Pozor, to je velmi spatny navod. Durazne nedoporucuji uzivat majetek zemreleho, dokud neprobehne dedicke rizeni!
Je to i vyslovne uvedeno v zakone - kdo k se k majetku chova jako k vlastnimu, ma se za to, ze dedictvi prijima.
Pokud by se pri dedickem rizeni ukazalo, ze zemrely ma vetsi dluhy nez majetek, uz by se ten, kdo utracel majetek zemreleho, NEmohl dedictvi zrici. Jeste by navic platil dluhy.
Autorka má smysl pro humor. Bývalé ministryni něco odkázat na fotografy. To je dobré. Nejsem si jista tím, že, když po datu úmrtí vyzvedne disponent z bankovního účtu zemřelého vyšší částku, zda to není právně napadnutelné. Po mé smrti může syn, kterému jsem dala disposiční právo ke svému bankovnímu účtu, vyzvednout peníze na pohřeb, pokud je současně tím, kdo pohřeb nechá provést. Ostatní dědicové toto mohou napadnout. S pozůstalostí, do které patří i finanční hotovost na účtech, se do rozhodnutí notáře a následným schválení rozdělení dědictví soudem, nesmí disponovat. Právě tak, jako nelze prodat nemovitost do ukončení dědického řízení.
Můžete prosím uvést konkrétní situaci, za jakých okolností NOTÁŘ zablokoval účty pozůstalého manžela, v jaké fázi vypořádání pozůstalosti, a o jaké zákonné ustanovení se takové zablokování opíralo?
(Neříkám, že to není vůbec možné, aby notář něco takového inicioval, ale je dobré vzít v potaz, že ne každý majetek spadá do SJM, které navíc může být omezeno, zrušeno, případně nemuselo vůbec vzniknout...)
Dobře, chápu, že s penězi na účtu se nemá disponovat. Ale co v případě, že se z toho účtu platí třeba úvěr, nájemné a další platby? Přichází tam třeba platby nájemného od nájemníků, ale už by např. nemohly odcházet zálohové platby na služby? Pokud jsou dědici malé děti, nemohou ještě řadu věcí vědět.