Já bych spíš ocenil, kdyby se sjednotil limit příjmů na paušál (2mega) s limitem příjmů pro povinnost začít řešit DPH. Tento druhý limit je dnes jen 1M a to je tedy trochu opruz - navíc 4x do roka.
I když maj doma živnosťák všichni a nějak si po pospřehážou, je ten DPH limit moc nízkej.
Nebo ať napařej DPH každému a ať zrušej výdajové paušály - výsledek bude velmi pozitivní - vyberou podstatně MÉNĚ.
Tohle je neuvěřitelná šikana od státu. Nevadí samo DPH, ale neskutečná byrokracie okolo této nesmyslné daně a nejasná a nesrozumitelná pravidla, kdy DPH účtovat a kdy ne, zejména když máte zákazníky či dodavatele mimo ČR.
Mimochodem v Anglii je teď limit pro povinnou registraci k DPH luxusních 3,2 miliony Kč... U nás to ti kašpaři chtějí naopak snížit na 750 tisíc!
Vite nekdo, jak to je s pausalem v pripade kombinace vice cinnosti? Napr. clovek ma vice zdroju prijmu
1) z najmu: 2 mil. Pausalni vydaje by mohly byt 600 tisic
2) z autorskych prav: taky 2 mil. Pausal 800 tisic
3) zemedelstvi: 2 mil, pausal 1.6 mil
4) z jinych cinnosti: 2 mil, pausal 1.2 mil
Muze uplatnit pausalni vydaje 600 tis +800 tis + 1.6 mil + 1.2 mil = 4.2 mil?
Precetl jsem ten paragraf 7 znovu a znovu, a nenasel jsem tam nic o stropovani na celkovy vydaje. Vzdy jde o jednotlivy okruh cinnosti.
jednoduse
mate prijem z pronajmu §9 uplatnite pausal pro pronajem
k tomu mate prijmy ze zivnosti §7 uplatnite pausal podle druhu cinnosti
k tomu mate prijem z ost.cinnosti §10 tak uplatnite pausal prislusici teto cinnosti
pri vyplnovani dp vas to samo navede, protoze je tam pro kazdou cinnosti oddil prislusneho §
§ 9 a § 10 jsou asi jasné
Jenže v § 7 není jenom živnost, ačkoli si to většina lidí myslí. Do § 7 může jedna fiktivní osoba zdanit: volná živnost (paušál 60 %), zemědělství (paušál 80 %), řemeslo (paušál 80 %), daňové poradenství (paušál 40 %), autorské příjmy a svobodná povolání (paušál 40 %), příjmy ze sportu (paušál 40 %), advokacie (paušál 40 %), soudní tlumočení (paušál 40 %) atd.
Zdá se to jako fikce, není tomu tak, moje partnerka má v § 7 trojí příjmy (komerční překlady coby volná živnost - 60 %, soudní překlady - 40 % a literární překlady - 40 %). Samnozřejmě, že ve všech 3 případech jde o příjmy z překladů, ale z hlediska právního a daňového jde o 3 odlišné režimy... Ještě asi před 4 lety se z literárních překladů neodvádělo SP a ZP (=autorské příjmy).
Celý ten systém škatulkování lidské činnosti do úřednických šuplíčků je neskutečně zmatečný a hloupý. A teď nám přidělali starosti ještě se zastropováním...
Moje otazka neni uplne fiktivni. Kamarad ma nejaky software, webovou aplikaci. Nabizi ruznym hostingovym firmam, ktere ten software instalujou a prodavaji dal. Za kazdy prodany kus dostane urcite procento. To jsou licencni poplatky, tj autorska prava, 40%. Pak cas od casu tyhle hostingove firmy chteji specialni upravy. To uz je programovani, jednorazova zalezitost, 60% pausal. Kdyz to vsechno scitame, on ma za rok neco pres 2 miliony, ale kazda cast je bezpecne pod tou hranici. Podle mne i pristi rok bude v pohode. Zadna zmena. Kamarad se ale boji, ze tomu tak neni, ale zas nevi, co s tim. Mel by jit za danovym poradcem. Ale muze se stat, ze mu kazdy rekne neco jineho. Vsimejte si toho, ze media vsude hlasi: "mate-li prijmy vetsi nez 2 miliony, nemuzete pouzivat pausalni vydaje". Coz je uplne kravina.
Potvrzuji vaši tezi, že každý daňový poradce vám řekne něco jiného. To je bohužel realita.
Bohužel daňového poradce může dělat každý, jsou tam sice nějaké vstupní zkoušky, které nejsou úplně snadné, ale dá se na ně naučit. Kdo se zvládne našprtat na maturitu nebo státnice, zvládne i zkoušky daňového poradce, takže to bohužel může dělat každý.
Doporučuji vyhledat daňové poradce, kteří jsou současně advokáty. U nich je určitá šance, že snad poradí správně, nebo budou hledat nejméně rizikové řešení.
Minulý týden jsem byl na konzultaci u daňového poradce s evidenčním číslem pod 100, ale on ani nevěděl, že už není povinný základní kapitál 200.000 Kč u s.r.o. :-( Za konzultaci jsem odmítl zaplatit, pán jen zalapal po dechu.
Bohužel kdo jednou dostane kulaté razítko, už se dál nepotřebuje vzdělávat...
tak toto je hodne pritazene za vlasy. jiste muzete narazit na lempla, stejne jako neni 100% zedniku mistry sveho remesla nebo neumetela mezi prekladately.
ovsem s danovym poradcem mate mandatni smlouvu a veskere prusvihy ktere svym jednanim zpusobi jdou na jeho ukor (resp. pojistku).
posledni veta je pak uplny nesmysl, vsadim sve boty, ze drtiva vetsina danaru je kompetentnich.
ps: kdybyste do problematiky dani videl, vedel byste, ze duvod proc vam ten ci onen danar rekne 2 ruzne veci jsou financni urady.
jelikoz jsem v tomto oboru pres 20 let, tak z vlastni zkusenosti vim, co si u ktereho financniho uradu, se kterymi mam co do cineni, mohu dovolit do vydaju protlacit a co i obhajim pri pripadnem rizeni.
problem dnesniho danoveho systemu je slozitost, nejasnost a hlavne ruzna interpretace ruznych financnich uradu bez ohledu na pokyny mf a tudiz nutne podstoupeni dalsi a dalsi byrokracie pri domahani se jednotneho stanoviska fu/mf a to nezridka kdy i u soudu.
ja nekde psal ze pod §7 je pouze jedna cinnost? stejne jako napr. u §10 je jich vic s pausalem a bez.
dotycny pan se ptal jak ma uplatnovat pausaly a na to jsem odpovedel.
kazdy ! ma sva % pro dane cinnosti a podle tech postupuje.
pokud ma pod jednim paragrafem cinnosti vice (napr. §7) proste je rozepise a uplatni pausaly podle cinnosti.
souhlasim s tim, ze danove zakony jako takove jsou kolikrat zmatecne.
viz napriklad pouziti 80% vydajoveho pausalu v §10 pro hospodareni v lese. v §10 se rika ze je mozno pouzit 80% pausal jako u §7 pro prijmy pouze ze zemedelske vyroby (u §7 pak ze zemedelske vyroby, lesniho a vodniho hospodarstvi), proto musite kouknout do zakona o zemedelstvi 252/1997 a najit si definici zemedelske vyroby kde se v §2 pise, ze jde i o hospodareni v lese