Vlákno názorů k článku Na starobní důchod loni nedosáhlo téměř 7500 lidí od Martin Pištora - V článku to nezaznělo, ale ta podmínka "získat...

V článku to nezaznělo, ale ta podmínka "získat potřebnou dobu důchodového pojištění v délce nejméně 35 let" je poměrně nová. Dříve stačilo 25 let. Změna zákona byla v roce 2008 a od roku 2010 se ta potřebná doba každoročně zvyšovala o rok až do 35 let. Přestože to nabíhalo dlouho, považuji to za retroaktivitu. Příklad:
Žena v době před změnou zákona osobně pečovala o dítě (děti) nejen do čtyř let věku, ale do čtrnácti. V té době věděla, že potřebná dobu důchodového pojištění je 25 let a věděla, že ji splní.
Poté nastoupila do zaměstnání a odváděla tedy pojistné.
Nyní dosáhla důchodového věku, ale dobu pojištění (se započtením školy, péče o dítě do čtyř let, zaměstnání před a po dětech) má jen 25 let.
Napravit to mohla jen tak, že by těch deset let po po čtvrtém roku dítěte platila dobrovolné pojištění. Což podle tehdy platných zákonů nebylo potřeba. Tedy požadavek současného zákona na změnu chování v minulosti. Tedy retroaktivita.

Pokud tomu dobře rozumím, a pokud aplikuji Vaši úvahu na případ, kdy něco takového mohlo poprvé nastat, tak tak Vaše hypotetická žena by byla narozena patrně v r. 1957, získala by od svých 15let (v r. 1972) do svých 38 let (v r. 1995) kdy začala vychovávat první dítě (tedy během 23 let) pouhých 11 roků důchodového pojištění (co dělala těch dalších 12 let?), započitatelnou náhradní dobu výchovy dítěte do 4 let věku by měla uznánu do r. 1999, kdy by tedy měla uznatelných 15 roků důchodového pojištění. Pak by 10 let (do r. 2009) byla v domácnosti a ve svých 52 letech by, chce se říci "na stará kolena" začala vykonávat pojištěné zaměstnání, takže do dosažení svého důchodového věku (62 let a 2 měsíce) stihla získat právě jen těch nedostatečných25 let. A 10 let jí pořád chybí. To je pravda, že to je šlamastika, ale také docela neobvyklá "nenormální" situace, aby si v produktivním věku kdy je celkem běžné pracovat, někdo "hodil" 22 let (12 + 10) nepojištěného volna z práce. Aby byly i takové situace ošetřitelné tak by se musely měnit sociální zákony o generaci předem, aby bylo vše jasné ještě před zletilostí . A jen na okraj, zákon NEPOŽADUJE změnu chování v minulosti, on to chování pouze vyhodnocuje. A říká, že to minimum, které stačilo dosud, již stačit nebude, a říká to předem. Nicméně, ta "Vaše" žena bude mít nárok na poměrný starobní důchod, pravda ve věku o 5 let vyšším, než je důchodový věk muže stejného data narození, tedy cca o 6 a 1/2 roku později. Na druhé straně, pokud bude po tu dobu pojištěna, bude jej mít vyšší, neb díky delší době pojištění bude mít vyšší procentní výměru (o 9 - 10,5 %), než by měla s 25 roky pojištění.

5. 12. 2020, 00:30 editováno autorem komentáře

To jste dovodil přílíš mnoho podrobností z neúplného zadání. Další upřesnění:

• studium: ze 6 let střední a 6 let vysoké školy započítám 6 let náhradní doby pojištění ("po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let v období před r. 2010")
• zaměstnání: 3 roky
• 3 děti: 8 let (do 4 let nejmladšího)
• další péče o děti: 10 let nezapočteno
• zaměstnání: 13 let

Tím je dosažen důchodový věk, ale doba pojištění je jen 30 let.

Rok narození? (Jinak 6 let SŠ + 6 let VŠ je dost nestandadní.)