Osobní bankrot: Dluhů se nově zbavíte za tři roky, výslednou částku ke splacení určí soud

Pravidla pro osobní bankrot se s říjnem mění. Změna vyplývá z novely insolvenčního zákona, která zároveň sjednocuje proces oddlužení s evropskou směrnicí. Ta vyžaduje specifický režim oddlužení jen pro podnikající fyzické osoby, doporučuje však stejná pravidla vztáhnout i na spotřebitele. Režimy oddlužení pro podnikající i nepodnikající fyzické osoby tak mají být v těch nejpodstatnějších parametrech sjednocené. Ministerstvo spravedlnosti tak vztáhlo zkrácení délky oddlužení i na nepodnikatele.

Nová pravidla pro oddlužení

Nově se fyzickým osobám zkracuje doba oddlužení z pěti na tři roky. Dosud měli takto krátkou lhůtu pro osobní bankrot pouze lidé ve starobní a invalidní penzi (jen invalidita II. a III. stupně) nebo pokud jejich dluhy vznikly minimálně ze dvou třetin ještě před dosažením 18 let. Dále pak také dlužníci, kterým se za tři roky podařilo splatit aspoň 60 % svých závazků.

Nově také není stanovena žádná konkrétní hranice minimálního uspokojení pohledávek věřitelů, po které je dlužník bez dalšího oddlužen (dosud to bylo 30 %). Místo toho ji bude individuálně určovat insolvenční soud v rozhodnutí o schválení oddlužení. Bude při tom přihlížet k příjmovým a majetkovým poměrům a schopnostem dlužníka. Takže podíl celkového uspokojení věřitelů může být nově nižší, ale i vyšší.

Na základě vyhodnocení příjmového potenciálu je dlužníku již při schválení oddlužení určena efektivní splátka, tedy průměrná výše měsíční splátky, kterou má dlužník být schopen plnit, vysvětlují autoři návrhu s odkazem na to, že má-li soud efektivně bránit snaze dlužníka snižovat příjmy, nemůže vycházet jen z dokladů dlužníka o příjmech. Zohledňovat bude vzdělání, věk, obor výdělečné činnosti nebo region, v němž bydlí. Podle toho pak stanoví tzv. adekvátní příjem.

Větší kontrola snahy splácet

Insolvenční soud pak bude zkoumat, jestli dlužník vynakládá veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, aby uspokojil pohledávky věřitelů, a kontrolovat například to, jestli se bezdůvodně nevzdal výhodnějšího zaměstnání, výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, případně jestli nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Soud má podle předlohy také zohlednit výši minimální mzdy nebo zaručené mzdy, je-li to vzhledem ke všem okolnostem možné.

Dlužník je tedy v novém režimu oddlužení povinen v průběhu tří let za účelem splacení plně využívat svůj příjmový potenciál a vykonávat výdělečnou činnost přiměřenou své kvalifikaci. To má zabránit tomu, aby se vyhýbal splácení dluhů například tím, že jako vysokoškolák bude na pozici pro nekvalifikované pracovníky.

Nově také platí, že pokud se dlužník ocitne bez práce, musí do 15 dnů požádat o zařazení do evidence Úřadu práce (ÚP). Pokud to neudělá nebo vezme žádost pro ÚP zpět či bude z evidence pravomocně vyřazen, bude se mít za to, že řádně neplní povinnost usilovat o získání příjmu.

V případě, že během tří měsíců průměr příjmu nebo míra uspokojení nezajištěných pohledávek oproti hodnotě vyplývající z rozhodnutí o schválení oddlužení klesne o více než čtvrtinu, insolvenční správce vyzve dlužníka, aby ho informoval o svém úsilí splácet. Pokud to ten nebude schopný uspokojivě vysvětlit, hrozí mu zrušení nebo prodloužení oddlužení.

I bez poklesu příjmů nebo poklesu předpokládané míry uspokojení věřitelů musí osoba procházející osobním bankrotem soud pravidelně informovat o příjmech za uplynulou dobu (četnost se může pohybovat od 3 do 12 měsíců) a vždy k 15. dni následujícího měsíce předloží insolvenčnímu soudu přehled svých příjmů za uplynulou dobu.

Pokud soud sezná, že dlužník neplní podstatné povinnosti dostatečně, může dobu oddlužení prodloužit, v souhrnu však maximálně o 12 měsíců (v případech hodných zřetele pak ještě o dalších 6 měsíců). V případě porušování těchto povinností (např. při zatajování příjmů či majetku) může soud oddlužení i zrušit.

V odůvodněných situacích může soud po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetku na návrh dlužníka ale naopak rozhodnout i o přerušení oddlužení (i opakovaně), nejdéle však na jeden rok v součtu.

Ze splátek dlužníka se přednostně hradí dlužné výživné a náklady řízení. Prostřednictvím insolvenčního správce se zároveň platí i běžné výživné, nově i v době schvalování oddlužení, což je proces na půl roku.

Soud nově také může odejmout už přiznané osvobození od dluhů, pokud sezná, že dlužník závažně nebo opakovaně porušil povinnost součinnosti, případně pokud soud zjistí, že byl oddlužením sledován nepoctivý záměr. Zrušit osvobození může soud také v případě, že dlužník neuhradí do jednoho roku od udělení osvobození zálohu na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce za dobu do schválení oddlužení. Soud v těchto situacích může odejmout osvobození nejdéle do 3 let od jeho přiznání.

Další změny

Nově také platí, že zaměstnavatelé musí poskytovat součinnost a informovat o příjmech a o tom, jak dlužník pracuje, aby insolvenční správce mohl zejména ověřit údaje směrodatné pro zhodnocení příjmového potenciálu dlužníka (povinnost se týká současných a minulých zaměstnavatelů, u kterých osoba v oddlužení pracovala v posledních 12 měsících).

Prodlužuje se také doba, po které je možné znovu osobní bankrot vyhlásit, a to z původních 10 na 12 let. V takovém případě ale bude oddlužení už trvat pět let.

Srážky ze mzdy a jiných příjmů se také nově od října provádí i v úvodní fázi oddlužení. Dříve se takto postupovalo jen v situaci, kdy šlo o dlužníka s exekucemi. V případě osob s vícečetnými exekucemi (4 a více) se budou povinně srážet dvě třetiny čistého zbytku mzdy, aby byl dlužník motivován podat na sebe insolvenční návrh a řešit své dluhy komplexně v oddlužení. Výjimku budou mít zranitelné skupiny s nejnižšími příjmy, upřesnil Radek Hábl, zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení.

Novela dává lidem, kteří procházejí osobním bankrotem, možnost splácet závazky i z nezabavitelné částky nebo z jiných příjmů, které by jinak nebylo možné postihnout exekucí nebo výkonem rozhodnutí.

Jméno dlužníka poté, co projde úspěšně osobním bankrotem, bude nově z insolvenčního rejstříku vyškrtnuto za tři roky.

Povinnosti dlužníka v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty se také nově rozdělí na dvě etapy. Ve fázi po přiznání osvobození do splnění oddlužení bude s ohledem na pouhé dokončování zpeněžení majetkové podstaty insolvenčním správcem dlužník poskytovat insolvenčnímu správci součinnost v rozsahu nezbytném pro zpeněžení takového majetku. Součinnost při zpeněžování majetkové podstaty bude zpravidla dlužníka tížit nejen 3 roky před přiznáním osvobození, ale i poté. Nově totiž může soud odejmout osvobození v době 3 let po pravomocném přiznání osvobození. Celkem se tedy jedná o 6 let, kdy bude muset dlužník spolupracovat, vysvětluje nová pravidla Dagmar Kučerová redaktorka sesterského serveru Podnikatel.cz.

Přečtěte si také:

Splnění oddlužení a možnost splácet z nezabavitelné částky