Vlákno názorů k článku Na jakou minimální zaručenou mzdu máte nárok? od anonym - Odhadem jsem to spočítal,tak minimální mzda je v...
-
anonymníOdhadem jsem to spočítal,tak minimální mzda je v ČR 300 EURO. To je teda ranec, s toho nejde zaplatit ani nájem a i kdejaký důchodce je milionář,proti této mzdě. Vůbec se nedivím lidem, kteří za tuto almužnu nechtějí pracovat. To už je opravdu lepší být na UP. Dal bych takovou mzdu Nečasovi, je to nedůstojná mzda a je úpně mimo realitu dneška.
-
To "zkuste si žít za minimální mzdu / životní minimum" není nic jiného než čistý populismus. Ti papaláši by nikdy minimální mzdu nepobírali, protože nejde o lidi pouze se základním vzděláním (nikdo jiný - až na opravdové vyjímky - minimální mzdu nepobírá). Většinou jde o vysokoškolsky nebo alespoň středoškolsky vzdělané lidi, takže ti by nejméně dělali za mzdu průměrnou, spíš víc.
Samozřejmě kvůli průměrné mzdě do politiky nikdo nejde :D a jak se říká "o peníze jde až v první řadě". -
anonymníVzdělání ještě nezaručuje tu správnou výkonnost v práci, jak jsme svědky nejen u papalášů. Co předvádí někteří VŠ vzdělaní, zůstává rozum stát. Vše se musí dělat nejednoduše, překomplikovaně, proč proboha?
A jak tady na Měšci bylo mnohokráte uvedeno, vzdělání ještě nezaručuje kvalitní výkon práce a dobrý příjem. Mnoho VŠ třeba sedí na kasách v SM HM, myslíte si, že vzhledem k svému vzdělání berou místo desítky /vyučení a SŠ/ třeba třicítku? A výkony řady papalášů mají kvalitu hodnou nižší než minimálmní mzdy - podívejme se na "kvalitní" polistopadové zákony podepsané Havel v.r., Klaus v.r. atp. - musí se dělat novelizace ještě před začátkem účinnosti, a pak každý rok "za provozu". Tu někde nějaký odstavec, slovo či věta vypadne, a rázem je ze zákona úplně něco jiného, než básník původně zamýšlel a lidem ve volebních kampaních nasliboval. Tu se zase k úplně jinému zákonu dodá přílepek se zákonem vůbec nesouvisející ... A pak vám všude řeknou, že neznalost zákona neomlouvá. A nejpikantnější je, když se tímto ohánějí i samotní tvůrci či schvalovatelé zákonů. Jak zmatečné a nákladné je to pro lidi, kteří nejsou právníky, ale se zákony musí denodenně bojovat ve svém zaměstnání.
Možná by stálo za to, aby na jistá místa šli lidé s nižším vzděláním, aby nebyli odtrženi od reality života obyčejných mas. A připadá mi docela luxus, aby papalášská místa zabírali vysokoškoláci, jejichž vzdělání stálo daňové poplatníky nemálo prostředků a svůj původně vykonávaný obor vůbec nedělají a ani jejich nynější papalášské funkce nemají nic společného s původně vystudovaným oborem. Nechci na nikoho konkrétně poukazovat - ale třeba ministr vnitra má medicínské vzdělání. Nebo náčelník senátu A u nás už léta jsou volná lékařská místa. Pravda, nejsme Praha a i když většina tvrdí, že na politice se zbohatnout nedá, plat jako na MV by u nás asi neměli. Za komunistů jsme takovýmto politickým představitekům říkali Kozel zahradníkem. V jedné pětiletce byl ministrem školství, ve druhé ministrem hutnictví a v další ministrem obchodu. A pro svrhovatele režimu v 89. to bylo nepřijatelné. Nyní už je to v pořádku, když se děje zcela stejně? Je to přece už za "demokratického" režimu ... -
anonymníJenže vzdělání řady VŠ je docela "k prdu". U nás třeba na překladech IT-systémů pracovala holčina, které dělalo problém se vyjadřovat česky. Věty, co do textu vyrobila, byste nevypustil ani po desátém pivu, o znalosti pravopisu nemluvě. Chápu, že při překladu původní text strhuje, ale co je moc, to je moc.
Řada lidí je dobrých, zkušených. Bohužel je většinou převálcují ti všeho schopní. Tak to bylo za fašistů, bylo to za komunistů, tak je to dneska. Pokud se capíme jakousi demokracií, je jediná cesta, jak tyto lidi k moci nepustit: prostě je nevolit. -
Suschi (neregistrovaný)Nevolit by mělo přímo tragické následky. Právě, že lidé by měli k volbám volit. Ale neměli by volit Ty lidi, kteří už dokázaly, že jsou zkorumpovaní a dělají si co chtějí. Kde to jsme? Že se necháme od politiků vysmát přímo do obličeje a ještě jim to prochází?
STOP. Já říkám STOP. Nejdřív se musí změnit voliči, potom teprve můžeme změnit vládu. -
Já jsem netvrdil, že vzdělání zaručuje výkonnost, ale že zaručuje dostatečný příjem. Prostě člověk s vysokoškolským nebo alespoň středoškolským vzděláním bude, pokud je zdravý, vždy mít víc, než je minimální mzda. Jestli díky své výkonnosti nebo jen díky tomu, že svojí práci dokáže lépe prodat je nepodstatné (pro něj).
A i když sedí na té pokladně, tak určitě ne za minimální mzdu. Netvrdil jsem, že s vysokou/střední školou musí mít třicítku, nebo že někdo s nižším vzděláním nemůže mít víc než oni (můj oblíbený případ řidiče tramvaje v Praze s platem 28000 Kč + jízdní výhody pro celou rodinu).
Takže papaláši by si možná nevydělali to, co mají teď (a někteří možná ano), ale určitě by si vydělali víc než je minimální mzda a s vysokou pravděpodobností víc, než je průměrná mzda. Protože i to, že se dokázali na tato místa dostat, o nějakých schopnostech svědčí - i kdyby jen o tom, že si dokáží získat pozornost, navazovat kontakty a uzavírat různá spojenectví - např. v obchodě je to poměrně podstatným předpokladem.
Možná by stálo za to, aby na jistá místa šli lidé s nižším vzděláním, aby nebyli odtrženi od reality života obyčejných mas.
Brát nízké vzdělání jako výhodu - pán je teda komik :D. Všude na světě se podniky, státy,... snaží nalákat odborníky, jen v totalitních zemích se snaží inteligenci a vzdělání brát jako něco vadného / přitěžujícího a podle toho to dopadá (Severní Korea, Kambodža v době vlády Rudých Khmerů). -
anonymní»aby na jistá místa šli lidé s nižším vzděláním«
»Brát nízké vzdělání jako výhodu«
Já bych nižší vzdělání spatřoval jako výhodné pro úsporu mzdových prostředků. Pracovníka s nižším vzděláním nemusím finančně tak vysoko ohodnotit jako VŠ, svou práci zastane stejně SŠ jako VŠ*. A pokud se podíváte do praxe, tak mnoho pozic je obsazeno SŠ namísto VŠ, protože firma nedokáže ony VŠ náležitě zaplatit. A pokud se v nynější krizi seškrtávají všude nejen osobní náklady, je to vynikající příležitost, jak firma může ušetřit.
Pokud na pozici zaměstnám drahého VŠ, stává se můj výrobek/služba drahou a nemusí obstát v konkurenci s výrobky/službami od VŠ z Indie či Afriky, obrazně řečeno, a netýká se to nejen VŠ, ale i SŠ, vyučených, nevyučených
*Pro některé pozice jsou smysluplně nastaveny, jinde nesmyslně, požadavky na vzdělání. Asi by se člověku nelíbilo, kdyby mu v IKEMu transplatoval srdce nějaký sanitář. Nicméně v obyčejném špitále, pokud nemáte známosti, nevíte, jestli vás kuchá a plynule přechází v pitvu nějaký Dr. Cvach, byť s VŠ titulem.
Ke vzdělávání jako takovému: považuji jej v našem státě za přemrštěné, i když oficiální pozorovatelé mluví samozřejmě jinak. Školy chrlí tisíce absolventů, aniž by na trhu práce bylo pro ně místo. Nebo dospějeme k takovému extrému, že nad každým dělníkem bude stát 5 VŠ vzdělaných, jako tomu bývalo za socíku? To zas onen výrobek bude značně předražený díky nákladům na neproduktivní místa. Nebo i VŠ budou dělat instalatéry, za 60 tisíc měsíčně? Rukama totiž nikdo nechce dnes dělat a stát plný inteligentních mozků chrlící denodenně převratné objevy hodné Nobelových cen taky nejsme. -
Jarmila (neregistrovaný)Ono by stačilo, kdyby se u požadavků na vzdělání jen trochu přitvrdilo. Já jsem to po r. 1989 čekala, bohužel opak byl pravdou. Když se podívám na vzorek populace, který se dostane na střední školy s maturitou, je to děs běs, polovina z nich by za komunistů skončila na učňáku. Na dnešních učňácích jsou děcka, která by tenkrát šla rovnou pracovat, na nekvalifikovanou práci by stačili a nemuseli by sem jezdit ani Ukrajinci nebo Mongolové. My se do nich snažíme nacpat nějaké vzdělání. Výsledkem je učeň, který neumí řemeslo a středoškolák, který neměl udělat maturitu, ale měl získat výuční list. Když si objednáte řemeslníka, tak byste zaplakal. Co mám říct na zedníka, který si zalištuje otvor pro dveře tak, že se mu to na 2 metrech rozchází téměř o 10 cm a který nevidí, že to nezdí svisle? Použít vodováhu neuměl, zato kecy mu šly líp než poslanci ve sněmovně. Já na stavění nepotřebuju Gaudího, mně by stačil obyčejný zedník! O ostatních řemeslech ani nepíšu, ono je to všude stejné.
Vzpomínám si na jakousi titulní stranu Dikobrazu (pro mladší: humoristický časopis z dob komunismu) někdy v r. 1970. Byl tam báječný kreslený vtip: loďka na vodě. U vesel nikdo, zato všichni drželi kormidlo. Tenkrát to byla karikatura komunismu, dneska by to karikovalo novodobý kapitalismus. Akorát tenkrát šel celý náklad do stoupy. -
anonymníMáte pravdu, paní Jarmilo. Dnešní VŠ jsou vlastně bývalí SŠ atd. Komunisti při přijímačkách prosévali, člověk sice mohl nadávat, že se mu dítko nedostalo na školu, ale aspoň ho nečekala zářná budoucnost, že po absolvování školy zjistí, že spolu s dalšími X spolužáky místo nesežene, může jít tedy rovnou na pracák na rekvalifikaci, po jejímž dokončení zjistí opět, že na rekvalifikaci se vrhlo mnoho uchazečů a že tedy opět není místo, takže může jít opět na rekvalifikaci a tak stále dokola, než pochopí, že bez známostí se uplatní leda u pásu v nějaké montovně. Ti šťastnější se známostmi a vlezdoprdelkové pak mohou z nějakého teplého místečka těm smolnějším vyprávět o potřebě učit se, zvyšovat si kvalifikaci, pracovat 25 hodin denně, aby dosáhli na věci ve vyspělém světě běžné, jako jsou bydlení, auto, dovolená ...
-
Jarmila (neregistrovaný)Jenže komunisti prosévali jinak. Máš tatínka ve straně? Můžeš studovat. Jsi dělnického původu? Můžeš studovat. Máš rodiče ze zemědělství? Pak studovat nemůžeš, kdo by jezdil s traktorem. Nějak nepostřehli, že když mám rodiče dělnického původu a vystuduji, pak ze mně bude tzv. pracující inteligence, moje dítko studovat nemůže, ale moje vnouče zase ano. To bych taky nebrala, to taky není dobře.
Kdyby bylo po mně, já bych využila i školky. Tam se děcka hrou klidně mohla učit základy cizího jazyka. Škoda, že jsme právě ty školky pozavírali, právě ve výuce jazyků neměly další návaznost. Dál by se jelo ve škole. Kde by byly paralelky, tam bych děti rozdělila podle výkonu na lepší a horší. Do těch chytřejších děcek bych sypala vědomosti, až by se jim z mozečků kouřilo. Oni by to zvládli levou zadní a ještě by z toho měli legraci. A tak by to šlo dál, ti slabší a průměrní by postupně odpadali, v 15 letech do práce, v 18 letech z učňáků, v 19 letech ze středních škol, zbytek na VŠ. Jenže my místo toho "integrujeme". Slabé děti promícháme s chytrými a pak se divíme, že slabé to ve škole nezvládají, chytré se nudí a učitel učí průměr. Když oddělíme chytré děti do víceletých gymnázií, řvou ředitelé základních škol, že jim bereme tahouny, rodiče pindají cosi o diskriminaci a "elitách". Nějak zapomínáme, že na zvládnutí VŠ má cca 5% populace. Tak místo toho radši snižujeme laťku, aby ji přeskočil každý. Jak to, že těžký dyslektik dostane maturitu z češtiny? Jo, ono nám nic jiného nezbyde, když on ostatní předměty zvládne. Od reformy školství jsem čekala, že právě tomuhle zamezí. Že nasadím požadavky na předmět a ty žák zvládnout musí. Ale: aby i dyslektik mohl získat maturitu, nemusí ji skládat z mateřského a z cizího jazyka, ale vybere si 4 nebo 5 předmětů. Takže dyslektik může odmaturovat třeba z matematiky, účetnictví, informatiky a zeměpisu a já vím, že může pracovat jako účetní a bude v tomto oboru špička, ale už nemůže pracovat jako sekretářka, protože má potíže s psaným textem. Jenže my mu střihneme povinnou maturitu z jazyka a pak vymýšlíme obezličky pro to, aby to nějak udělal a jeho potencionální budoucí zaměstnavatel leze po zdi, sotva si přečte jeho životopis. -
Pane jo, skoro se to bojím říct - ale tentokrát s Jarmilou souhlasím :D
Měl jsem to štěstí, že jako dítě jsem chodil na jazykovku - tehdy jich bylo v Praze pár a tahle patřila mezi ty známější (stačilo říct Kladská a většina už věděla o co jde). Je pravda, že to byla škola fakt vostrá - kdo měl čtyřku na vysvědčení dostal podmínku a když jí měl i podruhé, tak bez milosti letěl. Ve třídě nás bylo 38 a za těch 6 let (3. až 8. třída) si pamatuji, že 1 odešel kvůli prospěchu (na základce se pak zlepšil o celý stupeň - další vysvědčení - jedna trojka a pár dvojek), jeden kvůli chování a možná ještě jeden nebo dva další, to už si nepamatuju. Všichni se pak hlásili na střední školu, nikdo nešel na učnák. V první kole se dostalo 30 lidí, ve druhém snad zbytek, možná 1 člověk, že pak šel do devítky.
Mě to donutilo se učit a nemůžu vyloučit, že kdybych býval šel na obyčejnou školu, tak dneska dělám nějakýho "posunovače papírů" za průměrnej plat. Střední škola pro mě byla jak oáza, to byly 4 roky "havaje", hned bych se tam vrátil :D. Naproti tomu na základku bych se nevrátil ani náhodou :(.
Tak jsem proti téhle násilné integraci, to nepomůže nikomu. A byl bych i pro to, aby maturita z ČJ / Matematiky nebyla povinná, ale mohla být nahrazena jiným předmětem. Nějak nevidím smysl v tom, učit se nazpaměť telefonní seznam autorů nebo spoustu vzorečků. Myslím, že 2 cizí jazyky člověk využije víc :( -
Klára (neregistrovaný)Takových bylo na škole víc. Neměli jsme rodiče v KSČ, a přesto jsme se na školu dostaly. Pravda, neměl jsem trojky ani čtyřky, takové děty se za socialismu na školy zkrátka nedostali, a mohli mít rodiče třeba tajemníkem OV. Aspoň co jsem se znala s dětma jednoho z nich. Šel se učit traktoristou, což i v době socialistické byl jeden z nejhorších oborů vůbec.
A jelikož bydlím v pohraničí, žije tu dost Němců, a jejich děti nebo vnuci samozřejmě chodily do českých škol - tenkrát nešlo sbalit děti a jet za čáru do jiné školy. Ty děti měly v jazycích galamatyáš. Neuměly pořádně ani česky (natož písmem) a ani německy. Ve škole mluvily česky, doma německy. Ve škole neprospívaly. Pak jsem někde četla nějaké "vědecké" pojednání právě o tom, že by se dětem neměla plést hlava jazyky a měly by ovládat jeden jazyk, mateřský, perfektně, a pak jít teprve do cizího jazyku. Vím, že v dnešní době, kdy kdo neumí aspoň 3 další jazyky, není člověk, se to bude jevit jako zastaralé myšlení, ale něco na tom bude.
Pro Patrika níže: maturitu z ČJ bych ponechal. Aspoň z pravopisu a větné skladby. Nějací spisovatelé, co napsali, kdy se narodili a jestli spadali k Ruchovcům či Lumírovcům - nikdy jsem to nepotřebovala a tudíž tohle bych ze zkoušek vypustila. Jinak je ale "krásné" číst nějaké webovky, nebo i noviny obsahující hrubky. -
Ti šťastnější se známostmi a vlezdoprdelkové pak mohou z nějakého teplého místečka těm smolnějším vyprávět o potřebě učit se, zvyšovat si kvalifikaci, pracovat 25 hodin denně, aby dosáhli na věci ve vyspělém světě běžné, jako jsou bydlení, auto, dovolená ...
Samozřejmě známosti nejsou nikdy na škodu, ale pěkné místo lze najít i bez nich. Já jsem všechna moje 3 dosavadní místa našel na volném trhu:
1) hned po škole mi našla místo pracovní agentura
2) druhé místo jsem našel na inzerát v MF Dnes
3) třetí místo jsem našel na inzerát v Metropolitním Expresu - noviny zdarma, už neexistují. Jsem si ho četl cestou do práce v metru, inzerát vypadal zajímavě, tak jsem odpověděl - a vyšlo to :D -
Pracovníka s nižším vzděláním nemusím finančně tak vysoko ohodnotit jako VŠ, svou práci zastane stejně SŠ jako VŠ*. A pokud se podíváte do praxe, tak mnoho pozic je obsazeno SŠ namísto VŠ, protože firma nedokáže ony VŠ náležitě zaplatit. A pokud se v nynější krizi seškrtávají všude nejen osobní náklady, je to vynikající příležitost, jak firma může ušetřit.
O tom žádná, pokud stejnou práci zastane VŠ i SŠ a stejně kvalitně (popř. dostatečně kvalitně), je od firmy jistě moudré, že vezme toho SŠ. Nejen kvůli aktuálně nižšímu platu, který mu nabídne, ale hlavně s výhledem na to, že tam pravděpodobně déle zůstane. Ten VŠ by totiž krátkodobě i vzal hůře placené místo, ale je pravděpodobné, že jen co krize odezní, bude se poohlížet po něčem jiném. Ovšem v politice si to moc nedovedu představit. Už vidím, jak by se tvářili např. poslanci, pokud by každý bral jiný plat, podle toho, jaké dosáhli vzdělání :D
Já jsem narážel na to, že by nižší vzdělání mělo brát jako výhoda, tedy, že člověk s nižším vzděláním je pro danou politickou funkci kvalifikovanější, což je samozřejmě hloupé. -
Robert (neregistrovaný)
Nemáš úplně pravdu Patriku. V Česku se za mnoho let zakořenil zvyk, že se stanovuje plat jako základní mzda + prémie a ostatní odměny. Základní mzda velmi často a úzce souvisí s minimální mzdou.
.
Vše fungovalo, jakžtakž uspokojivě, až do nedávna, kdy nás jednak postihla finanční krize a jednak reforma zdravotnictví. Dnes jsou někteří lidé, kteří stonají, vystaveni obrovskému propadu příjmu během pracovní neschopnosti. -
Paly (neregistrovaný)No nevím, po půl roce práce v DE a půl roce práce v CZ jsem se s radostí zase vrátil ke svému částečnému úvazku. Mám 6000 hrubého, nájem a nutné náklady z toho zaplatím a moc mi nezbyde.
Zábavu platím z peněz získaných jinak (podstatně víc - umím získat peníze i jinak-poctivě ... ale to může každý). -
Vládá by se měla nad sebou zamyslet a měla by zavést minimální výdělek pro drobné živnostníky, navrhuji 20.000Kč.
Platit by ho mohli všichni ti odvážní zaměstnanci, kteří pořád nadávají na svůj plat, ale nikdy neseberou odvahu založit svou živnost a začít se tak starat sami o sebe.
Nejde přece pořád jen plakat jak jsou ti podnikatele zlý a jak všechny jen odírají z kůže.
Navrhuji všem uplakánkům aby založili živnost nebo firmu přesně takovou v jaké teď pracují, zaměstnali lidi, platili daně, sociální a zdravotní pojištění a pak ještě třeba milionářskou daň kdyby se jim začalo po roční dřině náhodou dařit. -
Dobrý den,
budu Vám velmi vděčný, pokud mi sdělíte kde mohu jako majitel dvou prodejen se smíšeným zbožím, získat jakoukoliv dotaci od státu. Pokud ano, rád pověsím na tyto stánky placenou reklamu s poděkováním všem milým, i když uplakaným zaměstnancům. Poděkuji všem těmto lidem, že jsme je my hnusní živnostníci zaměstnali, zaplatili za ně všechny odvody a oni nám zaplatili dotace :-).
Vážený anonyme, pokud nejste extrémně založený levičák, jistě mi dáte za pravdu, že drobní podnikatele nemohou bez zaměstnanců existovat a tak tomu je i naopak. Příště si prosím přečtěte důkladně text a pokud ho pochopíte, reagujte. Jinak se prosím zdržte. Nevím, že bych vyzíval všechny zaměstnance, aby podnikali. Mám pocit, že jsem vyzíval uplakánky - potrefená husa . . .
ČLÁNKY DO MAILU