Názory k článku Nespravedlivé úroky z prodlení: jednou zvýhodní dlužníky, jindy věřitele
-
Autor článku (neregistrovaný)Citovány a uvedeny jsou ty zdroje, z nichž autor čerpal, jde o odbornou literaturu, zpravodajství nebylo zdrojem. (Ostatně, pokud je o legislativu, pak zpravodajství je obvykle velmi zavádějící, postavené na nepřesných informacích...) Použitá literatura přece neslouží k tomu, aby se uvádělo, kde se o věci píše (proč by to také autor hledal???), nýbrž aby řádně ocitovaly prameny, z nichž bylo čerpáno - a ty jsou také uvedeny. Má-li někdo o problematiku opravdový zájem, pak lze jako literaturu doporučit zejména právě práci Svoboda, K., Chystá se změna úpravy úroku z prodlení, Právní rozhledy č. 16/2009, C. H. Beck - zde jsou podrobně řešeny i další velmi významné souvislosti vskutku nepovedeného legislativního záměru (iniciativy).
-
Nevidím jediný důvod, proč máme citovat jiné médium jenom proto, že kdysi psalo či píše o stejném tématu. Máme vlastní redaktory i vlastní autorský tým, který témata zpracovává podle svých zdrojů a často podle svých zkušeností a vlastních vědomostí. V tomto máme čistý štít. I v případě tohoto článku, kdy autor už sám odpověděl v reakci, však není tak těžké najít veřejně dostupné informace k této problematice, aniž by si kdokoli musel číst Aktuálně.cz (bez urážky).
Pokud "konkurence" objevila "bombu", tak je naprostou samozřejmostí, že budeme citovat zdroj, pokud o této "bombě" budeme psát. Často jsme spíše v opačné pozici, tj. server Měšec na něco upozorní a pak se sami divíme, jak se ostatní "inspirovali" našimi články nebo tématy bez citace nás, coby zdroje.
Legislativa je veřejně dostupná komukoli a je studnicí inspirací. Kdokoli z redaktorů jakéhokoli média si může číst Sbírku zákonů nebo odbornou literaturu, kde se o chystaných změnách často lze dozvědět podstatně dříve. Ale to vyžaduje chuť a čas, mnohdy i znalost tématu. Že si někteří zjednoduší cestu a inspirují se informacemi z jiného článku, které pak ještě navíc někdo další cituje coby zdroj, je smutný důsledek online žurnalistiky. Píšu obecně, nejde o tento případ ani o Aktuálně.cz.
ČLÁNKY DO MAILU