dospěl jsem k názoru, že je skutečněnutné, aby se finanční gramotnost začala vyučovat již na základních školách. Ono je hezké, že člověk ví, kdy byla bitva u Plazenzee, to mu určitě bude v budoucnu a v praktickém životě ku prospěchu. Když ale neví, jak funguje kreditní karta, jaký je rozdíl proti kartě debetní, že při plnění závazků se nemá zapomínat na dodržování sjednaných lhůt a že se smlouvy mají plnit, tak to pak skutečně bude vystupovat jako ten pán, kterého autor článku cituje z fóra. Tedy jako negramot. Víte, všeobecně se říká, že smlouvy s bankami a jejich obchodní podmínky jsou tak složité a rozsáhlé, že to nikdo nečte. Já na toto mám jednoduchý příklad. Když si vezmete nějaký návod k použití nějakého přístroje a bude tam i návod k použití pro USA, tak si zkuste porovnat návod pro nás a pro USA. Zjistíte, že v návodu pro USA jsou takové bejkárny, které by našeho člověka vůbec ani nenapadly, tudíž není důvod, aby v našem návodu byly. Např. v návodu pro USA na pračku zjistíte, že je nebezpečné v bubnu provádět očistu jakéhokoliv domácího zvířete, že před zahájením pracího procesu se máte přesvědčit o tom, zda v bubnu není vaše dítě, u auta třeba že před vyjížděním z garáže je nutno zkontrolovat, zda jsou otevřena vrata garáže atd. Vše vychází z toho, o co jsou schopni se US občané soudit, že nebyli předem varováni. A pokud takové varování v návodu je, soud je pošle někam. A tak je to vlastně i se smlouvami a obchodními podmínkami bank. Když vás v podmínkách nevarují, mají smůlu oni. Když vás varují, máte smůlu vy, ač jste si je nepřečetl. Váš problém. A nesvádějme to na malá písmena a podobné nesmysly. Je to jen a jen naše lenost a pohodlnost.
Vážený pane, a kdo by to učil ? Když dnes na školách jsou z velké části klienti ČS a.s, brečí na poplatky, banku změnit nechtějí (ono se to nevyplatí, je s tím práce), raději brečím a počkám, až to herr ParouBack prosadí a budeme se mít zase dobře… a tohle finančně negramotné stvoření učí naše děti
Některé společnosti dělají i „výtah ze smluvních podmínek“, nebo „změny oproti předchozím smluvním podmínkám“…
Takový dokument nemá sice právní hodnotu, ale jednak potěší a navíc si lze, podle kvality takového dokumentu, ověřit serióznost dané společnosti. Tyto dokumenty pak slouží jednak pro ty kteří by celou smlouvu nezvládli, pro ty kteří spěchají, pro ty kteří službu užívají kontinuálně a smluvní podmínky se pro ně v čase mění.
**
Pro američany a ostatní pak bývají „často kladené otázky“, ale rozhodně by takovýto balast neměl být ve smlouvách. Už tak je v nich spousta nadbytečností a často záměrně matoucích údajů.