Vlákno názorů k článku Platby inkasem se často zneužívají k vlastnímu úvěrování od MarBen - Autor článku zjevně nechápe, co znamená v praxi datum...

Autor článku zjevně nechápe, co znamená v praxi datum splatnosti. Obvykle je to poslední možný den, kdy by měly být připsány peníze na účet příjemce. Nárok vzniká vystavením faktury, vyúčtováním služeb apod.
Pokud tedy platím zpětně za službu, kterou jsem již čerpal – například telefonické služby, defacto není možné, abych na tom nějak časově prodělával.

Ale pozor, vždycky se nejedná o platbu za čerpané služby – například u placení záloh na elektřinu. Rozhodně není nezajímavé vědět, jak k tomu různí poskytovatelé služeb přistupují.

Ano, v případě záloh by podobné srovnání mělo smysl – porovnat kolik dní před začátkem zúčtovacího období byla záloha stržena. Nemohu se ale ubránit dojmu, že o tom tento článek není.

Ano? A proč se potom to datum splatnosti uvádí? Proč se nepíše třeba „zaplaťte do druhého dne od vhození faktury do schránky“?

Přemýšlel jsem, zda má cenu vůbec reagovat, ale zkusím dát příklad, myslím, že by měl jít rozeznat rozdíl …
1. Přijďte v šest (rozumněno přesně v šest)
2. Přijďte odpoledne – nejpozději ale do šesti (to je náš příklad s datem splatnosti)

Děkuji za příklady, chápal jsem to i bez nich. Ale Vy patrně nechápete, že když dle Vašeho druhého příkladu přijdu v 6, tak jsem přišel včas a nikdo mně nemůže vyčítat, že jsem měl přijít už v jednu. Takže platba faktury v poslední den splatnosti je OK. Není to na Vás moc složité?

1. Ptal jste se „proč se potom to datum splatnosti uvádí“ … toho se týkaly ty příklady – pokud je datum splatnosti 20. dne, tak, pokud přijdou peníze příjemci 10. je to ok, pokud 20., tak je to také ok..
2. Platba faktury v poslední den splatnosti ok bude, pokud budou peníze připsány na účet příjemce v ten samý den. To však v případě rozdílných bank odesílatele a příjemce splněno nebude. Pak už to ok není, přestože většina fakturujících určité prodlení toleruje a upouští od případných sankcí.
3. Složité to je tím, že reagujete na něco jiného, než jste se ptal v původním příspěvku.

No, jak se to vezme. Ono zpětné placení je zahrnuto do ceny té služby, takže když platím dříve, než je nejzažší datum, tak prodělávám tím, že tu službu plně nečerpám (a možná bych při dohodnutí dřívější platby dostal slevu).

Logiku to sice ve své podstatě má, ale určitě bych tento vliv nepřeceňoval.
V obchodě mohu zaplatit hotově, předem na účet, anebo mi vystaví fakturu s 14 denní splatností, přičemž cena je ve všech případech stejná.
Samozřejmě, že se tu bavíme o běžných „domácích“ transakcích a ne o několikamili­ónových obchodech, kde jsou pak již úroky citelné pro obě strany.

Když tady je právě ta nerovnost subjektů. Na jedné straně běžná „domácí“ transakce, kde na tom člověk tratí pár haléřů, na druhé straně velký dodavatel, který získá miliónkrát pár haléřů – a to už může být zajímavé. Jak jsem napsal, platební podmínkly jsou součástí služby, podílí se na její ceně a předčasné inkaso se rovná neposkytnutí dohodnute služby.

Promiňte, ale nevidím v tom žádný problém … kde se děje něco, co je proti zákonu, smlouvě či podmínkám?

Právě když se nějaká platba provede dříve, než to je nutné, tak na tom nutně prodělávám. Nehledě na to, že důsledky toho dřívějšího inkasa mohou být ještě horší než pár halířů rozdílu na úrocích. Když máte např. inkaso Citi z účtu, na který vám chodí mzda, tak vám jí sice zaměstnavatel pošle včas a připíše se vám na účet např. 11. a teoreticky byste měli být při splatnosti kreditky 14. v pohodě, ale protože si to Citi zkoušela inkasovat už 10., tak vám napálí skoro 6 stovek penále, protože jste nezaplatili.

To je ale přece zase úplně jiná věc. Co máte v podmínkách či ve smlouvě? Umožňuje to stržení peněz o 4 dny dříve než je splatnost kreditky? Pokud ano, pak s tím musíte počítat a mít na účtu potřebnou rezervu, pokud ne, tak se můžete bránit neoprávněnému jednání ze strany banky.

Pokud jede nekdo na uctu „na doraz“, tak to je jen cekani na prvni problem. Utratim na vanoce za darky o neco vic, na dovolene…a uz tesne nebude na inkaso. Pak neni na skodu dostavat informace SMS nebo emailem o neprovedenem inkasu jeste nejaky den pred splatnosti.

Tady to jen rozebíráte z pohledu klienta (ovce). Ale hlavní důvod u banky nebo mob. operatora. Je v tom článku popsaném bezúročném přeúvěrování tzn. získání úvěru bez úroku nebo RPSN a to je ten hlavní mezera v zakonu i když je to jen krátkodobého rázu, ale každý měsíc na novo a tím Stát přichází o né malé peníze:-( Na úkor zahraničním firmám, ketrým to nad míru vyhovuje:-(

Už je to sice napsáno výše, ale znovu … ve kterém okamžiku přicházíte o peníze?
1. > Leden … Čerpáte službu – nic neplatíte = „dlužíte“ dodavateli
2. > Únor … máte zaplatit nejpozději do 15. února = stále „dlužíte“ dodavateli
3. > 10. únor … je Vám stržena platba 5 dní před datem splatnosti, protože to podepsané podmínky či smlouva umožňují = závazek je vyrovnán – dodavateli jste „dlužil“ celou částku 10 dní, část od začátku ledna.
V případě placení záloh je tomu samozřejmě jinak.