Nezaměstnanost v říjnu i přes restriktivní vládní opatření provázející druhou vlnu pandemie koronaviru mírně klesla. Úřad práce ČR (ÚP ČR) k 31. 10. 2020 evidoval celkem 271 685 uchazečů o zaměstnání. Nezaměstnanost se tedy meziročně snížila o 0,1 procentního bodu na 3,7 %. Oproti září se počet lidí hledajících práci snížil o 5330. Současná nezaměstnanost je zároveň nejnižší od června letošního roku, kdy bylo v evidenci UP ČR 269 637 osob. V porovnání s ostatními státy má podle dat EUROSTATU (za září 2020) Česká republika nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU.
Stejnou nebo vyšší nezaměstnanost, než je republikový průměr, má 27 regionů. Nejvyšší počet lidí bez práce je v okresech Karviná (8 %), Most (6,6 %), Ostrava-město (6,5 %), Chomutov (6,1 %), Bruntál (5,9 %), Sokolov, Karlovy Vary a Ústí nad Labem (všechny 5,5 %). Předpokládáme, že v následujících měsících nezaměstnanost, v souvislosti s útlumem sezónních prací, zejména v zemědělství a v lesnictví, pravděpodobně vzroste. Ve větším počtu by se mohli začít hlásit také pracovníci z oblasti služeb,
říká Jan Karmazín, ředitel Odboru zaměstnanosti z Generálního ředitelství ÚP ČR.
Nejvíce nezaměstnaných přibilo minulý měsíc v Praze
Minulý měsíc se na ÚP ČR nově přihlásilo 36 239 nezaměstnaných. Což je ale o 14 635 osob méně než v září. Přitom nejvíce lidí bez práce přibylo v říjnu v Praze (4523) a Moravskoslezském kraji (4371). Do evidence ÚP přicházejí lidé ze všech oborů. Nejčastěji se ale jedná o lidi s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk uchazečů o zaměstnání přitom v říjnu byl 42,2 roku a průměrná délka nezaměstnanosti 433 dnů.
Do evidence ÚP ČR v současnosti často přicházejí zaměstnanci, kteří byli zaměstnaní na dobu určitou. Jde zpravidla o lidi pracující v oblasti služeb (například kuchaři a číšníci) a dále uklízeči nebo všeobecní administrativní pracovníci. Uchazeči o práci pak nejčastěji nalézali zaměstnání jako pomocní pracovníci ve výrobě, ve zdravotnictví nebo v sociálních službách. Po očištění sezónních vlivů lze konstatovat, že trh práce zůstává stabilní. Tento závěr navíc podporují i počty nově registrovaných nezaměstnaných, jakož i těch dříve nezaměstnaných, kteří dostali během října práci. Obě čísla oproti loňskému říjnu téměř shodně klesla,
myslí si Pavel Sobíšek, hlavní ekonom, UniCredit Bank.
Růst nezaměstnanosti brzdí Antivirus
Podle Pavla Sobíška má na poměrně nízkou nezaměstnanost nesporně vliv prodloužení programu Antivirus, což však prý není jediným faktorem. Řada podniků, jejichž zaměstnanci na vládní podporu nedosáhnou, zřejmě stále otálí se zásadním propouštěním a hodlají k němu přistoupit až v závěru roku. Stejně tak je možné, že někteří zaměstnavatelé zatím zaměstnance nepropouštějí kvůli vyšší potřebě pracovních sil, bojí se totiž, že část pracovníků může skončit v karanténě, doma s dítětem na ošetřovném nebo mohou onemocnět.
Skokové zvýšení nezaměstnanosti se patrně odehraje na přelomu roku. Jak výrazné bude, závisí i na tempu rozvolňování stávajících restriktivních opatření v ekonomice. Určitou nejistotou je navíc načasování registrací nově nezaměstnaných do prosince či ledna. Každopádně platí, že podíl nezaměstnaných bude na konci ledna výrazně překračovat 4 %,
dodává Sobíšek.
Pracovních míst je méně
Snížil se však také počet volných pracovních míst, který oproti září klesl o necelých 6 tisíc. Úřady práce tak k poslednímu říjnu evidovaly 310 370 volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich nově nahlásili necelých 33 800. Nabídka volných míst ale stále převyšuje počet lidí bez práce (271 685) a na jedno volné místo připadá 0,9 uchazeče. Z celkového počtu volných míst nabízených ÚP ČR se v 11 365 případech jedná o pracovní poměr na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Největší zájem je v současnosti o zaměstnance z technických, dělnických profesí a o kvalifikované řemeslníky.
Údaje o nezaměstnanosti za říjen odrážejí pozitivní nálady ve společnosti a ekonomice na konci léta. Také jsme zaznamenali rychlý růst poptávek firem o nové zaměstnance. Na konci října ale firmy začaly opět brzdit, odkládat projekty a nábory. Nemáme zatím od našich klientů zprávy, že by chystali propouštění, nicméně optimismus na nějakou dobu opět vystřídá opatrnost,
komentuje aktuální situaci na trhu práce Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.
Prioritou je udržet si práci
Většina zaměstnanců (91 %) se podle ManpowerGroup shoduje na tom, že nyní je pro ně nejdůležitější si udržet práci. Současná ekonomická a sociální krize má přitom dlouhodobější dopad na ženy. U žen je větší pravděpodobnost dočasného přerušení práce kvůli péči o děti či blízké, kromě toho se více obávají návratu do práce po skončení home office. Ženy také častěji pracují v odvětvích, na něž má pandemie COVID-19 přímý dopad. Až 63 % žen pracuje v umění a kultuře, v oblasti ubytování a stravování pracuje 59 % žen a 54 % pracuje na administrativních pozicích. Zaměstnancům ztěžuje pracovní podmínky také to, že více než 30 % z nich musí být během druhé vlny epidemie současně učiteli, rodiči nebo pečovateli, což prodlužuje jejich pracovní den.
