Pro každého penzijně připojištěného jsou údaje o hospodářských výsledcích penzijních fondů stěžejní informací, neboť výnos pojistky závisí zejména na hospodaření a efektivitě penzijního fondu. Penzijní fondy obecně zhodnocují vložené prostředky připsáním podílu na zisku, kterého daný penzijní fond dosáhl během kalendářního roku. Připisují se přitom jednou ročně.
Penzijní fond rozděluje podle zákona zisk tak, že nejméně 5 % připadá do rezervního fondu a nejvíce 10 % se rozděluje podle rozhodnutí valné hromady, pokud se dále nestanoví jinak. Zbylá část se použije ve prospěch účastníků a osob, jejichž penzijní připojištění zaniklo v roce, za který se zisk rozděluje. Pokud pak hospodaření penzijního fondu skončí ztrátou, použije se ke krytí ztráty nerozdělený zisk z minulých let, rezervní fond a další fondy tvořené ze zisku. Nestačí-li tyto zdroje, musí být ztráta kryta snížením základního kapitálu.
Jak se dařilo penzijním fondům v prvním pololetí?
Počet účastníků penzijního připojištění činil na konci prvního pololetí roku 2005 3 137 287 lidí. Za prvních 6 měsíců roku tak přibylo téměř 200 000 klientů. Prezident Asociace penzijních fondů ČR Jiří Rusnok k tomu dodal: Zjištěné údaje jsou potvrzením nejen obliby produktu, ale i zvyšující se míry odpovědnosti občanů za své zdroje ve stáří.
Pozitivní je v tomto případě i ta skutečnost, že více než polovině nových klientů je méně než 40 let, což může přispět ke zvýšení stability systému, jehož největší slabinou je právě nevyhovující věková struktura. Loňská Zpráva o finančním trhu vydaná ministerstvem financí konstatuje, že věková struktura je tvořena zejména osobami staršími 50 let a zároveň nízkým průměrným příspěvkem účastníků, který může stěží vytvořit dostatečnou finanční rezervu a zajistit tak účastníka ve stáří.
Zdroj: MFČR
V případě průměrného příspěvku účastníka, na který bylo požádáno o státní příspěvek, nedošlo ve srovnání s koncem roku 2004 k žádné změně, a příspěvek tedy dosáhl 379 Kč. Třetina klientů si spoří 500–599 Kč a čerpá plnou státní podporu a částečně i daňovou úsporu pro příspěvky mezi 500 a 1 500 Kč. Maximální daňovou úlevu čerpá pouze 5,6 % klientů s příspěvky 1 500 Kč měsíčně, penzijní fondy proto mají dostatek prostoru pro motivaci svých klientů navyšovat příspěvky,
uvedl v této souvislosti náměstek ministra financí Tomáš Prouza.
Ze souhrnných údajů za první pololetí tohoto roku dále vyplynulo, že příspěvek zaměstnavatele pobíralo 28 % klientů, tedy celkem 874 891 osob, což znamenalo nárůst o 12 % oproti prvnímu pololetí roku 2004. Zaměstnavatelé pak v průměru přispívali 476 korun, což bylo o 13 % více než vloni. Tomáš Prouza k tomu dodává: Zapojení zaměstnavatelů je potřeba dále posílit tak, aby se z penzijního připojištění stal skutečný třetí pilíř penzijního systému, schopný významněji přispět k celkovému důchodu.
Majetek, který penzijní fondy na konci druhého čtvrtletí spravovaly, dosáhl téměř 103 mld. Kč, tedy o 20,5 % více než před rokem. Na kontech připojištěných přitom přibývalo za poslední kvartál přes 1,9 miliardy Kč měsíčně. Ze 103 miliard pak tvořily dluhopisy 73,6 % portfolia, peníze na účtech 8,7 % a pokladniční poukázky 7,4 %. O více než procento oproti konci roku 2004, na 7 %, vzrostl podíl akcií a podílových listů, takže klienti budou moci lépe profitovat z růstu akciových trhů,
upozornil Tomáš Prouza na skutečnost, že s růstem podílu akcií na majetkovém portfoliu fondu roste v současné době z důvodu růstu akciových trhů i jeho výkonnost (podrobněji viz článek Jak si vedly penzijní fondy vloni?).
Nejdůležitější informací pro klienty je, že souhrnný hospodářský výsledek penzijních fondů za 2. čtvrtletí 2005 dosáhl 2,2 miliardy, což je o 987,2 milionů Kč více než ve stejném období roku 2004, kdy zisk celého sektoru činil 1,25 miliardy.
Název penzijního fondu | Hospodářský výsledek ke konci 2. čtvrtletí (v mil. Kč) | Hospodářský výsledek ke konci 1. čtvrtletí (v mil. Kč) | Hospodářský výsledek ke konci 1. pololetí (v mil. Kč) | Počet aktivních účastníků* | Prostředky evidované ve prospěch účastníků* (v mil. Kč) | Poměr objemu vytvořeného zisku k prům. objemu vlast.jmění účastníků* (v %) | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Allianz PF | 105,0 | 72,0 | 177,0 | 109 171 | 4 577 | 4,7 |
2. | Credit Suisse Life & Pensions PF | 585,0 | 438,9 | 1023,9 | 612 906 | 25 143 | 4,8 |
3. | ČSOB PF Progres | 10,0 | 6,0 | 16,0 | 49 168 | 681 | 3,4 |
4. | ČSOB PF Stabilita | 157,0 | 91,0 | 248,0 | 321 252 | 9 596 | 3,4 |
5. | Generali PF | 14,0 | 4,0 | 18,0 | 24 306 | 815 | 3,7 |
6. | Hornický PF Ostrava | 34,0 | 23,0 | 57,0 | 19 056 | 973 | 7,3 |
7. | ING PF | 253,0 | 62,0 | 315,0 | 379 274 | 12 050 | 4,4 |
8. | PF České pojišťovny | 483,0 | 267,0 | 750,0 | 822 844 | 22 341 | 4,6 |
9. | PF České spořitelny | 386,0 | 168,0 | 554,0 | 451 741 | 13 490 | 6,1 |
10. | PF Komerční banky | 201,0 | 105,0 | 306,0 | 331 230 | 13 334 | 3,2 |
11. | Zemský PF | 11,0 | 4,8 | 15,8 | 14 422 | 441 | 5,1 |
Celkem | 2239,0 | 1241,7 | 3480,7 | 3 135 370 | 103 441 |
)* Údaje ke konci druhého čtvrtletí. Zdroj: APFČR
Zajímavá je otázka, který z penzijních fondů je v tuto chvíli největší, ostatně obdobný problém se vyskytuje i v jiných odvětvích. Pokud hodnotíme velikost fondu podle objemu svěřených prostředků účastníky, je lídrem trhu Credit Suisse Life & Pensions PF. Co do počtu klientů vede PF České pojišťovny. Nejvyšších zisků pak pochopitelně dosahují oba zmínění v tomtéž pořadí následovaní PF ČS, ING PF, PF KB, ČSOB PF Progresem atd.
Pokud se ale zaměříme na efektivnost fondů, pořadí se dramaticky změní. Efektivitu můžeme vyjádřit například poměrem objemu vytvořeného zisku k průměrnému objemu vlastního jmění účastníků. Nejlépe v takovém srovnání nevychází žádný z těch fondů, které by spravovaly připojištění stovkám tisícům klientů, nýbrž necelým dvaceti tisícům. Nejlépe totiž v uvedeném srovnání vyšel Hornický PF Ostrava, následován PF ČS a Zemským PF.
Při pohledu na vývoj hospodaření jednotlivých fondů je vysoce pravděpodobné, že za letošní rok se budou moci klienti těšit na vyšší míru reálného zhodnocení, než tomu bylo v uplynulých letech. Nasvědčuje tomu nejen vývoj hospodářských výsledků fondů v prvním pololetí, ale také změny ve struktuře portfolia fondů ve prospěch akcií, což může mít vzhledem k růstu akciových trhů na zhodnocení prostředků jedině pozitivní dopad.
Kromě změn v počtu klientů či objemu aktiv penzijních fondů se objevily i některé další novinky. Jednou z nich je návrh ministerstva financí, aby v rámci zatraktivnění systému penzijního pojištění došlo ke sloučení daňově odečitatelných položek u připojištění a životních pojistek. Penzijní fondy by ovšem raději upřednostnily navýšení státních příspěvků. Generální ředitel PF ČP Ivo Foltýn uvedl: Jako efektivnější způsob motivace lidí ke spoření vyšších částek spíše vidím navýšení přímé státní podpory, tzn. valorizaci státního příspěvku a jeho provázanost i na úložky, které převyšují 500 Kč měsíčně… Daňové úlevy přitom stále nejsou pro většinu z nich (klientů, pozn. red.) tak ekonomicky zajímavé a hmatatelné, jako by tomu bylo s případným zvýšením státního příspěvku.