd atp.?! Nebo mi padne na dobu kontroly?
A námět: Mohli byste také přinést článek o tom, co to je vlastně porušování léčebného režimu. Pokud pracuji třeba jako kuchař v zaměstnání a současně jako osvč jako obchodní zprostředkovatel. – S třeba zlomenou rukou nemohu vařit, ale mohu vykonávat podnikání. Proč mě stát omezuje? Jak to je? Mohu nebo nemohu vykonávat druhou činnost? Jestli ne, pak ale musím být uznán práce neschopen i pro tuto. Pokud nejsem pojištěn, sice z ní neberu dávky, ale stát na tom tratí, protože si nevydělám (když musím sedět doma) a on přijde o ostatní odvody – daně, důchodové pojištění atp.
Ono je to jako s alkoholem za volantem – povolíte jedno pivo a lidi jich vypijou deset.
Pokud by v případě pracovní neschopnosti nebylo povinné zdržovat se doma, zvýšil by se podíl podvodů. Sice to postihne ty, kteří objektivně nemají potřebu se v té posteli zdržovat, ale tak je to s každým pravidlem, že na někoho dopadne tak, na jiného onak. Já jsem v pracovní neschopnosti dosud nebyl (za dobu mých pracovních poměrů jsem byl nemocný 2 x a vždy jsem si vzal dovolenou), takže ani nevím jak takový kontrlor vypadá.
A naopak – nemám problém zůstat pár dní v posteli, ani když mi nic není. Občas, když si chci „orazit“, tak zalezu s notebookem do postele v pátek odpoledne a kromě krátných „biolobických přestávek“ vylezu až v pondělí ráno :).
Dneska si doktor „nelajzne“ někoho neuznat nemocným a nezačít ho léčit i kdyby to mělo být jen utišujícími léky na bolavá záda (oblíbená to zábava simulantů), protože má strach z případných pozdějších žalob.
http://zpravy.idnes.cz/simulant-se-nechaval-hospitalizovat-za-zneuzivani-pece-si-odsedi-pet-let-1lp-/krimi.asp?c=A100814_195650_krimi_abr
Krom toho i doktor se dá podplatit, nebo si snad někdo myslí, že Pitr na tom byl opravdu tak špatně, že nebyl ve stavu k nastoupení do vězení?