Vlákno názorů k článku Než přijde exekutor, přicházejí varování od pl - Kromě výpovědi z práce či náhlé nemoci/úrazu nechápu...
-
pl (neregistrovaný)Kromě výpovědi z práce či náhlé nemoci/úrazu nechápu důvody, proč někdo nesplácí své závazky, které si nadělal. Pak ten, co půjčí, je tem zlořád, který si dovolil chtít peníze zpět a je za to patřičně bit. A vlastně může být vůbec rád, že se mu vrátí zpět 10 % po 20 Kč měsíčně... A od toho existují pojistky, aby si lidé úvěry pojišťovali, když chtějí mít klid. Jenže škudlej, kde nemaj.
-
Martin (neregistrovaný)To je určitě nepříjemné, ale dluhy se platit musí. Když není možná dohoda, tak nastupují soudy. Jednodušší však je prodat auto, byt, chatu či cokoliv co prodat lze a vyrovnat se s věřiteli. Problém je na straně dlužníka, zavinil si ho sám, nikdo to za něj řešit nebude. Stačí se pár týdnů nezabývat vydaným platebním rozkazem a může být z toho "průšvih" do konce života..
-
anonymníAno, soud se tím zabývá už od července. Nějaké lhůty jsou soudružce soudkyni k smíchu. Stanovila soudního znalce na odhad nemovitosti, ten jí obratem odpověděl, že pro dlouhodobou nemoc nemůže, a za 2 měsíce ještě nebyla schopna stanovit jiného.
BTW ta rada "obraťte se na věřitele, dokud je čas" je naprosto k smíchu, alespoň u ČMSS. Odpověď byla "dosud jsou platby v pořádku, až přestanete platit, pošleme upomínky v pořadí I., II. a pak to předáme našemu právnímu oddělení". -
Martin (neregistrovaný)V tom případě ČMSS nejsou korektní obchodní partneři, ale ... Zkusil bych si smluvit schůzku s jejich ředitelem na (alespoň krajské) centrále a celou věc řešit osobně tam. Nechce se mi věřit, že by se nenašlo rozumné řešení - leda, že ta vaše nemovitost je natolik zajímavá, že už je někdo připraven ji koupit za pár drobných. Dneska sice některé realitní kanceláře i jiné firmy nabízejí možnost oddlužení se zástavou nemovitostí, ale je to hodně drahé a ne vždy "košer" - bez právníka ani ránu..
-
anonymníJá to zatím vyřešil tak, že jsem si půjčil od známého, aby se alespoň z meziúvěru stal řádný úvěr, který se skřípěním zubů splácím, abych se nedostal do registru...
BTW s tím označením "nejsou korektní obchodní partneři" jste velmi mírný, já bych řekl, že jsou naprosto nesolidní... Odmítali mně např. sdělit výši úvěru a výši splátky s odůvodněním, že úvěrový případ je veden na exmanželku...
Opravdu vzácná logika, po mně jako spoludlužníkovi chtěli, abych platil, ale neřekli mně kolik a jaký je celkový dluh... Pomohlo až to, když jsem korespondenci poslal v kopii na generálního ředitele... Ale pak jsem požadovanou informaci dostal rovnou 3x ;-). -
Lykan968 (neregistrovaný)
A co rozhodčí doložka ala třeba firma na půjčky Profireal???Tam není dohoda možná a když ti dohohodu umožní tak ta stojí min. 25000 kč za to že ti udělají splátkový kalendář.To co si dovolí Exekutoři v téhle naší zemi nikde není jen tady.Přeji všem exekutorům hodně uspěchu a hodně bolestivou smrt až budou na svém prahu.Jsou jako za komunistu STB----Likvidují lidské životy
-
jezevec (neregistrovaný)Součástí rozvodu nebylo majetkové vyrovnání? Nebylo rozdělení dluhu ani postoupení pohledávky? To je hodně bizarní.
Buď byl dluh sjednán na (ex)manželku, ona je dlužníkem, exmanžel ručitelem, a na nemovitost mu rozvodem vznikne zástavní právo ve výši svého ručení - nikdo přece neni tak blbej, aby ručil exmanželce za její dluhy na jejím baráku jen-tak na xycht a čestné slovo, žeano. Když tedy exmanželka nesplácí, banka zrealizuje zástavu a po ručiteli nic nepotřebuje (spíš by si ale exmanželka vzpomněla, že nějaké prachy přecejen má).
Nebo byl dluh sjednán na dva spoludlužníky, a v rámci rozvodového řízení soud určil komu patří majetek a komu patří dluhy - nedošlo-li v rámci tohoto vypořádání k náhradnímu ručiteli pro toho komu zůstal barák a úvěr, pak soud přikázal barák prodat a z něj dluh vyplatit (spíš by si ale exmanželka vzpomněla, že nějakého ručitele přecejen sežene).
Připadám mi že z toho příběhu kus chybí . . . . -
anonymníSoučástí rozvodu opravdu nebylo majetkové vyrovnání, to bylo možná dříve. Teď je majetkové vyrovnání až po rozvodu, pokud se nedohodnete. Nebo nemusí být majetkové vyrovnání vůbec, pak se po 3 letech stanou movité věci vlastnictvím toho, kdo je měl v držení, a nemovité se dostanou do podílového spoluvlastnictví...
A jak píšu, soud probíhá-neprobíhá, protože soudkyně má zřejmě času dost. Skoro bych řekl, že to potřebuje protáhnout do doby, až dluh splatím celý. -
Jarmila (neregistrovaný)To bylo i dřív. S movitými věcmi problém většinou není, s nemovitostí je problém, zvláště pak pokud exmanžel/ka zůstanou v bytě/domku a nehnou se, páč nemají kam jít, teda nemají kam jít za přijatelný peníz, navíc ještě někdy vydírají toho zodpovědnějšího, že jsou tu děti a tak. Já bych to řešila razantně, sice se skřípěním zubů, ale natvrdo: prodej nemovitosti, splacení dluhů a rozdělení toho co zbylo na dvě části. Jinak soudy jsou v tomto doslova natvrdlé a v otázce dělení majetku nedospěly ani do fáze raného kapitalismu, přičemž socialismus je pro ně utopií a 21. století hudbou daleké budoucnosti. Jinak řečeno: co si na soudu nevyštěkáte, to nemáte. Soud není o racionálnosti, ale o tom, kdo soudce přesvědčí o tom, že má pravdu. Tlačte na ně, stěžujte si, buďte kverulant, otravujte je. Jde o Vaše prachy a oni jsou vcelku královsky placeni z našich daní!!
PS: taky jsem se kdysi rozváděla a taky byl dělen majetek. Soud vůbec nevzal v potaz nějaký dluh na nemovitosti, nařídil mi exmanžela vyplatit s tím, že zároveň zaplatim dluh prodávajícímu, od kterého jsme nemovitost kupovali. Podle této lgoiky bych za jednu nemovitost zaplatila dvakrát: jednou prodávajícímu, podruhé exmanželovi. O soudech a jejich způsobu uvažování mi teda nemusíte povídat nic, to je na zastřelení. Soudcům je to jedno, o jejich prachy nejde. -
anonymníJenže i na ten prodej musí být jaksi dva, pokud je to dosud v SJM... Tedy se ti dva musí přinejmenším shodnout na ceně, za jakou to chtějí prodat, a pokud má jeden představu o ceně naprosto nereálnou, tak to těžko prodáte...
BTW pochybuji, že soud nevzal v potaz dluh na nemovitosti. Nařídil Vám sice doplatit dluh a vyplatit exmanžela, jenže z té vyplácené částky půlku dluhu odečetl... -
Jarmila (neregistrovaný)Kde to žijete? Soud rozdělil majetek a o dluhu řekl, že ten ho nezajímá, že to není majetek. Takže neodečetl nic a nařídil mi vyplatit exmanžela. Ten ale jaksi nedostal nic, protože na splátku kupní ceny nic nedal. Při nejlepší vůli nemůžu vyplatit exmanžela a ještě navíc zaplatit prodávajícímu, nejsem státní pokladna ani dojná kráva. Proto taky píšu, že uvažování soudu je opravdu, ale opravdu mimo rámec mého chápání. Fakt je, že ke konci promlčecí doby jsem prakticky nespala, protože naše soudy byly schopné mi to dát exekučně k úhradě. Naštěstí exmanžel to k soudu nedal, zneužil to ale jinak. Od té doby nemám o českých soudech žádné iluze. To snad i rohožka u dveří má vyšší IQ než soudce.
-
Jarmila (neregistrovaný)Nekecám, mám to od soudu písemně, jestli chcete, můžu Vám to v kopii poslat. Do doby vlastního rozvodu jsem taky podle selského rozumu měla za to, že se dělí aktiva i pasiva. Nedělí, teda alespoň v mém případě to tak nebylo. Dělilo se jen to, co se u soudu přiznalo jako majetek (což je v případě rozhádaných manželů vše, o čem se ten, co se cítí více ukřivděný, dozví). V mém případě to soud pochopil tak, že kupující - tedy oba manželé podepsali kupní smlouvu a platí splátky (my kupovali 1/2 domku od mého bráchy), tudíž na základě této smlouvy budou platit stále, a to i po rozvodu. O této kupní smlouvě se tedy nejednalo, jednalo se pouze o rozdělení majetku, který jsme si pořídili za dobu trvání manželství. Takže soud vyrovnání udělal tak, že exmanžel i já jsem měli platit prodávajícímu každý svou část a já zas měla vyplatit exmanžela v rámci dělení majetku. Já na to měla jaxi ten názor, že platba přes mezistupeň je zbytečný a platila rovnou prodávajícímu. Naštěstí tenkrát proti tomuto řešení nikdo neprotestoval.
-
anonymníNerozváděla jste se ještě za Rakouska-Uherska? Protože "Takže soud vyrovnání udělal tak, že exmanžel i já jsem měli platit prodávajícímu každý svou část " je naprostá pitomost nejméně od doby socialistického právního řádu, protože pokud jste to kupovali jako manželé, tak to bylo ve společném jmění (dříve bezpodílovém vlastnictví) manželů a žádná "jeho" a "Vaše" část prostě neexistovala.
-
Jarmila (neregistrovaný)Taková fosilie snad nejsem. Rozváděla jsem se v r. 1989, majetkové vyrovnání se dělalo r. 1990. Já to uvedla hlavně pro ilustraci, abyste si nedělali iluze o našich soudech. Bóže, kdo to tady kdysi vykřikoval cosi o právním státu a o "štíhlém" státu? Kdy se to uskuteční??
Na soudu získáte to, co si na něm vyřvete. Vyhraje ten, kdo soud přesvědčí o tom, že on má pravdu, ne ten, na jehož straně je jakési iluzorní právo. Proto má ta madam s váhama zavázané oči a paragraf je zkroucený jako hadr na vytírání podlahy, neb je možno ho zakroutit trochu méně a trochu více, vždy podle potřeby. -
Lubik (neregistrovaný)Jarmilo, Váš příspěvek z 8.34 jsem četl asi 4x a nejsem z něj moudrým. Další citát:"Dělilo se jen to, co se u soudu přiznalo jako majetek". No ano, jinak to ani být nemohlo, soud přece nemohl dělit něco o čem nevěděl. Z příspěvku vyplývá, že se soud společným dluhem a) vůbec nezabýval b) rozhodl o něm špatně.
-
Jarmila (neregistrovaný)Z toho si nic nedělejte, já na to taky koukala jako zjara. Soud se tím opravdu nezabýval. Třeba to bylo tím, že to bylo na konci socialismu, kdy nebylo zvykem kupovat nemovitosti na splátky (my měli ve smlouvě splátky na 10 let), protože nějaké hypotéky ještě nebyly na trhu a nemovitosti se stavěly postupně, jak jste stačil našetřit na materiál a řemeslníky.
Z majetku se dělilo jen to, o čem se soud dozvěděl. Protože jsme v té době už spolu nějaký čas nežili a já počítala s tím, že budu mít na krku splátky na barák, dávala jsem si z platu peníze stranou. O tom exmanžel nevěděl (nebyly to taky jeho peníze, i když byly vydělané v době trvání manželství), takže třeba o těchto penězích soud nerozhodoval. Mně se pak hodily na splátku dluhu a bráchovi koneckonců taky, protože se pustil do podnikání, kupoval v malé privatizaci na úvěr provozovnu (tehdy, v roce 1990, na nějakých cca 17% p.a.) a potřeboval peníze na jistinu do dražby. Do rozvodu jsme splátky platili společně a po ukončení majetkového vyrovnání jsem značnou část uhradila najednou. Věřte, že to není žádný med, být samoživitelka s malým dítětem a přitom splácet a ještě dostavovat nedokončenou nemovitost. -
Jarmila (neregistrovaný)Takhle se taky chodí pro spravedlnost:
http://www.mimibazar.cz/vtip.php?id=22365 -
anonymníPokud jste si třeba před 3 lety na něco půjčil, a v pohodě jste to splácel, tak dnes po šíleném růstu cen všeho na splátky již nemusíte mít, pokud vám zaměstnavatel nepřidal. A pokud jste si pořídil na splátky třeba počítač nebo auto, tak ze zůstatkové ceny prodejem uvedeného zbytek dluhu neuhradíte.
Zrovna tak když přijdete o práci, přijde nemoc, tak rázem na splátky nemáte. A jen málokdo má možnost si vytvářet velké rezervy na horší časy - pokud mu z výplaty hodně zbývá a může si spořit na horší časy, tak si nepotřebuje půjčovat.
ČLÁNKY DO MAILU