Vlákno názorů k článku Na spořicích účtech stále vyděláte, stačí si pohlídat akce od Bankéř - 3% či 3.5%, to ani nemůže pokrýt reálnou...
-
Bankéř (neregistrovaný)
3% či 3.5%, to ani nemůže pokrýt reálnou inflaci – teď nemyslím tu oficiální zmanipulovanou, s metodikou nadiktovanou státem, počítanou ze spotřebního koše nevím koho, ale růst peněžní zásoby.
ČNB snížila sazby, čili stát se evidentně snaží ze svého dluhu vylhat jeho znehodnocením pomocí inflace. Spřítelená ECB tím že udělila proti svým pravidlům vyjímku řeckým toxickým dluhopisům (něco s tak hrozným ratingem by neměla akceptovat) v podstatě přistoupila k monetizaci dluhu, tzn. vysoké inflaci. A to ještě nepropukl problém s Portuglskem, Španělskem, atd…
Největší podvod a svinstvo je v tom, že ten 3% výnos vám stát zdaní jako zisk a při tom to žádný zisk není, jen marný boj z inflací.
Při tom pravé peníze jsou s přestávkami v permanentní deflaci a navíc takto získaný zisk nikdo nezdaní
7. 5. 2010 12:47 redakčně upravil Dalibor Z. Chvátal, důvod: Nepovolená reklama. -
Bankéř (neregistrovaný)
Proto je lepší inflaci definovat hezky postaru, jako NAFUKOVÁNÍ peněžní zásoby.
Na trhu se spotřební elektornikou je „deflace“ permanentní a ničemu to nevadí.
Naopak v USA FED před krizí nafukoval peněžní zásobu, ta se ale tlačila především do trhu s nemovitostmi (kde vytvořila bublinu), ale jelikož ceny domů nejsou v koši, ze kterého se oficiální inflace počítá, FED furt mohl tvrdit, že inflace není a peněžní zásobu nafukoval dál, až nemovitostní bublina splaskla a přišla krize.
Loni se takto navyšovaná peněžní zásoba (v USA i EU) zase vylila například do akciového trhu: akcie firem rostly i kdyz z pohledu fundamentu ty firmy byly stále ve stejném krizovém loji. Ale jelikož nerostla cena chleba, státy stále tvrdily, že hrozí deflace a tiskly/pumpovaly peníze a snižovaly sazby o sto šest.
Ona se ta rostoucí peněžní zásoba i na té oficiální inflaci (ceně chleba) časem také projeví a pak už ji samozřejmě žádné zvýšení sazeb nezastaví.
-
Bankéř (neregistrovaný)
ad cenzura: To nebyla reklama, ale odkaz na relevantní graf!
Pro soudného investora tento odkaz nemůže být reklamou, protože pro investiční účely se nakupuje jinde a za o něco lepší ceny (a na to odkaz nedávám!). Vadilo by vám snad míň, kdybych sem dal odkaz na některý z mnoha německých eShopů s drahými kovy, kde češi doopravdy masově nakupují kvůli nepší ceně zlata a dramaticky lepší ceně stříbra?
Nechci dávat odkaz na burzovní graf, protože můj příspěvek nebyl o burzovních poukázkách na komoditu, ale penězích (pravých mincích krytých kovem), o něčem, co prozíraví lidé fyzicky vlastní.
http://www.investicni-zlato.eu/produkty/mince/wiener-philharmoniker-1-1-oz.html
Proto jsem tam dal odkaz na graf vývoje ceny konkrétní mince – mince obecně rozšířené a příjmané, prostě opravdových peněz.
Pokud máte méně „komerční“ odkaz na vývoj ceny některé z obecně rozšířených a příjmaných mincí (kruggerand, maple leaf, american eagle, philharmoniker, …), pokud možno v CZK, tak sem s ním.Pokud bych odkazoval cenu stříbrné mince, byl by graf burzovních cen ještě méně relevantní, protože na stříbrňácích je procentuálně větší premium i marže obchodníka, navíc celou věc zkresluje DPH. Čili v případě stříbra by již bylo naprosto zjevné, že pokud zde mluvíme o penězích a ne o komoditách, je třeba odkazovat na graf kurzu dané mince a ne dané komodity. Takže pokud bych chtěl hovořit o cenách stříbrných mincí, tak by to s cenzurou odkazů bylo jak? http://www.silverum.cz by bylo zcenzurováno (přestože tam žádný investor ve velkém nenakupuje) a třeba http://www.silbertresor.de (které bude mít víc českých klientů, než silverum.cz) už ne?
-
Na Vašem místě bych neprovokoval. Až začnu opravdu cenzurovat, poznáte to.
Ve Vašem původním příspěvku není ani slovo o investčním zlatu, naopak Váš odkaz byl jako pěst na oko. Dokázal bych jej pochopit v nějaké souvislosti s Vaším textem, ale doslova jste jej „vystřelil“ bez uvedení smyslu. S grafem nemám problém, ale o grafu nepadlo jediné slovo. Navíc nevím o tom, že by článek byl o investování :)
Neobhajuji postup, takto postupujeme obecně. BTW, jako má cena stříbrných a zlatých mincí souvislost s tímco článkem?
-
Pavel (neregistrovaný)
Promiňte, že šlapu do vaší diskuse,. ale musím se „Bankéře“ trochu zastat. V diskusi o spořicích účtech je zcela relevantní názor že spořicí účty jsou na nic a návrh alternativy. Bohužel jsem původní „Bankéřův“ příspěvek neviděl, tak nedokůžu posoudit očividnost reklamy.
Co takhle udělat článek o výhodnosti jednotlivých forem úspor na horší časy a jejich zhodnocení z historického hlediska. Můj děda si například dvakrát za svůj život našetřil na barák, poprvé mu to sebral Hitler, podruhé Zápotocký. Ale kdyby si šetřil ve zlatých miních a komunisti na to přišli, asi bych už neměl možnost ho poznat – z tohoto hlediska byly fiat-money pořád bezpečnější než zlato (přišel o úspory, ale přežil).
-
Host (neregistrovaný)
Na spořicích účtech má úspory velká část lidí. Fakt, že jsou „na nic“ redakci článku nezajímá, stejně jako nezajímá babičku z Horní Dolní investiční zlato nebo další alternativy např. nemovitosti a fondy.
Navíc i tato investice má pro vás „překvapivě“ i nevýhody, které prostě globálně nelze vyhodnotit a při určitých parametrech jsou tyto investice nezrealizovatelné. Např. zlato se dá ukradnout, nemovitosti mají další náklady atd.
Prostě stručně: spořicí účet má malý úrok, ale je to naprosto bez práce a spousta lidem to vyhovuje. -
Bankéř (neregistrovaný)
Ne, nemyslím, že půjde nahoru, teď se asi na chvíli zastaví, přijde určitá korekce (už kvůli pravděpodobnému posílení CZK). Leda že by se eskalovala panika – třeba kdyby padla vláda v Řecku, nebo se krize rozšířila na další prasátko, nebo kdyby ratingové agentury snížily rating Británii kvůli neřešení schodků, nebo kdyby vybuchla na Islandu ta větší sopka, nebo kvůli libovolné jiné černé labuti.
Nicméně korekce cenu zlata může vrátit tak o měsíc. A já nakupuji už 6 let.
O víc není uměle vyšroubovaná. Panika odpovídá ekonomickým problémům a dluhům v EU i USA. A cena zlata předně odpovídá peněžní zásobě – po odečtení inflace je daleko pod rekordy z osmdesátých let. A to tehdy nebyl svět v problémech, nebylo takové zadlužení. Co třeba zkusit si přepočíst 5, 10, 20 let starou cneu zlata na tehdejší měnovou zásobu či tehdejší zadlužení států? Vyjde pak, jak je zlato stále úžasně levné – také proto se spekuluje o tom, že je jeho cena uměle stlačována velkými shorty, zřejmě FEDem schovaným za velké US banky. A FED stále odmítá zveřejnit své účetnictví – jednak kvůli machnacím s Au/Ag a jednak kvůli zakázané a přesto prováděné nadměrné monetizaci dluhu (tajně a ilegálně skupuje US dluhopisy, protože jich US vláda prodává extrémní množství, ale zájem o ně klesá).
Nicméně zpět k tématu: ve svém příspěvku jsem jako alternativu k termínovaným vkladům nabízel konverzi nekrytých (=falešných) inflačních papírových peněz do peněz pravých (Au a Ag mincí). Ne s ohledem na vývoj ceny zlata za poslední měsíc, ale s ohledem na jeho dlouhodobější vývoj. Úroky na termíňácích podle mne nekryjí reálnou inflaci (jinak by také tištění peněz státem nemělo pro něj smysl, stát ani banky by z toho nic neměl) a navíc je úrok daněn. Nehledě k tomu, že člověk nemá v ruce nic – pouze příslib, že za nějakou dobu dostane své papírky. Ale stačí další šok, run na banky, nebo třeba rychlejší růst inflace (kvůli monetizaci nesplatitelného dluhu) a papírky budou mít cenu sběrné suroviny.
Nikomu svůj názor nevnucuju, prodejem zlata se neživím. Čili čím méně ostatní budou nakupovat, tím lépe nakoupím já.
Nicméně určité rozšíření Au a Ag mincí je i v mém zájmu, protože čím víc jich mezi lidmi bude, tím bude po kolapsu měny plynulejší a bezpolestnější přechod na měnu krytou (neb tento experiment s nekrytou měnou skončí jako všechny ostatní v historii – jedinou otázkou je kdy).
Na západ od nás či v USA je nakupování investičního Au a Ag velmi rozšiřené, v tomto jsme poněkud zaostalí.
Nicméně jako ve všem platí: nevsázet vše na jednoho koně a Au/Ag mít jen jako jednu ze součástí portfolia.
ČLÁNKY DO MAILU