Štěstí, fištron, nebo bohatý strýček? A co takhle píle, cíle, sný, nasazení, rozhodnutí, obětování, pomoc, práce, práce, práce? Číst tyhle úvahy na měšci pro mne tedy není zrovna vizitka pochopení, v čem jsou skutečně úspěšní a bohatí lidé prostě jiní, než Ti ostatní. A dokud to nepochopí, tak také nikdy nebudou ani úspěšní, ani bohatí. Jsou bohatí, kteří nemají a nikdy nebudou mít problémy se zajištěním úvěrování svých investic. Osobní bankéři se budou vždy předhánět, aby mohli zrovna oni a zrovna jemu poskytnout své služby. Cílem a usilovnou snahou každého člověka, by mělo být dosažení takovéto pozice.
Byla to samozřejmě trochu nadsázka. Jinak všechno o čem píšete ctím podobně jako Vy. Nicméně tento čistý postup (sny, píle, práce) bývají cestou dlouhodobější a bydlení člověk pořizuje kolem, dejme tomu, třicátého roku života. Tehdy se na ten vrchol stále ještě šplhá a třeba většinou zdolat i hypotéku.
Konec konců najít životní sen a umět za ním jít pokládám za štěstí.:)
V pořádku. Trochu jsem to přiostřil, protože mě to nadzvedlo. Moje vina. Nicméně pořád nesouhlasím s postojem o štěstí. Lidé, kteří bez hypotéky nemají na výběr, si za tento stav mohou zcela sami. Není přece nic nenormálního ani neobvyklého na tom, že v nějaké životní etapě nemáme peníze. Ale nemáme je proto, že jsme doposud neudělali nic proto, abychom je měli. Pak zcela logicky nemůžeme kupovat domy. Skutečně musím trvat na tom, že štěstí s tím nemá nic společného. Štěstí není žádná náhoda. Lidé kteří mají příslověčné „štěstí“ si tento stav ve svém životě velmi pracně a usilovně vytvořili. A to není žádné štěstí, ale naplánovaný a uskutečněný cíl. A najít si svůj sen a cíl a jít za ním, taktéž nepovažuji za štěstí, ale za rozhodnutí. Pevné a stálé. A žádné štěstí, nebo naopak smula, toto rozhodnutí nesmí nijak ovlivnit.