Názory k článku Nalezená vkladní knížka není jenom „věc“. Má takovou cenu, jakou v sobě skrývá

Nějak jsem nepochopil, zda stát ty prachy měl (zjistil je při řešení pozůstalosti) a knížky tak byly bezcenným cárem papíru nebo zda se o penězích dověděl až díky nálezci knížek a díky nim se k penězům dostal. Knížky na doručitele už asi neexistují a vklady z nich jsou propadlé. Teď by měly být všechny knížky evidované. Dokonce při řešení otcovo pozůstalosti notářka vytáhla nejen jeho účty, matky účty (budiž - společné jmění manželů) ale i účty (vkladní knížky) dospělých dětí. Nevím, zda byla banka tak horlivá nebo zda si běžně notářka může vyžádat účty kohokoli. Zde předpokládám, že stát také nehledal "papíry", ale nahlédl do nějaké centrální evidence účtů.

tohle mě velmi překvapilo, vždyť peníze z vkladní knížky šlo získat i při její ztrátě v tzv. umořovacím řízení.

Leda by byla anonymní, ale ty už byly zrušeny?

No a nešlo právě o tu anonymní a nejde o starší případ? Zrušeny byly ke konci roku 2016, takže kdyby se spor táhl necelých 6 let (což bohužel není nic neobvyklého), tak by to klidně možné bylo...
Každopádně ale tohle by se slušelo ze strany autora článku doplnit, pokud šlo o knížku "na doručitele", tak je rozsudek asi celkem logický, ale zároveň s nulovým významem do budoucna. Pokud by šlo o knížku jinou, tak pak naopak jde o hodně zvláštní případ, který úplně nedává smysl - notář by se skutečně měl k informaci o existenci podobného účtu dostat automaticky...

...hlavně měl stát při schvalování rušení anonymních vkladů do zákona dát, že nevyzvednuté/nep­řihlášené vklady propadají státu (takto zůstaly bance). V takovém případě by pak u soudu mohl argumentovat tím, že by peníze při nevyzvednutí stejně dostal.

Takže chybu toho úřadu (náklady na soudní řízení) zaplatí daňoví poplatníci. Původce té chyby zůstane nepotrestán?