Já měl bourané auto dvakrát a v obou případech mi pojišťovna proplatila z PORU viníka náhradní auto. Dělali drahoty a chtěli doložit, že to náhradní auto potřebuju, ale nakonec to zaplatili.
Myslím si, že dá rozum, pokud si koupím za své peníze auto a jezdím s ním a někdo mě nabourá, tak auto vždy potřebuju. Argument, že bych mohl jezdit MHD je lichý. Kdybych chtěl / mohl jezdit MHD, tak bych jel MHD i tu inkriminovanou jízdu a nikdo by mě nenaboural.
Ano, dá to rozum, zákon to tak říká..... ale soud u nás zkoumají, zda byl, či nebyl kufr jiných aut v majetku poškozeného dostatečně veliký, zda "nemohl být nahrazen vozem užívaným jednatelkou žalobkyně", zda toto auto mělo parametry nezbytné (!) pro zajištění podnikatelských aktivit žalobkyně.
To je něco zcela jiného, nežli prostě zaplatit opravu a další náklady s odstraněním škody spojené, jak nařizuje zákon.
Zapomněl jsem na to, že mi vlastně chtěli omezit proplacení půjčeného náhradního auta na cca 4-5 dní. Přitom moje auto se opravovalo 9 dní. Jenže pojišťovna má jakési tabulky a podle nich mělo být mé poškození opraveno za těch 4-5 dní. Tak jsem musel dokládat potvrzení o tom, že servis neměl vlastní lakovnu a že to musel dát do jiné lakovny a tam to bylo přes víkend atd.
Tady jde řádově o tisícové částky. Nechci vidět, pokud se budu domáhat pojistného plnění z úrazovky, kde mám pojistné částky v řádu milionů, jak se budou kroutit.
A přitom je to tak jednoduché - dát auto do smluvního servisu pojišťovny, pojišťovna zaplatí všechno do poslední kačky a to dokonce přímo servisu, sám nemusím platit ani korunu ze svého... A pokud je to slušná pojišťovna, se kterou servis nemá problémy, vydá servis opravené auto i před vystavením krycího dopisu.
Nj, ale když ono je lepší dát to do servisu k nějakému známému, ať si na pojišťovně taky nějakou kačku trhne, že...