Vlákno názorů k článku Platbám na internetu vládne dobírka. Proč? od MM - Vážený pane, sám provozuji e-shop (platforma Zoner inShop), vedle...

Vážený pane,
sám provozuji e-shop (platforma Zoner inShop), vedle občasných problémů s nevyzvednutím objednávky zaslané dobírkou, způsobených buď nesolidním zákazníkem nebo Českou poštou, která s oblibou nedává do schránky oznámení o uložení zásilky, jsem před nedávnem znovu (asi po 2 letech) zkoumal implementaci plateb kreditní kartou přes KB. Nic se nezměnilo.
Bohužel jsem zjistil, že pořád ještě se platí krásný zřizovací poplatek 13000,- Kč společnosti GPE (+ případně za implementaci, viz http://www.miroslavnovak.com/pay-muzo-cenik_cz.php) a další poplatek bance za každou platbu.
Takhle ale jako menší e-shop prostě nemohu fungovat!
Může to nakonec skončit tak, že pokud Zoner implementuje Paypal jako platební metodu do své aplikace inShop, pak si i Češi budou platit tímto e-převodem, neboť domácí poskytovatelé jsou prostě nenažraní, abych si dovolil tento expresivní výraz.
Ostatně, Paypal už používám pro přeshraniční platby sem i tam, protože jeho poplatky jsou mnohem nižší, než u většiny českých bank včetně KB.
Běžný bankovní poradce vám sice potvrdí, že poplatky za převod jsou nehorázně vysoké, ale zároveň vám sdělí, že jejich manažeři na stížnosti klientů neslyší. Co pak chcete dělat?
Za tento poslední odskok, který nesouvisí s hlavním tématem, se omlouvám.
Měl byste se ovšem před napsáním článku informovat, co taková implementace do e-shopů finančně obnáší, a to venkoncem a všehovšudy.

Pokud vim GPE neni jediny PSP v CZ. Zkuste se informovat napr. v Ceske sporitelne - zadny zrizovaci ani mesicni poplatek, pouze poplatky z transakce (nejsem jejich zamestnanec, jen jsem cca pred 14 dny zjistoval situaci na trhu).

Znám i KB docela dobřa a tak vím, že když budete dostatečně tlačit a pokud jste klient, tak i vyhrožovat, můžete je donutit nejen k instalaci za nulový poplatek, tak k poměrně zajímavé sazbě provize. Samozřejmě za to budou něco chtít a v tomhle případě to určitě je dostatečný objem transakcí, což ale lze jen odhadnout z toho, jaké máte tržby celkem. Logicky s výhledem na 15000 tržeb přes karty měsíčně slyšet na nějaké výjimky určitě nebudou, spíš bych to viděl tak na vizi aspoň nějakých 50000. Když jsou schopni dát zadarmo terminály na fyzické přijímání karet, tak v tomhle se určitě budou chovat podobně. Jen nesmíte dát na první reakci nějakého bankovního poradce na přepážce, ale spíše se bavte s někým výš.

Konecne nekdo, kdo zminil jak "vyhodne" je pro obchodniky prijimat platby kartami. Osobne se vyhybam platbam jakoukoliv kartou (kreditni, debetni). Odmitam podporovat spinavy byznys (zlodejinu). To at radeji ty cca 3% z ceny zbozi zustanou obchodnikovi nez je platit za nic institucim typu VISA a bankam. Jinak cely clanek je naprosto smesny. Asi ma autor dobre provize z prodeje kreditnich karet a tak se snazi.

Když se na to podíváte pouze takto jednostranně, tak se vám může zdát, že máte pravdu. Jenže jako každá mince, i tahle problematika má dvě strany - obchodník zaplatí bance, zabezpečovateli technické stránky a karetní asociaci určité procento (to se odvíjí od obratu obchodníka, trhu, sortimentu apod. a to v rozsahu 1% (velké maloobchodní řetězce) až po cca10% některé služby především v USA). Za to se mu dostane zvýšení tržeb. Protože ale zdroje lidí jsou do jisté míry v každém okamžiku omezené jejich současnými příjmy a úsporami, nasadily kdysi úvěrové společnosti a banky takové nástroje jako kontokorenty a kreditní nebo charge karty. A protože lidé se chovají v globále velice předvídatelně, chytří obchodníci je takovém chování podporují, protože vědí, že ty vypůjčené peníze stejně nakonec zase zvýší jejich tržby, byť je to bude stát onu provizi.
A teď mi řekněte - obchodník zaplatí 3% (to je tak horní hranice u nás) a za to u něho jeho zákazníci utratí místo 1 mil. měsíčně, ale 1,3mil. Je to výhodné nebo ne?

Nejsem sociolog, abych hodnotil, proč se lidé chovají, tak jak se chovají. Takže mohu jen říct, že sice máte naprostou pravdu v teoretické rovině, ale skutečnost je poněkud jiná.
Pokud se podíváme na trhy, kde má používání platebních a kreditních karet delší tradici, zjistíme, že na dluh se dá prožít skoro celý život. Ve své podstatě se jedná o to, že ti, kteří si to jen trochu mohou dovolit, tak celý život na jedné straně spoří na stáří, aby si na straně druhé skoro na všechno půjčovali.
S trochou nadsázky se dá říct, že jednu půlku platu si spoří a druhou umořují dluhy.
Ačkoliv to vypadá z pohledu českých zvyklostí nelogicky, tak to zase tak hloupé není, pokud se tedy výše dluhu nevyšplhá nad úroveň určitého procenta úspor. Jen to předpokládá předvídatelné chování ekonomiky, aby lidé mohli jednak počítat s určitým vývojem svých příjmů a jednak mohli v případě nepříznivého vývoje korigovat tempo nárůstu dluhu.

Pokud jde o platby kartou, tak vaše logika je postavená současném stavu u nás, kdy je stále nevelká penetrace akceptace karet mezi obchodníky a tím i na předpokladu nestejných podmínek. Ve chvíli, kdy bude výrazně více obchodů, které karty přijímají, než těch nepřijímajících, stane se marže za karetní transakce všeobecně kalkulovaným nákladem, který bude do ceny zboží promítnut plošně, a tak bude sleva za platbu v hotovosti nejen proti ustanovením smlouvy o akceptaci karet (jak je tomu i nyní), ale především ztratí na logičnosti.
A to platí jak pro kamenné tak pro internetové obchody.

Na tomhle základě je postaveno také to, že banky nemusejí potom účtovat nic za transakce a za vedení účtů, protože klienti jim tyhle náklady uhradí právě například takovým málo okatým zprostředkovaným způsobem.

A ještě jedna douška k tomu předchozímu odstavci, ani ne tak pro vás, jako spíš pro ty, co si myslí, že by bylo možné banky donutit k nižším poplatkům výběrem všech peněz - to není uskutečnitelné, protože hotových peněz není v oběhu dostatek, aby se to dalo vůbec uskutečnit. No a kdyby si snad všichni lidé chtěli založit účty u levných kampeliček či bank, aby si tam mohli převést peníze bezhotovostně, tak ty by díky své velikosti absolutně kapacitně takový nápor nezvládly (pokud by se to tedy mělo uskutečnit tak nárazově, aby se tomu ony vysokopoplatkové banky nemohly přizpůsobit). Takže by musely přijmout nové lidi, jenže těm by se muselo začít platit hned, kdežto zisk z nových klientů by z pouhých marží z depozit a z úvěrových produktů začal plynout až s odstupem, takže by se musely tyto banky uchýlit k nějakému rychlejšímu získání peněz - třeba k jednorázovým poplatkům. Dalším úskalím by byla nutnost začít vykonávat také nákladově náročnější činnosti - třeba práce s hotovostí a nakonec by je to spíš zlikvidovalo než aby jim to prospělo. - Ano, je to jen takový čistě teoretický rozbor, protože takový situace určitě nenastane, ale nemohl jsem si to odpustit.