Názory k článku Ošetření u lékaře může přijít hodně draho

Neměly by být v případě dopravní nehody případné nároky zraněného stopaře resp. jeho zdravotní pojišťovny hrazeny z povinného ručení?
... "Pojistitel v rámci limitu pojistného plnění pro škodu na zdraví nebo usmrcením rovněž uhradí náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče v důsledku škody na zdraví nebo usmrcením, pokud je pojištěný povinen je uhradit podle zvláštního předpisu, a to v rozsahu v jakém pojištěný odpovídá za způsobenou škodu. "...

Myslím,že máte pravdu . Pojišťovna by měla z PR hradit poranění a smrt až do výše sjednaného limitu "škody na zdraví ".Vyjímkou jsou jen osoby blízké :-)) ,ale tím mám skutečně na mysli rodinné příslušníky . Tam se ,pokud si to dobře pamatuju ,nehradí ...

a není možné na úhradu škody využít případné pojištění odpovědnosti v občanském životě?

Ano, ale lze získat i výjimku z výjimky, tj. připojistit se i na to.

Nedivte se lidem, že se mohou kvůli 30 Kč zbláznit. Celý život platili daně či jinak nazývaný odvod a nyní tohle. Ono totiž nezůstává jen u těch 30 Kč, ale výdaje pokračují a běžně dosáhnou několika set i několika tisíc, aniž by se z toho ale něco započítávalo do 5tisícového limitu.


Hospodářské noviny, 18.4.2008:

V Německu se u lékaře platí jinak

Určení ochranné hranice poplatků ve zdravotnictví pevně stanovenou výší 5000 Kč je nespravedlivé. Pro toho, kdo má roční příjem 500 tisíc, je to jedno procento, kdo má 100 tisíc, je to už 5 % a platí tedy pětkrát více. Aby k nespravedlnosti nedošlo, mají to v Německu stanoveno pevně v procentech. Jsou to pro každého 2 % z ročního příjmu. Další drzostí u nás je vyžadování plateb od bezpříjmových skupin. V Německu se platí až od 18 let.

Předpokládá se, že pak už dítě má vlastní příjem. Pokud ne, má již nárok na sociální podporu, ze které musí platit, a to zase jen do výše 2 % (chronicky nemocní jen 1 %). Za návštěvu u lékaře se u našich západních sousedů platí paušální poplatek za každé kalendářní čtvrtletí ve výši 10 eur. A nezáleží na tom, kolikrát lékaře navštívíte. U specialisty, kam vás pošle váš lékař, se neplatí nic.

Poplatky vybírá sestra, která je posílá zdravotní pojišťovně, u níž je pacient pojištěn. Nejsou tedy určeny lékaři. Stejně tak odvádějí poplatky pojišťovně i lékárníci. Totéž se týká i poplatků v nemocnicích.

No, a trocha reality z Metra 21.4.2008:

Nelidské zacházení s pacienty

Byl jsem nedávno ve vinohradské nemocnici jako doprovod maminky své přítelkyně. To, co jsem zažil, je pro mne zarážející a nedokážu se s tím smířit. čekali jsme asi hodinu a mezitím jsem sledoval chování sestřičky. Místo otázek typu "Dobrý den, co byste potřebovala?" nebo "Dobrý den, co vás bolí?" používala úvodní větu "Máte zaplacený poplatek?" Když to řekla už třetímu příchozímu (dokonce špatně chodící babičce, kterou poslalo o patro výš k automatu), říkal jsem si v duchu, že je to selhání jednotlivce. Jenže na druhém oddělení to fungovalo stejně! První otázka i tam zněla: "Máte zaplacený poplatek?" Nic nezmohly nářky pacientů, že je to opravdu moc bolí. Reakce byla vždy úplně stejná: "Nejdřív zaplaťte, pak vás vezmu!" Jestli tohle má být součást reformy našeho zdravotnictví, tak by se měl pan ministr Julínek stydět.

Přitom všude bylo deklarováno, že se má platit až po zákroku. Pacient většinou dopředu neví, co s ním lékař "bude dělat". Ale z praxe a od dalších známých vím, že lékaři považuji za klinické vyšetření vše (včetně přepsání zprávy od specialisty do své evidence nebo předepsání pravidelných léků na počkání přes sestru /bez poplatku je to řešeno tak, že pacient si počká celé dopoledne v čekárně, až pan dr. bude mít na předepsání léků klid/, aniž by pacienta nějak vyšetřovali. Změření tlaku nebo teploty sestrou snad nelze považovat za klinické vyšetření - to si může občan udělat i sám.

Poplatky vůbec neregulují (jak mohu ovlivnit návštěvu dalších lékařů, když mne tam odesílá praktický lékař, ke kterému jsem mnohdy přišel na preventivní prohlídku, která má včas objevit případné nemoci - mohu se s lékařem hádat, že toto a toto vyšetření je zcela zbytečné, ať diagnózu stanoví on a po stanovení diagnózy aby mne místo specializovaného pracoviště léčil obvoďák?), ale jen vedou k nemalým výdajům řady občanů a k nemalým příjmům některých zdravotníků.