Nemocenské dávky a náhrada mzdy 2024. O kolik se zvýší a jak je spočítáte?

Každoročně se zvyšuje ta část příjmu, která se započítává při výpočtu nemocenských dávek nebo náhrady příjmu, vyplácené z důvodu dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Nepočítá se totiž pro účely stanovení nemocenských dávek nebo náhrady mzdy celý příjem. 

Náhrada mzdy není pochopitelně stoprocentní, ani sociální dávky nekompenzují ušlý příjem plně. Pro účely výpočtu výše nemocenských dávek se tedy nezohledňuje celý výdělek zaměstnance, ale jenom jeho určitá část. Skutečný výdělek se snižuje prostřednictvím tzv. redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu.

• 1. redukční hranice v r. 2023 činí 1345 Kč, nově od 1. 1. 2024 to bude 1466 Kč.
• 2. redukční hranice v r. 2023 je představována částkou 2017 Kč, nově pro rok 2024 to bude 2199 Kč.
• 3. redukční hranice je v r. 2023 na úrovni 4033 Kč, nově půjde o 4397 Kč. 

Uvedené nové redukční hranice byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 313/2023 Sb.

Redukce denního vyměřovacího základu (příjmu zohledňovaného pro výpočet výše nemocenských dávek) se provede tak, že se započte:

• Do 1. redukční hranice 90 % denního vyměřovacího základu. To platí pro nemocenské, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné, avšak pro stanovení peněžité pomoci v mateřství, otcovské poporodní péče a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se z denního vyměřovacího základu do 1. redukční hranice počítá celých 100 % denního vyměřovacího základu.

• Z části denního vyměřovacího základu mezi 1. a 2. redukční hranicí se započte 60 %.

• Z části mezi 2. a 3. redukční hranicí se započte 30 %.

• K části nad 3. redukční hranici se nepřihlédne.

Redukční hranice pro náhradu příjmu v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény

Obdobně se redukuje i průměrný hodinový výdělek při stanovení výše náhrady mzdy za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Ani on se nezohledňuje celý, nýbrž se snižuje podle příslušných hodinových redukčních hranic. 

Tyto redukční hranice nejsou vyhlašovány ve Sbírce zákonů, ale je třeba je dopočítat. Získají se tak, že se redukční hranice (denního vyměřovacího základu) pro výpočet nemocenského a dalších nemocenských dávek násobí koeficientem 0,175 a poté se zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. 

Koeficient 0,175 vyjadřuje poměr kalendářních dnů a obvyklých pracovních dnů v týdnu, tedy 7 : 5, dále dělený standardním počtem pracovních hodin ve směně, tedy osmi (tj. 7 : 5 : 8).

• 1466 Kč × 0,175 = 256,55 Kč 
• 2199 Kč × 0,175 = 384,83 Kč 
• 4397 Kč × 0,175 = 769,48 Kč

Redukční hranice průměrného hodinového výdělku tak nově od 1. 1. 2024 činí:

• 1. redukční hranice 256,55 Kč namísto dosavadních 235,38 Kč, přičemž se z uvedené části (částky) hodinového příjmu (do této hranice) započte 90 %,
• 2. redukční hranice 384,83 Kč namísto stávajících 352,98 Kč. Z příjmu přesahujícího 1. redukční hranici až do hodnoty 2. redukční hranice se započte 60 %. 
• 3. redukční hranice 769,48 Kč oproti dosavadním 705,78 Kč, přičemž se z částky přesahující 2. redukční hranici až do částky ve výši 3. redukční hranice započte 30 %. 
• Částka nad třetí redukční hranici se nezapočítává, nezohledňuje.

Téměř výši průměrné mzdy odpovídá redukce jen v rámci první redukční hranice.

Z uvedeného logicky vyplývá, že u zaměstnance, jehož průměrný hodinový výdělek je, resp. i nadále bude činit cca 235 Kč (t.j. na úrovní dosavadní první redukční hranice stanovené pro rok 2023), což odpovídá v celoročním průměru mzdě zhruba kolem 40 000 Kč měsíčně, k žádné změně – navýšení redukovaného příjmu, a tedy i náhrady mzdy nedojde. Navýšení se bude týkat vyšších příjmových kategorií. Podobně je tomu i při výpočtu nemocenských dávek.

Výše náhrady mzdy

Náhrada mzdy nebo jiného příjmu (za hodinu) činí 60 % redukovaného hodinového výdělku. A to jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy, nebo se mu plat nebo mzda nekrátí.

Výše nemocenského

Výše nemocenského za kalendářní den činí:

• 60 % denního vyměřovacího základu (zásadně redukovaného příjmu) od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, a to do jejich 30. dne.

• Od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % denního vyměřovacího základu.

• 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Výše nemocenského za kalendářní den se však snižuje o 50 % v případech, kdy si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost:

• Zaviněnou účastí ve rvačce,
• jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek,
• při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

Výše dávky za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Vyšší nemocenské pro ty, kdo zachraňují životy a majetek

Výše nemocenského za kalendářní den (tedy od 15. dne pracovní neschopnosti nebo karantény až do jejího ukončení) však činí celých 100 % denního vyměřovacího základu v případech, kdy byl pojištěnec uznán dočasně práce neschopným, nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel v obecném zájmu na hašení požáru, na provádění záchranných nebo likvidačních prací nebo na plnění úkolů ochrany obyvatelstva jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému. 

To platí obdobně i pro člena ostatní složky integrovaného záchranného systému, který k této složce není v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru. 

Pojištěnec však musí příslušné okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správě sociálního pojištění doložit příslušné potvrzení ve smyslu ust. § 109 odst. 3 písm. c) zákona o nemocenském pojištění, a to potvrzení operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému o tom, že pojištěnec je členem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo členem ostatní složky integrovaného záchranného systému a že k dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo v souvislosti se shora uvedenými skutečnostmi.

Další nemocenské dávky

Dalšími dávkami nemocenského pojištění, které se poskytují rovněž za kalendářní dny a počítají se rovněž z denního vyměřovacího základu jako nemocenské (avšak s tím, že při stanovení výše peněžité pomoci v mateřství, otcovské poporodní péče a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se z denního vyměřovacího základu do 1. redukční hranice počítá celých 100 % denního vyměřovacího základu, zatímco tedy u ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného jen 90 % jako u nemocenského), a proto i u nich dochází příslušným způsobem k valorizaci, jsou:

• Peněžitá pomoc v mateřství (lidově zvaná mateřská), její výše činí 70 % denního vyměřovacího základu,
• ošetřovné, jeho výše činí 60 % denního vyměřovacího základu, 
• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, jehož výše je dána rozdílem mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení,
• dávka otcovské poporodní péče (i zákonem zvaná otcovská), vyplácená ve výši 70 % denního vyměřovacího základu, 
• dlouhodobé ošetřovné, vyplácené ve výši 60 % denního vyměřovacího základu.

Automatické navýšení nemocenských dávek nebo náhrady mzdy

Výše dávek, na které vznikl nárok před 1. lednem kalendářního roku a tento nárok trvá ještě tohoto dne, se upraví bez žádosti od tohoto dne podle nové výše denního vyměřovacího základu stanoveného podle částek redukčních hranic platných od 1. ledna tohoto kalendářního roku. 

O navýšení nemocenských dávek, ale ani náhrady mzdy nebo platu nebo jiného příjmu za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti nebo karantény, tak není třeba žádat, bude provedena automaticky. Nárok na zvýšení nemocenských dávek mají všichni oprávnění pojištěnci, ať jim vznikl nárok na dávku ještě v r. 2023, před účinností valorizace redukčních hranic, nebo až v r. 2024, tedy po účinnosti valorizace.

Přečtěte si také:

Jak se rozpočítávají vaše odměny za delší pracovní období?

Jelikož se však při stanovení denního vyměřovacího základu pro nemocenské dávky vychází zásadně z příjmu za posledních 12 měsíců, ovšem náhrada mzdy nebo platu či jiného příjmu za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti se odvozuje od průměrného hodinového výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí podle pravidel zákoníku práce, není proto u náhrady příjmu zaručeno, že dojde ke zvýšení hmotného zabezpečení po dobu pracovní neschopnosti nebo karantény, jelikož průměrný výdělek se stanoví a mění 4× do roka, k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu na základě výdělku z předchozího kalendářního čtvrtletí. 

Pokud došlo k poklesu průměrného výdělku v rozhodném období (což nemusí být způsobeno poklesem základního příjmu, ale důsledkem vyplácení nadstandardních, motivačních složek příjmu – odměn, prémií apod. v jiném období než koncem kalendářního roku čili jindy než při valorizaci redukčních hranic na přelomu kalendářních roků), může dojít i k poklesu náhrady příjmu, kdežto při dvanáctiměsíčním rozhodném období pro nemocenské dávky by se něco podobného mělo projevit jen výjimečně – výše příjmu, z něhož se dávky odvozují, je takříkajíc více zprůměrována.

Koncem roku se vyplácejí různé bonusy a to pak ovlivňuje nároky v 1. čtvrtletí následujícího roku

Pokud tedy dostáváte mimořádné odměny nebo podíly či prémie již koncem stávajícího kalendářního roku, tak v 1. čtvrtletí následujícího roku, pokud budete marodit, se to projeví na vyměřovacím základu, na jeho zvýšení. Nicméně mnohdy jsou podíly na zisku a jiné prémiové příjmy zúčtovány až po ukončení zúčtovacího období kalendářního roku, a jsou tak vyplaceny třeba v 1. čtvrtletí nového roku, tak se tato skutečnost projeví na vyšší náhradě mzdy až za 2. čtvrtletí následujícího kalendářního roku.

Prémie a podíly na hospodaření však musejí být zpravidla rozpočítány do delšího období než jen čtvrtletí

Je však třeba odlišit situaci, kdy je mimořádná složka mzdy (část mzdy) poskytována za delší období než jen za daný měsíc, resp. dané kalendářní čtvrtletí. V praxi jde např. o podíly na zisku, prémie vázané zvláště na celoroční výkon firmy a podíl zaměstnance na něm atp. Pak je nutno rozpočítat pro účely zjišťování průměrného výdělku poměrnou část této mimořádně vyplacené složky (části) mzdy připadající na kalendářní čtvrtletí, v němž byla vyplacena (pak ovlivní výši nároků v následujícím kalendářním čtvrtletí).

Přečtěte si také:

Odstupné při odchodu ze zaměstnání pro zhoršené pracovní podmínky se má nově počítat jinak, výhodněji

Zbývající část této mzdy se zahrne do hrubé mzdy při zjišťování průměrného výdělku v dalších obdobích. Odměny budou zpravidla započteny jen do příjmu za 1 čtvrtletí, kdy ovlivní nároky v následujícím čtvrtletí, kdežto prémie, podíly na zisku budou rozpočítány do více čtvrtletí, a budou tak déle ovlivňovat výši nároků zaměstnance.