Normálně se dodavatel/odběratel zavazuje dodávat/odebírat v určitou dobu určitou energii a když to nedodrží, zaplatí tučnou pokutu.
U nás je to opačně, jedni si pouštějí do sítě elektřinu podle toho, jak pámbu dá, za to dostanou velmi dobře zaplaceno a v noci si vezmou, co chtějí, za cenu podstatně nižší. Ti druzí kvůli tomu musí držet pohotovu zálohu, která stojí balík, aby na kolísání dodávky a odběru od prvních mohli reagovat. No a ti třetí (3x25A) to všechno zaplatí. Hurá!
Mimochodem, slyšel někdo o tom, že při spuštění standardního asynchronního motoru vzniká proudová špička, která je několikanásobkem jmenovitého proudu? To také musí jistič přenést, proto je předimenzovaný.
Problémů je, ale několik:
- Špička výroby (astronomické poledne, přibližně, záleží i na skladbě orientace panelů) se nekryje se špičkou spotřeby. Tam je naopak v té době pokles.
- Dny, resp. hodiny a minuty, kdy se zatáhne obloha, je nutno pokrýt z jiných zdrojů. Tedy naprostá nespolehlivost, nutnost jiných záložních nevyužitých zdrojů, což je nejen neekonomické (on to zákazník nuceně zaplatí), ale i neekologické..
- Výroba nebere ohled na dny pracovního klidu.
Potíží je dost, určitě jsem nechtěl tvrdit opak. Jen jsem chtěl poznamenat, že je dobré alespoň to, že solární panely vyrábí ve dne, kdy je spotřeba vyšší. Kdyby vyráběly jen v noci, byly by náklady na regulaci ještě vyšší.
Pokud se výrazněji rozšíří elektromobily, tak by asi bylo lepší, kdyby soláry vyráběly v noci (což bohužel zařídit nejde). Asi není možné očekávat, že bude hodně firem ochotno poskytovat nabíjecí místa pro auta zaměstnanců. Byl by to super benefit, samozřejmě ale jen u firem ve kterých zaměstnanci berou výrazně nadprůměrnou mzdu (třeba v Microsoftu mají průměr asi 180 tis.), protože v blízké budoucnosti nejspíš elektromobil nebude pro dolních deset milionů.
Plus v našich klimatických podmínkách je větší potřeba energie v zimě, ale soláry v zimě vyrábí jako na potvoru méně.
V jižněji položených státech, kde se více používají klimatizace mají v tomhle výhodu - spotřeba energie klimatizací se dobře kryje s produkcí FVE. Horší je, že někteří propagátoři OZE používají údaje z těchto států k prosazování OZE u nás, což je samozřejmě pitomost.
Tohle je urban story (které jsem kdysi také věřil). Nicméně žárovky jsou většinou u stropu, teplo stoupá vzhůru, člověk pocitově vnímá teplo především dle teploty (a vlhkosti) u země, proto topení je u země, nebo dokonce v podlaze. U stropu je o pár (desetin) stupňů méně a ničemu to nevadí.
Osobně navíc večer mám nastavený termostat, že topí přes den, večer v 19 vypínám. Svítívám i na místech, kde je další teplo nežádoucí nebo zbytečné: u postele, v kuchyni při vaření či ve sklepě, půdě.
Ale souhlasím, že zákaz žárovek je nesmyslný, proč má stát (krom snad osvěty) kecat lidem do toho čím svítí? V bytě mám téměř výhradně LEDky, ale důvodem nebyl zákaz, ale praktično a pohodlí i kvůli dětem.
Ptákovina. U stropu je nejtepleji. S tímto jevem pracovali už bratři Montgolfierové. Topení je u země kvůli cirkulaci vzduchu a teplotnímu gradientu. Tedy účinnosti tepelné výměny těleso-vzduch a cirkulaci teplého vzduchu do cele místnosti. Plus pod okny funguje jako clona proti padajícímu ochlazenemu vzduchu po skle.
Teplo z žárovek se neztratí. Zákon od zachování hmoty a energie platí i u malých zdrojů. Infrazářič taky nemáte u podlahy a nemáte pocit, že nefunguje. Jen směrových 1000W pocitově hřeje více než deset všesměrových 100W tepelných koulí.
Oni i ti jižani mají smůlu, protože s rostoucí teplotou klesá účinnost FVE. Nevzpomínáte si, jak loni v létě fotovoltainíci brečeli v televizi, jak je to vedro ruinuje, protože účinnost elektráren klesla o 30%? A to bylo jen něco kolem 30°C, jižani mají tepleji. Takže vyšší spotřeba elektřiny na klimatizaci je zapotřebí v době, kdy je opravdu horko, a to jsou FVE také k ničemu.