Vidíme, jak se všude (nejen v bankách) lže, mlží, tutlá.
Nelze asi až tak zazlívat přepážkovým pracovníkům, ale spíše managmentu, který vše upíchne horkou jehlou a rychle, teď hned, včera bylo pozdě, se produkt musí prodávat.
Když jsem pracovala v České spořitelně, nebylo to jiné. Nahoře někdo vymyslel nějaký nový produkt, rychlokvašné školení, na vše jsme ihned musely být odborníci. Když jsme měly nějaké záludnější otázky, které by připadaly v úvahu od klientů, tak tohle jim přece nemůžete říkat, z tohodle se musíte nějak vykroutit ... Samozřejmě, každý klient hned nepíše do novin či ombudsmanovi, pracovníci jsou navíc školeni, jak zvládnout rozčileného klienta tak, aby se on ještě omluvil a poděkoval nám za "vstřícné jednání" a "výhodný" obchod. Mnohé věci nebyly předem řádně otestovány, a problémy se začaly objevovat až před klientem. Zrovna tak školení na nějaký počítačový program. Školící verze se v žádném případě neshodovala s tou, co byla v ostrém provozu. A byly to vždy hodně hodně prošlé verze. Zkušební program samozřejmě neobsahoval novinky, kvůli kterým jsme na školení jely, a které v provozu při obsluze klienta způsobovaly největší problémy. Pak opravdu obsluha před klientem tápe, jestli má políčko odfajfknout či ne a co to bude mít za další následky. Něco jsme i zkoušívaly na sobě, ale něco časově nešlo a na něco nám nestačila ta almužna, co nám zaměstnavatel dával.
Neomlouvám tímto chování banky jako celku, ale ať "normální" lidé vědí, jak to v praxi chodí. Krásné pozlátko plné přetvářky a drsná realita byznysu za každou cenu ...
Uvědomte si, že klienta vcelku nezajímá, zda mu bankovní úředník lže proto, že je blbý nebo proto, že to dostal za úkol nebo proto, že sám neví, jak to má být.
Pokud vám jako úředníkovi vadí, že vás nutí lhát nebo vás neinformují a pak jste za blby, nikdo vás nenutí u takového neslušného zaměstnavatele pracovat.
Jestli jste četl pozorně, tak "Když jsem pracovala v České spořitelně ...". Tzn., že na podobné manýry musíte mít žaludek - já tam již nepracuji ... Ale když tam nebudu pracovat já, najde se hafo dalších vykutálenců, kteří dál a rádi budou klienty obelhávat a mylně informovat. A takových neslušných zaměstnavatelů je dnes pravděpodobně většina - zisky, zisky, zisky - za každou cenu, po nás potopa ...
Zažil jsem "výběrové" chování některých manažerů na několika pobočkách ČS. Zatímco řadoví zaměstnanci jezdili na pravidelné vymývání mozků, jak se unisono klientovi zahlásit, žádná vlastní slova, tak managment ovládal perfektně česko-orgánový slovník.
Nezažil jsem to na vlastní slechy, ale doneslo se mi to od několika spolehlivých zdrojů, které tehdy na pobočce pracovaly. Jako obvykle, byly tam hrozné fronty a nějaký klient se tam začal rozčilovat, že čeká neúměrně dlouho a že lidé, co přišli po něm, jsou už dávno odbaveni. Připomínku řešil nějaký vedoucí pracoviště přímo na hale, no dověděl se o tom i samotný pan ředitel a tak šel zjednat nápravu. Před čekající klientelou si začal vyměňovat názory s podřízeným, končilo to orgánostním slovníkem typu ču*ák, pí*a, kur*a, a to včetně pracovnic, které obsluhovaly a které za fronty víceméně nemohly. Pak ještě někde v místním tisku byl otištěn jakýsi "rozhovor", kde p. ředitel dostával otázky, na které kladně a radostně odpovídal, připomínalo mi to PR článek. Jediná otázka, která skvrnila jinak "dobré" jméno ČS, byla otázka front. A fundovaná odpověď p. ředitele: ať si klienti vybírají dobu, kdy spořitelní pobočka zeje takřka prázdnoutou, tedy ne v období po výplatách, po výpisech, po sociálních dávkách, nejlépe možná v dopoledních hodinách, kdy jsou "lidi" v práci.
Asi za rok jsem se bavil s jednou bývalou kolegyní, která mi líčila, jak trávila dovolenou. A světě div se, na koho tam nenarazila: na tehdy docela veřejně známého ředitele pobočky. No co ta o něm vyprávěla ... Samozřejmě, myslel si, že ho v těch končinách nikdo nezná, tak se choval, jak byl zvyklý. S obsluhou hotelu měl každý den několikrát výstup, nic mu nebylo vhod.
Pan ředitele byl časem "uklizen" na vyšší post, nicméně něco z arogantního jednání sdědili i jeho nástupci.
Je to trochu od tématu, ale jen k tomu, jak zjevem a přetvářkou vypadají někteří bankovní úředníci jako solidní, slušní lidé, a jací jsou to ve skutečnosti neurvalí cholerici.