Člověk má tendenci si dobu svého mládí idealizovat. Moje máma byla za války totálně nasazena v muniční továrně,pracovali denně 14 hodin, schovávali se před nálety a vzpomínala na to jako krásnou dobu mládí. Já, když vyprávím příhody z vojny-1966-68,jsou to samé veselé historky,i když to většinou zase tak velká sranda nebyla.Nikdy jsem se materiálně neměl tak dobře ,jako dnes.Domnívám se,že dnes je ta nejlepší doba. ve které jsem žil.