Právě začátek května je podle Jaroslavy Rezlerové, prezidentky Asociace Personalistů ČR a generální ředitelky ManpowerGroup ČR, ideálním časem pro hledání letní brigády.
Nabídka sezónních přivýdělků je přitom podle Rezlerové v posledních letech menší. Letní brigády jsou dnes méně dostupné než dřív. Mladí by měli hledat aktivně nejen na pracovních portálech, ale i přes známé, sociální sítě, personální agentury nebo kontaktovat podniky přímo.
Tradičně přitom převažují obory jako gastronomie, ubytovací služby nebo logistika, současně se víc prosazují také flexibilní přivýdělky – například rozvozy, u kterých lze volně plánovat směny.
Díky flexinovele zákoníku práce, která bude účinná již od června 2025, si letos poprvé mohou přes léto přivydělat také mladiství od 14 let. Tato skupina brigádníků, respektive jejich zaměstnavatelů, ovšem musí počítat s několika omezeními.
Další pravidla týkající se povinných odvodů pak většinou platí pro všechny brigádníky bez rozdílu. Na následujících řádcích proto najdete vše, co se hodí před nástupem na brigádu vědět.
Žáci základních škol. Práce jen o prázdninách a max. 7 hodin denně
Sjednat si na léto brigádu bylo ještě loni možné nejdříve v 15 letech a teprve po ukončení povinné školní docházky. V praxi tedy během léta mezi základní a střední školou.
Letos ale díky flexinovele zákoníku práce mohou na brigádu nastoupit i žáci základní školy, kterým již bylo 14 let. Brigáda je ovšem v jejich případě povolená pouze v době hlavních prázdnin, ty letošní přitom připadají na období od 28. června do 31. srpna.
Pokud jde o výběr konkrétní práce, je zde potřeba počítat s několika omezeními. Školou povinná skupina brigádníku smí vykonávat pouze lehké práce, které zároveň neškodí zdraví, vzdělávání a morálnímu vývoji nezletilého. Obecně jde o práce, které podle zákona o ochraně veřejného zdraví spadají do takzvané 1. kategorie prací, tedy práce bez rizika.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí může jít například o práci pomocné síly v cukrárně či pohostinství – za předpokladu, že zde nedochází k převážnému prodeji alkoholu. Dále třeba pomocné práce v administrativě, práce doručovatelství, obsluha kina a prodej vstupenek, správa sociálních médií a webů, překladatelství, soukromé doučování, uklízecí a pomocné práce v domácnostech, provádění průzkumů, grafika a výtvarnictví v multimédiích, ruční mytí vozidel nebo třeba práce táborového vedoucího.
Naopak za nepřípustné považuje MPSV činnost obsluhy v nočním podniku nebo manuální práce takového charakteru, u kterých je zřejmé, že může dojít k fyzickému nebo psychickému přetížení nezletilého. Jde například o práce typu obráběč, slévač, noční hlídač, zedník nebo třeba dlaždič.
Zákon pak klade také podmínky ohledně pracovní doby. V případě žáků základních škol je povolená práce v rozsahu maximálně 7 hodin denně a 35 hodin týdně. Noční směny či přesčasy nepřichází v úvahu, stejně tak by práce neměla probíhat mezi 20. a 22. hodinou.
Konečně poslední podmínkou je absolvovat vstupní lékařskou prohlídku. Ta přitom musí proběhnout u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb dané firmy, nikoli u pediatra či ošetřujícího lékaře brigádníka.
Studenti mohou pracovat i v průběhu školního roku
Pro brigádníky, kterým už bylo 15 let, a mají docházku na základní školu za sebou, platí o něco mírnější pravidla. Brigádu si například nemusí hledat pouze na období letních prázdnin, v přivýdělku mohou pokračovat i s novým školním rokem.
Odlišné podmínky jsou i pro pracovní dobu. Ta v případě nezletilých brigádníků, kterým ještě nebylo 18 let, činí maximálně 8 hodin denně a 40 hodin týdně. Práce v noci ani přesčas ovšem povolená není. Noční směny a přesčasy přichází v úvahu nejdříve po 18. narozeninách.
Pro zaměstnávání mladistvých zaměstnanců – tedy mezi 15 a 18 lety a po ukončení povinné školní docházky, také platí, že by měli vykonávat pouze práce, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji. Nadto existuje také vyhláška Ministerstva zdravotnictví, ve které jsou přímo uvedené druhy prací, které jsou v případě mladistvých zakázané – konkrétně jde o § 4 vyhlášky MZV.
I této skupiny brigádníků se týká vstupní lékařská prohlídka u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb dané firmy.
Jak smluvně ošetřit brigádu a pravidla pro platbu sociálního a zdravotního pojištění
Jakoukoli brigádu je vždy dobré ošetřit smlouvu, kterou za brigádníky mladší 18 let musí podepsat zákonný zástupce.
V případě studentských a nově i žákovských brigád, se využívají takzvané dohody konané mimo pracovní poměr: dohoda o provedení práce (DPP) nebo dohoda o pracovní činnosti (DPČ). I za práci na jednu z dohod by přitom zaměstnavatelé měli vyplatit alespoň minimální hodinovou mzdu, pro letošek tedy přinejmenším 124,40 Kč.
Brigády se častěji sjednávají na základě dohody o provedení práce. Tu lze během roku uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, u žádného z nich byste ovšem neměli odpracovat více jak 300 hodin za rok. Pokud si brigádník prací na DPP nevydělá víc jak 11 499 Kč hrubého měsíčně, nemusí se z jeho výdělku hradit sociální ani zdravotní pojištění. Tedy i čistá mzda potom dělá 11 499 Kč.
Jakmile je ale výdělek 11 500 Kč a vyšší, zaměstnavatel má povinnost odvést ze mzdy zdravotní a sociální pojištění, tedy je nižší i výsledná čistá mzda. Například při výdělku 15 000 Kč hrubého za měsíc dělá čistá mzda 13 260 Kč.
Obdobná pravidla pro odvody na sociální a zdravotní pojištění platí i u dohody o provedení činnosti, pouze hranice příjmu je zde nižší – 4500 Kč. Zároveň platí, že na DPČ lze odpracovat maximálně 20 hodin týdně.
Brigáda a daně
Každá mzda, přesněji příjem z výdělečné činnosti, se v Česku daní 15% daní z příjmů. Zdanění se tedy nevyhnou ani příjmy z brigád, u nižších výdělků ovšem díky započtení daňové slevy na poplatníka může vyjít výsledná daň nulová.
Pro uplatnění daňových slev je ovšem vždy nutné podepsat Prohlášení poplatníka daně z příjmů (takzvaný růžový formulář). Například u DPP vychází nulová daň u výdělků do částky 17 100 Kč.
Podrobněji jsme se tématu zdanění dohod konaných mimo pracovní poměr věnovali v článku: Přehledně: dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti v roce 2025.
Zdanění jako takové přitom provádí přímo zaměstnavatel, brigádník samotný většinou nemusí s finančním úřadem nic řešit.
Kde je o brigádníky zájem a kolik si mohou vydělat?
Podle pracovní agentury ManpowerGroup mají mladí největší zájem o administrativní, kreativní nebo digitální práce, přitažlivé jsou i práce na kulturních a sportovních akcích. Takových nabídek je ovšem omezené množství.
Naopak zájem o klasické manuální práce klesá. Firmy hledají hlavně pracovníky do výroby, logistiky a gastroprovozů. Letos ale pozorujeme, že studenti více váhají. Chtějí si odpočinout, cestovat nebo si přivydělat jiným způsobem online. Často se také jejich očekávání neslučují s tím, co trh nabízí,
popisuje aktuální trend generální ředitelka ManpowerGroup ČR.
Největší poptávka po brigádnících je v krajích s koncentrací skladů a výrobních závodů, například v okolí Brna, Ostravy, Ústí nad Labem či Plzně.
Přestože inflace zpomalila a meziroční růst mezd se zmírnil, odměny za brigády zůstávají vysoké. V Praze se nástupní hodinové mzdy pohybují běžně od 150 do 170 Kč, přičemž za náročnější nebo urgentní směny lze vydělat až 250 Kč za hodinu. V regionech jsou sazby nižší, ale v logistice nebo fyzicky náročných pozicích se běžně překračuje hranice 190 Kč za hodinu.
Firmy si uvědomují, že bez férové odměny lidi neseženou. V některých případech vydělává brigádník více než stálý zaměstnanec díky ochotě nastoupit rychle, bez delšího zaškolení a na omezenou dobu,
dodává Rezlerová.
ČLÁNKY DO MAILU