Po dovršení 60 let věku jsem PP vybrala a použila k doplacení úvěru na bydlení. Založila jsem nové, tentokrát už s 5-letou spořicí lhůtou. I to jsem vybrala a opět použila na bydlení. Sice mě umluvili k založení nového, ale naštěstí jsem na něj ještě nezačala spořit, tudíž jsem ho zrušila a další už nechci. Státu nedošlo, že důchodci, kteří jsou schopni a ochotni spořit, jdou do tohoto produktu proto, že jim umožňuje si naspořit na různé účely, třeba na úpravu bytu na bezbariérové bydlení, pokud jsou ve stáří pohybově omezeni. Tudíž peníze dáván na spořicí účet, kde mi slibují až 6% p.a. za dodržení určitých podmínek. Odmítám spořit na produktu, který bude/nebude mít určité podmínky podle toho, jak se vláda vyspí. Takto můžu peníze vybrat kdykoli, případně přesunout jinam, nebo investovat do bydlení. Nejsem omezená žádnou lhůtou a zhodnocení je dokonce i vyšší, než u celého slavného PP.
Asi tak nějak. Drtivá většina důchodců svoje důchody utratí v tomto státě, nikoli v zahraničí. Čili z takových 2/3 vyplacených důchodů se státu vrátí do kasy 21% na DPH. Pokud dostanou důchodci méně, dostane se méně i do státní kasy. Co omezí důchodci jako první, pokud nebudou mít peníze? No přece služby. A tím nám opět klesne zaměstnanost. Jak prosté, milý Watsone.
ve skutečnosti je to ještě horší , důchodci se organizují do „skupin" a společně vyrážejí na nákupy do zahraničí a to vlaky , auty, minibusy . Nakupují ve velkém pro celé rodiny . Údajně tak stát přišel jen na cigaretách a alkoholu o 12 miliard. Jsou schopni vyrážet po celé Evropě i za prodejními akcemi . Konec konců důchodci v Německu drží nákupy vesměs doma jsou stříbrnou páteří ekonomiky