Vlákno názorů k článku Nestrašte lidi. Prudké zdražení pohonných hmot je nesmysl od Martin Luther - Tak, pokud lidé do svých úvah zapojí mozek...

Tak, pokud lidé do svých úvah zapojí mozek a ten má schopnost dosáhnout alespoň hodnoty 100 IQ (horní pásmo průměru), mohou do značné míry omezit nadbytečné jízdy s motorovým vozidlem. Ne každý potřebuje autem jet až k hypermarketu, kolik jízd soukromým vozem se dá efektivněji naplánovat... Před zhruba 30 lety si prakticky každý došel k samoobsluze po svých. Dnes jsou přeplněná parkoviště, v den akčních nabídek doslova ucpaná. Většina nakupujících použije auta. To by distributory a prodejce PHM v krátkém čase donutilo ceny snížit. Jenže lidé se chovají stádně, takže smůla.

Protože ta samoobsluha byla dostupná pěšky. Dnes je to často jen na okraji města, kam se bohužel pěšky prakticky nedostanete nebo je to výlet na hodinu. Jiné menší obchody s jídlem než jen ty velké hypermarkety prakticky neexistují. Nepočítám "vietnamské" večerky, kde mají velmi omezený sortiment převážně jen trvanlivých potravin (nic čerstvé) za vysoké ceny, protože to nakupují v akcích v hypermarketech.

Naštěstí bydlím v lokalitě, kde je obchod (hypermarket) deset minut pěšky, ostatně právě proto, abych nepotřeboval auto, ale to je dnes spíše vyjímečná situace. Na sídlištích nebo opuštěných novostavbách nic než hypermarket dostupný jen autem není a hlavně nikdy nic jiného ani nebude. Poslední malé obchody s jídlem si pamatuji někdy v roce 1995, s příchodem hypermarketů (bez pravidel) všechny tyto obchody cíleně zlikvidovaly.

Dám Vám typický příklad. Okresní město, v něm plus - mínus 10 velkých supermarketů. Dislokace rovnoměrně po celém intravilánu města. Každý má předem kalkulovanou spádovost. Takže prakticky pro všechny obyvatele města z kterékoliv jeho části města, dostupný v řádu zhruba několik málo až 15 minut pěšky. Lituji, Váš argument silně kulhá. Spíše je zcela chromý.

Ještě doplnění. Jistě najdete sto důvodů, proč se nezvednout od PC a jít si třeba zaběhat, zajet na kole...

Tehdy ale bylo spousta obchodů v každé ulici.

Jsem docela ráda, že doby, kdy jsem vláčela v rukách nebo na řidítkách na kole velké nákupy, jsou už za dávno za námi. Taky už mi dávno není dvacet, že. Takto v klidu zajedu k marketu, nákup přeložím do auta a doma v klida z auta zase vynesu a uklidím. Jezdím podle potřeby, Alberta mám cca 2 km (nejbližší prodejnu sice asi 1 km, ale má o dost vyšší ceny a omezenější sortiment). A to bydlím ve městě, nikoli na vesnici, kde má krám takovou pracovní dobu, že dojíždějící má smolíka, k tomu vyšší ceny a dost omezený sortiment. Přece jen Coopy (a taky Pramen, abychom byli spravedliví) nezachytily v 90. letech nástup konkurence ve formě marketů. Někdy mám dojem, že v Coopu ještě panuje hluboký socialismus.

Já mám ale nevýhodu, že jsem cca 5 let dělala kontrolora marketů, fotila plísně na mrazákách, prošlé zboží v regálech (tímto srdečně zdravím Billu, kde jsem šla obvykle naprosto najisto, tolik prošlého baleného "čerstvého" masa jako měla Billa jiné markety skutečně neměly. Nebudu psát konkrétní města a lokace, protože v hodně marketech jsem byla i víckrát za rok a bylo zajímavé, že ve stejném marketu byly po několik let stále tytéž chyby). Měla jsem radost, když se po xx letech práce ty markety lepšily, kdy už zmizela třícentimetrová námraza v mrazákách a plísně a nečistoty na gumách mrazáků (tím byly zase pověstné Penny markety, nebyla provozovna, kde by měli gumy mrazáků čisté), což se ovšem dlouho nedalo říct právě o Coopech, které dlouho patřily k tomu horšímu mezi českými řetězci.

A nějaká spojitost s článkem?

Jste málo bystrý. Zřejmě tomu odpovídali i Vaše školní výsledky. Ale také máte právo si užít na světě trochu té radosti a malého štěstí. Šlo o příklad omezení zbytečných jízd autem ve městech. V tomto případě návštěvy super a hypermarketů.

Odpovídali (y). Pardon.

A jaká je Vaše představa o tom, že lidé projedou kilometrů a benzínu takovým nakupováním? Já i manželka jezdíme autem denně a při své běžné trase míjíme každý několik super hyper, kdy zajížďka je v řádu stovek metrů a efektivněji to naplánovat ani nejde. A obdobně to má asi dalších 1.700 lidí, kteří pracují v těchto 2 firmách, resp. 4.500 ve stejných lokalitách. Takže za rok "jen tak zbůhdarma", protože na nákup občas sjedem i mimo cestu z práce, projedeme možná půl nádrže celkem. Zhruba 1% z naší celoroční spotřeby. Obávám se, že takový rozdíl na naší pumpě ani nezaznamenají :-)

Ano, mám kolegu, který pravidelně se svou matkou o víkendu vyjede na nákup. Prdítkem se spotřebou 5,5 litru najede 20 kiláků, za rok tedy zhruba 1.000 km. A ve městě, kde na jednom fleku nakoupí (levněji) a vyřídí i to, co na vsi nemá šanci, každý týden ušetří odhadem 300 Kč. Ušetří proti docházení do vesnického krcálku 15 litrů, za benzín "navíc" dá 1.600 ...

Většina lidí si řekne, dnes pojedeme nakoupit. Zajedeme do Kauflandu, mají tam cibuli, máslo, mléko .... v akci. Potom ještě zajedeme do Penny, je tam v akci pivo, minerálky brambory... Ještě se stavíme v Baumaxxu pro hlínu, rašelinu, kůru... na zahrádku. Toto jsou typické cesty především o víkendech, důchodci tyto cesty realizují ve všední dny, nejvíce dopoledne. Tak to je. Přespolní si nakoupí cestou z práce, kdy se vrací do svých domovů... Podtrženo, sečteno - jde o stovky tisíc vyjížděk denně. Výsledkem je hustý provoz zvláště ve městech. Před rokem 1991 - 2, kdy k nám vtrhli první supermarkety 95 % lidí si došli pár set metrů do nejbližší samoobsluhy, v sobotu si nakoupily do 12:00 a v neděli si uvařili a upekli buchtu... Nikdo hlady neumíral a lidé se mohli věnovat svým koníčkům. Například práci na zahrádce, v dílně, někdo třeba stavěl svépomoci RD... A hlavně se tak lidé neštvali jako dnes.

Štvali se stejně. Je úplně jedno, jestli si stavíte svépomocí a sháníte úzkoprofilový materiál, jednou je cement, podruhé cihly, a když je obojí, pak není zkušenost, co v tomto případě dělat, protože to se už léta nestalo (aby mne někdo nepodezříval, že se dneska shání, to byl starý socialistický vtip), nebo jestli chodíte do práce, kde si vyděláte na to, aby vám ten dům postavili jiní. Dneska si koupíte i tu buchtu a máte dost jich velký výběr. Dřív jsme běhali po krámech, v jednom měli mlíko, ve druhém chleba, nedělní buchtu jsme pekli každý týden, protože v krámě nebyla nebo byla relativně drahá. Dokonce byl i výběr: buď jste vzal, co tam měli, nebo jste neměl nic. To byl fakt výběr jak noha :-)
Krám měl otevřeno v sobotu do 10:30, co jste zapomněl nebo nesehnal, tak měli sousedi, nebo se muselo počkat do pondělí. V jihočeském kraji byla JEDINÁ čerpací stanice s nepřetržitým provozem (v Sezimově Ústí), pokud jste v pátek nenačepoval, tak jste si taky musel počkat do pondělí. Já bydlela na vesnici, kde byla malá čerpačka. Místní věděli,kde paní bydlí, tak pokud náhodou měli potřebu, zaběhli, zazvonili, paní vzala klíč a došla jim za malou pozornost načepovat. Akorát to auto měl málokdo, tak leda vesnický doktor, veterinář, pak někdo měl doma jezeďácký traktor a to bylo všehovšudy všechno. Děcka měla kola, omladina občas motorku. Telefonů v obci s cca 1.500 obyvateli asi tak deset, opět doktor, veterinář, jeden byl ve škole, pak ve školce, na poště, v hospodě, v JZD a na náměstí byla veřejná telefonní stanice, což byl normální byt, ale lidi si mohli od dotyčné rodiny za poplatek zavolat. Možná to pro někoho vypadá idylicky, ale já bych se do oněch časů nevrátila ani za zlaté tele. Jediné, co na tom bylo hezké, bylo to, že jsme byli mladí a něco jsme vydrželi. Když jsem přišla z práce, vzala jsem káru a kosu a mazala posekat meze v okolí, aby měli králíci trávu a bylo třeba pro ně nasušit seno na zimu. Pak jsem si vzala rýč a zrejpala zahrádku nebo okopala mrkev, cibuli a petržel. Otrhala a zavařila rybíz a angrešt, protože jsem chtěla mít trochu ovoce na zimu, případně ždibec marmelády na chleba. Otrhala jablka a švestky, aby se to uložilo na zimu, mezitím opečovala husy, kachny a slepice... Buďte bez obav ,lidi se taky štvali, a docela dost, protože kdyby se neštvali, tak by neměli co jíst. Krámy byly poloprázdné, pokud bylo zboží, byla zásobována přednostně města, aby se dělníci nebouřili a budovali socialismus. Na venkově co jste si nevypěstoval nebo nevychoval v chlívku, to nebylo. Jo, kupovalo se taky, ale většina živobytí byla vlastní výroby. A protože krámy byly poloprázdné nejen co se týká potravin, tak jsme jako ženské šily, pletly a háčkovaly, abychom měly děti aspoň trochu hezky oblečené. Ona ta práce na zahrádce, v dílně nebo na stavbě rodinného domu jaxi nebyla koníček, ale životní nutnost, stejně jako ženská práce kolem pečení, vaření nebo samo-domo výroby oblečení. To máme větší klid a víc času dneska.

Jarmilo, já jsem o tom nedostatku přemýšlel, a přijde mi, že se až tak moc nezměnilo. Třeba on cement a cihly byl bez problémů k sehnání - ale mimo sezónu, v zimě. Tak bylo potřeba na to pamatovat, mít nádobu na uskladnění, aby nenasál vlhkost a neztvrdl. Dnes je to to samé, cement sice seženeš, ale zkus třeba betonovou, keramickou, kamennou dlažbu, obrubníky, tepelné izolace atd. Jsou vyprodáni na několik měsíců, v červenci ti řeknou že až v prosinci. Ale tady tenhle má švagra výrobního náměstka, tak... K tomu dnes problém s cenou. Kontrolovat, shánět s lepší cenou, to také bere čas. V OBI, Hornbachu apod. jsou sice "hlídané položky" jako je cement za cenu zcela příznivou (podobně jako v potravinách mléko, šumava, máslo), ale jakmile chceš něco méně obvyklého, tak je tam přirážka desítek i stovek procent. A stejně abys to koupila v zimě, kdy jsou kromě dostupnosti i lepší ceny.
Co se zlepšilo jsou technologie - ale to je dáno celosvětovým vývojem. Dnes už nelepíš dlaždičky na cement, co ti zasychá pod rukama a práce je s tím hrozná, ale jsou cementová lepidla s dobrou zpracovatelností. Voda dříve z ocelových trubek, to si bez vybavení amatér těžko udělal. Dnes plastové trubky s svářečkou na plasty lze v použitelné kvalitě sehnat za 1000,- a práce je s tím příjemná i silově nenáročná. (Ale pohodlnější jsou stížnosti na drahé řemeslníky, že.)
Ono stále platí vojenské: voják se stará, voják má. A jsem si jistý, že tohle bude platit v každém režimu a v každé době.

Jink k té buchtě, jestli se ti zdála tehdy drahá, tak ona je v stejné kvalitě drahá i dnes. Ale je zde spousta levných náhražek, to zase ano. Nejdříve bylo do náplní ovoce (švestky, jahody), poté se začalo ředit jablky, poté s tlakem na cenu i ty jablka byla moc drahá.

No a nonstop čerpačky? Dnes jsou u nás, ale v Německu jsou pouze vyjímečně. A také tam nějak... přežívají.

"Akorát to auto měl málokdo, tak leda vesnický doktor, veterinář, pak někdo měl doma jezeďácký traktor a to bylo všehovšudy všechno."
Zas nepřeháněj.
Počet obyvatel na 1. osobní automobil
1961: 10,4
1971: 4,9
1981: 3,0
1990: 2,6
2017: 1,4

K čemu je mi auto s kterým nemůžu jezdit.Auto mi má sloužit a ne stát na parkovišti.V zimě nejezděte,padá sníh.namrzá vozovka,na dálnici je zácpa,pozor,na dušičky vyjíždějí čepičáři a další bláboly v radiu a televizi.Já si klidně připlatím.