O státní sociální podporu mohou vedle zaměstnanců a lidí bez práce žádat také osoby samostatně výdělečně činné. To platí i po přechodu na novou superdávku, která od října nahradila příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí.
Co se dozvíte v článku
- OSVČ: Z jakých příjmů se vychází?
- Jaký minimální příjem se OSVČ započítává?
- OSVČ v režimu paušální daně
- OSVČ nováčci
- Přerušená nebo ukončená živnost
- Jak se změna pravidel projeví na výši dávek? Příklady
- Kalkulačka: Spočítejte si superdávku pro vaši domácnost
- Jak si pojistit vyšší dávku až do příštího roku?
Pomoc s úhradou nákladů na bydlení nebo potřeb pro děti je sice možné čerpat dál, už ale nejde o samostatné dávky, nově jsou to složky superdávky. Podrobnosti najdete v článku: Superdávka v otázkách a odpovědích. Velký přehled pro příjemce starých dávek i nováčky
Stejně jako u starých dávek i při posouzení nároku na superdávku a její výši se přitom vychází z příjmu žadatelů. U OSVČ má ale určení takzvaného rozhodného příjmu jistá specifika.
OSVČ: Z jakých příjmů se vychází?
Obecně platí, že za příjem ze samostatně výdělečné činnosti se považuje dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za kalendářní rok bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku.
V překladu: aktuálně se OSVČ započítává 1/12 čistého příjmu, ke kterému se dopočetly v daňovém přiznání za rok 2024. Na základě tohoto příjmu se jim bude dávka počítat až do konce června 2026 a od července se jim již započte příjem uvedený v daňovém přiznání za rok 2025.
Jako dvanáctina příjmů za předchozí zdaňovací období se příjem určí bez ohledu na to, kolik měsíců v daném roce OSVČ podnikala nebo zda šlo o činnost hlavní či vedlejší.
Jenže zároveň v zákoně najdeme ještě 1 pravidlo: příjem, který se živnostníkům podnikajícím na hlavní činnost pro účely superdávky započítává, nesmí být nižší než 80 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí. Co přesně to znamená, si popíšeme v následujícím odstavci.
Kdo podniká na vedlejší činnost, toho se výše uvedené pravidlo netýká a skutečně dokládá 1/12 příjmu za předchozí zdaňovací období.
Jaký minimální příjem se OSVČ započítává?
Pokud je skutečný příjem osoby samostatně výdělečně činné podnikající na hlavní činnost nižší než 0,8násobek průměrné měsíční hrubé mzdy v národním hospodářství, jako rozhodný příjem se jí započte právě 80 % této průměrné mzdy.
Pro rok 2025 MPSV průměrnou hrubou mzda stanovilo na 44 300 Kč – živnostníci a podnikatelé (krom OSVČ v paušálním režimu) tedy musí jako příjem ze samostatné výdělečné činnosti vždy uvést minimálně 35 440 Kč.
Pro kontext: pod touto hranicí se pohybují osoby samostatně výdělečně činné, které uplatňují 60% výdajová paušál a ročně si vydělají méně než 1 584 000 Kč, tedy kolem 132 tis. Kč za měsíc (počítáno bez slev na dani a nezdanitelných částí daně).
OSVČ v režimu paušální daně
I podnikatelům v paušálním režimu se rozhodný příjem stanoví na základě průměrné mzdy a současně s ohledem na to, v jakém daní pásmu:
| Pásmo paušální daně | Část průměrné hrubé mzdy | Částky pro rok 2025 |
|---|---|---|
| 1. pásmo | 100 % | 44 300 Kč |
| 2. pásmo | 150 % | 66 450 Kč |
| 3. pásmo | 200 % | 88 600 Kč |
OSVČ nováčci
Jestliže jste s podnikáním začali teprve letos a tedy nemáte žádné daňové přiznání, ze kterého byste mohli vyjít, bude se i váš rozhodný příjem odvozovat z průměrné mzdy stanovené MPSV. Platí přitom následující pravidla:
| OSVČ nováčci | Část průměrné hrubé mzdy | Částky pro rok 2025 |
|---|---|---|
| Hlavní činnost | 50 % | 22 150 Kč |
| Vedlejší činnost | 10 % | 4430 Kč |
| Autorská činnost/pronájem | 20 % | 8860 Kč |
Přerušená nebo ukončená živnost
Pokud jste v rozhodném období, za které se pro účely superdávky považují 3 kalendářní měsíce předcházející žádosti o dávku, měli živnost přerušenou nebo úplně ukončenou, pak se z příjmů za uplynulé zdaňovací období nevychází.
Úředníci vám započtou pouze ty příjmy, které jste v tomto období skutečně měli. Do rozhodného příjmu přitom spadají také:
- starobní, invalidní a pozůstalostní důchody,
- dávky nemocenského pojištění,
- podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,
- rodičovský příspěvek,
- výživné,
- příjmy z nájmů,
Kompletní výčet najdete v § 4 zákona o dávce státní sociální pomoci.
Jak se změna pravidel projeví na výši dávek? Příklady
S rozhodným příjmem odvozeným od průměrné mzdy stanovené MPSV se pro účely sociálních dávek pracovalo už dřív. Před zavedením superdávky se ovšem započítávala pouze její polovina. V praxi se tedy živnostníkům s příjmy pod zákonem stanovenou mez až do konce září započítával rozhodný příjem nejméně ve výši 23 000 Kč.
Toto pravidlo přitom platilo i pro živnostníky v paušálním režimu – jejich příjmy se nijak nezkoumaly a 50 % této průměrné mzdy se jim do rozhodného příjmu započetlo automaticky.
Změna v posuzování příjmů přitom může zásadně ovlivnit zejména živnostníky, kteří aktuálně čerpají příspěvek na bydlení – některým podpora významně klesne, další o ni mohou přijít úplně.
Příklad 1: Živnostník bez rodiny
Jako první použijeme příklad živnostníka, který tvoří 1člennou domácnost, bydlí v Praze Záběhlicích, kde za pronájem 1+1 hradí 14 tis. Kč a dalších 4100 Kč za poplatky a energie.
Pokud použijeme rozhodný příjem 23 000 Kč a výpočet pro zrušený příspěvek na bydlení, dostaneme se na dávku ve výši 10 398 Kč.
S přechodem na superdávku, kdy bude do rozhodného příjmu uvádět částku 35 440 Kč, mu ale složka bydlení, stejně jako celá superdávka, vychází na 476 Kč.
Příklad 2: Živnostník s rodinou
V druhém příkladu k živnostníkovi přidáme ještě manželku na rodičovské dovolené, která měsíčně čerpá částku 11 667 Kč, jedno dítě mladší 6 let a jedno dítě mezi 6 a 15 lety. Rodina žije v bytě v Praze na Hájích, kde nájem činí 21 000 Kč měsíčně a dalších 5500 Kč platí za služby a energie.
Pokud použijeme rozhodný příjem 23 000 Kč + rodičovský příspěvek 11 667 Kč a výpočet pro zrušený příspěvek na bydlení, dostaneme se na dávku ve výši 13 584 Kč.
S přechodem na superdávku, kdy bude rozhodný příjem této domácnosti 47 107 Kč (35440 Kč + 11 667 Kč), dosáhnou ve složce na bydlení na 4475,20 Kč.
Celkově bude mít domácnost nárok na superdávku ve výši 7357,50 Kč – 1289,60 Kč získají jako bonus na dítě a 1592,70 Kč jakožto pracovní bonus. Pohorší si, i pokud jde o přídavky na děti, na které by rodina podle starých pravidel čerpala dávku 1800 Kč měsíčně.
Změnu ve výši dávek kromě nového způsobu výpočtu ovlivňují také nové normativní náklady. S těmi úředníci porovnávají skutečné náklady domácnosti. Platí přitom, že pokud dáváte za bydlení víc, než je státem stanovená norma, započítají se vám právě tyto normativní náklady.
Nově se při jejich určení nevychází z aktuálních tržních nájmů, ale určují se na základě dat o reálném nájemném, které dokládají žadatelé o dávky. Tyto částky MPSV zprůměruje a určí normu. Nyní tyto normativní náklady oproti předchozím letům výrazně klesly.
Orientační propočty vychází z kalkulačky superdávky na Měšec.cz.
Kalkulačka: Spočítejte si superdávku pro vaši domácnost
Na jaké složky a v jaké výši by mohla dosáhnout vaše domácnost, si můžete propočíst na naší kalkulačce.
Pokud si nebudete vědět rady s tím, co do některých políček zadat, podívejte se na vysvětlení níž. Zároveň připomínáme, že při zhodnocení nároku na superdávku se vždy posuzují příjmy celé domácnosti.
Jednou ze složek nové superdávky je pracovní bonus. Dosáhnou na něj domácnosti, kde má alespoň 1 člen některý z takzvaných příjmů zohledňovaných pro pracovní bonus. Konkrétně jde o následující typy příjmů:
- ze závislé činnosti (zaměstnání),
- ze samostatné výdělečné činnosti,
- z dávek nemocenského pojištění (nemocenská, mateřská),
- z odměny pěstouna, pokud nárok trval v rozhodném období celý kalendářní měsíc,
- z rodičovského příspěvku, který navázal na peněžitou pomoc v mateřství,
- z příjmů ze zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti či dávek nemocenského pojištění ze zahraničí.
Konkrétní výše superdávky, respektive jednotlivých složek, se vedle příjmů řídí také tím, zda některý z členů vaší domácnosti spadá do skupiny zranitelných osob. Jde o:
- osoby starší 68 let,
- starobní důchodce,
- osoby invalidní ve II. nebo III. stupni,
- osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem,
- rodiče pečující o dítě mladší 4 let věku nebo osamělého rodič pečující o dítě mladší 7 let věku,
- osoby osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I. nebo osoba osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II. nebo vyšším
- příjemce příspěvku na péči ve stupni II. nebo vyšším,
- nezaopatřené děti (děti do 18 let věku, nebo studenti do 26 let věku),
- pozůstalého manžela či pozůstalou manželku, nebo pozůstalého partner či partnerku po dobu 12 kalendářních měsíců od měsíce následujícího po měsíci, kdy jeho či její manžel, manželka nebo partner či partnerka zemře.
U skupiny zranitelných osob se nevyžaduje pracovní aktivita.
Bez pracovní aktivity se naopak neobejde přiklepnutí bonusu na dítě. Pracovní aktivita se v dané domácnosti nevyžaduje pouze u osob, které se podle pravidel výš považují za zranitelné. Podmínku pracovní aktivity přitom splní každý, kdo:
- má zaměstnání nebo dohodu alespoň na 30 hodin měsíčně,
- je OSVČ a je přihlášený na správě sociálního zabezpečení,
- je dočasně práce neschopný z důvodu nemoci nebo úrazu,
- je v evidenci uchazečů o zaměstnání,
- pobírá odměnu pěstouna nebo poskytuje pěstounskou péči (max. po dobu 2 let).
Jak si pojistit vyšší dávku až do příštího roku?
Jestli se řadíte mezi příjemce zrušených dávek a chcete, aby vám je Úřad práce vyplácel ve výši přiznané za září 2025 až do dubna příštího roku, nezapomeňte o superdávku požádat. Nejzazší termín pro podání žádosti je 31. 12. 2025.
Pokud žádost nepodáte, Úřad práce vám v novém roce výplatu dávek ukončí a o superdávku budete žádat jako nový příjemce. Podrobné informace najdete v článku: Superdávka startuje už v říjnu. Jak na ni přejít a co ohlídat, abyste nepřišli o dávky
ČLÁNKY DO MAILU