Bohužel v textu není spousta dalších věcí. Kolik a jak platil nájemník před rekonstrukcí. Vzhledem k dnešním zákonům a nepřiměřené ochrany nájemníků, je prakticky vyloučené se zbavit nežádoucích nájemníků, které např. ruší ostatní nájemníky apod.
Na druhou stranu chybí informace i jak informoval nájemníky o změně, jaká byla nutnost rekonstrukce.
Ale spíš bych si tipl, že se jednalo o regulovaný nájem...
Milý pronajímateli. Kdyby nájemník NEPLATIL nájem, tak by se s ním dotyčný pronajímatel asi nebavil, může ho ze zákona vyhodit. I regulovaný nájem jistě nezajišťuje pronajímateli, že se může chovat jako neadrtálec.
Tady jde o tom že pronajímatel znemožňuje nájemníkům normálně bydlet, protože má asi s domem jiné úmysly a neví, jak se nájemníků legálně zbavit. A tak jim do toho ještě zvýšil nájem, aby je to naprosto přestalo bavit a oni se přestěhovali bez nároků na cokoliv. Protože on je přece nevyháněl !
A když věděl, že nemá peníze, proč se pouštěl do takových nákladných oprav? A proč si nevzal hypotéku na opravy, když má v úmyslu opravovat nájemní byty?
Nic proti Vám nemám, pronajímatel to někdy má velice těžké, znám obě strany mince, ale tohle chování by mělo být trestné. Jenže to chybí v zákoně. Měli by to poslanci změnit.
Nějak mi není jasné, proč se teda paní neodstěhovala, když to bylo tak kruté - a proč radši vláčí pana majitele po soudech. Mně kdyby někdo poskytl tak mizernou službu, a ještě mi jí zdražil - tak bych si asi řekl, že nechce moje peníze, tak že je nemusí mít - nicht wahr?
Co asi tak může nájemníka motivovat bydlet v bytě bez vody a bez topení, jistě nikoli-jen-přechodnou dobu? A napadá mně jediná možnost: bylo to pro paní žalující nějak extrémně výhodné. Takže asi bydlela v cizím bytě, věděla že je nežádoucí a že podmínky má neférově výhodné - a zkusila si je udržet násilím.
Argumentace soudu, že pronajímatel má právo účtovat ba zvyšovat nájemné, i když zaplacenou službu neposkytuje, je skutečně bizarní - nicméně problém je přece jinde. Když poskytovatel služby nestojí o moje peníze, jdu je utrácet jinam. Skutečnost, že paní žalující se chovala jinak, smrdí široko-daleko.
Pane Jezevče, já jsem bydlela v jednom nájmu 32 let. To přilnete k tomu domu, okolí, ke všemu. A stěhujete se, když opravdu musíte. A nechápete, proč se najednou všechno takhle změnilo, vždyť jste nic neprovedl. Jistě, jsou lidé, že se hned sbalí a jdou jinam. Ale někdo takový není. A brání se, jak může. A odvolával se pronajímatel, ne ta paní. Protože jí nezbývalo nic jiného. Nebráním ji, jen vím, jak jsem těžce nesla, že jsem se musela přestěhovat. I když důvody byly naprosto jiné, náš "domácí" byl a je velice seriozní člověk, jen mi to v životě moc nevyšlo a musela jsem se přestěhovat k dětem.
to jste to přesně vystihla, co mi na tom připadá bizarní. zdali ochranu citového pouta k cizímu bytu, má být umožněno vymáhat násilím soudu. zdali to že někdo někde přilnul, je vyšší hodnota než vlastnické právo. sám nevím - já považuji (svou) svobodu nekoupit za vyšší, než obě prve citované hodnoty.
No a není podstata problému spíš v té nemožnosti "legálně se zbavit" a nemělo by se řešit spíše toto?
A mimochodem, tohle není žádný nový problém po roce 1989, pěknou satirickou povídku na toto téma psal už Jan Neruda - už v jeho době nastala situace, kdy byly přijaty zákonné úpravy na ochranu "staronájemníků". A výsledek se dostavil, zatímco do té doby si majitelů domů dlouhodobé nájemníky vysloveně předcházely, tak za nějakou dobu od účinnosti zákona zjistili, že na nich začínají prodělávat a jelikož to nešlo řešit "normálně", tak taky začala "šikana" s cílem jim to znechutit :-(