Tak u toho paušálu by se ještě dal takový postup teoreticky pochopit (přeci jen paušál by měl cca odpovídat skutečným nákladům). Ještě větší absurdita ale je, že banka není schopná zohlednit ani kolonku „kapitálový příjem“. Takže i když si z vlastního sročka vyplacím každý rok řekněme okolo půl milionu, kromě toho mám jako OSVČ hrubý příjem 300 tisíc (po odečtení paušálu 140 tisíc), tak jsem pro český banky totální loser, který se nedostane ani na normální limit u kreditky, natož na hypotéku. Přitom rozhodně finanční nouzí netrpím.
Chtěl jsem přejít s kreditkou z jedný banky (která mě už dost s*r*) do jiný – kreditku potřebuju jako platební nástroj, ne kvůli tomu „kreditu“. Jinak se asi budete divit, ale i člověk s mými příjmy může hypotéku potřebovat. Třeba kvůli tomu, že si pořídí další nemovitost a na tu hotovost v danou dobu nemá.
To si opravdu nedokážeš spočítat? Ono to opravdu s tou finanční gramotností bude slabší.
Tedy: jestliže má příjmy čistého statisíce ročně (mínus nějaké náklady na bydlení, potraviny, ošacení atd.), a nemovitost stojí řádově milióny, tak jak dlouho na ní bude šetřit? Dokáš si spočítat aspoň tohle?
(Jestli ne, tak je to přibližně 10 let.)
Proč by měl paušál odpovídat skutečným nákladům? Jediné, co je jisté, že pokud dávám výdaje paušálem, tak skutečné nebudou (o moc) vyšší, jinak by to pro mně bylo nevýhodné. Ale nižší být mohou, jsou a to často o dost.
Jinak u mně naopak s kapitálovým příjmem problém moc nebyl, byli ochotni ho uznat, pokud jim „nějak“ doložím, že je stálý, takže pokud mám s.r.o. co dělá stabilně zisk, tak OK. Nebo prý kdybych vykazoval skutečné náklady a měl nějakou jednorázovou investiční akci, tak to jsou schopni také zohlednit… Právě ta pružnost v těhle případech a nepružnost v případě paušálních nákladů byla do očí bijící – evidentně jsou nepružní schválně.
Ty seš fakt HLOUPEJ zaměstnanec a pupkatá oranžáda.
1. Daně nastavuje stát
2. Nejde o vyhýbání se daním ale o legální odpočet nastavený státem
3. Ne každý živnostník může využít paušál. Např.:
Příjmy (prodej zboží) = 1285000,–
Výdaje (nákup zboží = skutečné výdaje) = 1000000,–
Rozdíl (daňový základ) = 285000,–
Další odpočty neuplatňuji (žena, děti…)
Teoretický čístý měsíční příjem = 23750,–
Skutečnost = cca 15000,– / měsíc (odečtu zálohy SP+ZP, DZPFO předch.rok…).
Na odvodech (daně, pojištění, DPH) zaplatím víc než uvedený příklad zemědělce, přestože můj skutečný čistý příjem je cca čtvrtinový oproti zemědělci. Ze zákona jsem též plátce DPH (další odvody státu).
Papírově jsme pro banku ale bohatší, tedy mám šanci na hypotéku. Jen nevím, z čeho bych ji ve skutečnosti splácel.
4. Kdyby byli všichni jen „hloupi“ zaměstnanci co táhnou stát, kdo by jim dával práci? Asi Panďourek by si to vydloubal z řiti.
No vida, takhle se šetří.
Tohle zní jako by to bylo nějaké nekalé jednání, ale to není pravda, toto je naprosto čisté. Za doby mého živnostničení, tedy od roku 2002 se paušál pro můj druh živnosti zvedl z 25% na 60%. Samotnému mi to přijde hodně, vhledem k tomu, že reálně jsou u spousty druhů činnosti výdaje klidně pod 10%, ale byl bych pitomec, kdybych to nevyužíval.