Bylo před 30 lety vše levnější a výhodnější? Řada lidí je o tom přesvědčená. Podle údajů o důchodech ale kupní síla důchodců postupně rostla. Jinými slovy si dnes mohou za průměrný důchod koupit více, než by mohli před 30 lety s tehdejším průměrným důchodem.
Okolo starobních důchodů panuje řada mýtů. Mladí lidé mají o důchodcích představu převážně takovou, že důchody jsou malé, nestačí na pokrytí ani základních potřeb a běžný důchodce je v podstatě jednou nohou na dlažbě a přežívá na hranici životního minima. A samozřejmě podle mnohých se mají všichni důchodci okolních zemí lépe než ti čeští.
Kde je ale pravda? ČSOB Penzijní společnost se tomuto tématu detailně věnovala a na základě průzkumu rozebrala několik nejčastějších mýtů. Podívejme se tedy na představu a realitu týkající se českých důchodců.
Velmi častým mýtem je, že důchodci se dříve měli mnohem lépe než dnes, co se týče financí.
Podle zmíněného průzkumu si 45,7 % dotázaných myslí, že Češi se nyní mají lépe než před 50 lety. Respektive že si důchodce může za svůj současný důchod koupit více věcí, než by si koupil za důchod před 50 lety při tehdejších cenách. Podle 30,8 % respondentů je to ale přesně naopak a před 50 lety se lidé měli lépe.
Zbylých 23,5 % zastává názor, že situace je pro české důchodce v podstatě stejná po celou dobu. Není to ale úplně pravda.
Výše českého důchodu se za posledních 30 let výrazně zvýšila.
Vývoj českých důchodů
Před 30 lety se průměrný důchod pohyboval pod hranicí 2000 Kč. V roce 2015 ale průměrný senior pobíral důchod téměř 14 000 Kč a průměrná seniorka přibližně 11 800 Kč.
Kromě toho se ale výrazně zvýšila kupní síla. To znamená, že si důchodci mohou za svůj důchod koupit více věcí, než mohli přes 30 lety s tehdejším důchodem.
Důchod v posledních 50 letech a objem zboží, které jste si mohli koupit.
V grafu se můžete podívat, kolik jste si v daném roce mohli koupit piv, litrů benzínu nebo kil šunky za průměrný důchod té doby. Ačkoli tedy potraviny zdražovaly, české důchody rostly rychleji a kupní síla českých důchodců se tím zvyšovala, byť s výraznými výkyvy.
Aktuálně si ale za průměrný český důchod koupíte více těchto komodit než v roce 1968.
Z výkyvů je patrné, že u všech komodit už „bylo lépe“, tedy že byly doby, kdy si průměrný český důchodce mohl koupit i více než dnes. Z grafu je ale patrné, že už jde o minimální rozdíly.
Tato věta bývá často mantrou skeptiků, kteří se o důchod příliš nezajímají a často si na něj ani nespoří. Prohlašují, že se jej stejně nedožijí, protože tvrdě pracují a něco je jistě skolí ještě před důchodovým věkem.
Museli by mít ale mimořádnou smůlu. Ze statistických dat totiž vyplývá následující. Čeští muži se dožívají v průměru 76 let, ženy pak 82 let. Průměrný věk odchodu do důchodu je 65 let.
Samozřejmě se stává, že se řada lidí důchodu nedožije, ale není to běžná praxe. Často se jedná o osobu vážně nemocnou, která boj s nemocí prohraje, nebo o někoho, kdo zemře v důsledku cizího zavinění, a nikoli vlivem vlastního zdravotního stavu.
Kolik let si myslíte, že strávíte v důchodu?
Z grafu je patrné, že 3,1 % Čechů si myslí, že v důchodu stráví méně než 5 let. Nejčastěji předpokládají, že to bude mezi 5 a 15 lety.
Tyto představy ale realitě neodpovídají. Nejčastěji totiž Češi v důchodu stráví 21–25 let, což je přibližně čtvrtina života. Tuto dobu ale správně odhadlo jen necelých 5 % lidí.
Buďto si tedy lidé neuvědomili a nespočítali, jak dlouho reálně v důchodu budou, nebo například předpokládají, že i ve starobním důchodu si budou přivydělávat.
Zvláštní představu mají lidé i o spoření na důchod. Většina by do něj chtěla odejít s tím, že mají naspořeno 1 000 000 Kč. Většina lidí si však myslí, že naspořit takovou částku je příliš složité a museli by měsíčně odkládat velké částky.
Podle většiny je nutné, aby člověk od 20 let spořil každý měsíc 1000 Kč až do důchodu. Ve skutečnosti by ale stačilo jen 700 Kč.
Měsíční průměrná úložka (MPÚ) a výše naspořené částky podle toho, kdy začnete spořit.
V grafu je patrné, jaké částky dosáhnete při měsíční úložce 1000 Kč v závislosti na tom, kdy začnete spořit. V případě, že vám spoření založí při narození a vy budete ve spoření pokračovat, přijdete si v 60 letech na pěkné peníze přesahující 3 500 000 Kč. Pokud si začnete spořit sami v 18 letech, dosáhnete v 60 letech úspor přibližně 1 500 000 Kč. Ten, kdo ale začne až ve 30 letech, naspoří při průměrné měsíční úložce do 60 let jen necelých 850 000 Kč.
Do částek je započítán státní příspěvek ve výši 230 Kč a 4% zhodnocení.
Řada Čechů ale ani netuší, že penzijní spoření je možné založit od narození.
Kdy je možné založit penzijní spoření?
Téměř čtvrtina si dokonce myslí, že si toto spoření může založit až s prvním zaměstnáním. Pouze polovina ví, že doplňkové penzijní spoření funguje jako investice do fondů. Čtvrtina je přesvědčena, že jde o typ spořicího účtu.
A podobná neznalost panuje i v případě již zmíněných státních příspěvků. Řada lidí totiž netuší, kolik je vlastně potřeba spořit, aby na státní příspěvek dosáhli.
Kolik je podle vás potřeba si spořit, abyste dosáhli na státní příspěvek?
Správná odpověď je 300 Kč. Tedy při 300 Kč měsíční úložce vám vzniká nárok na státní příspěvek. Více než třetina si ale myslí, že je potřeba spořit 500 Kč měsíčně a v 17,1 % případů dokonce 1000 Kč měsíčně.
Poslední oblastí, na kterou se průzkum zaměřil, byly představy o utrácení peněz v důchodu. Představa lidí je taková, že nejvíce peněz vydají za bydlení, potraviny a léky. Dále pak za vnoučata a zábavu a méně než 14 % pak za vlastní koníčky.
A částečně mají lidé i pravdu. Podle spotřebního koše skutečně největší výdaj představuje bydlení.
Složení spotřebního koše důchodců.
Další výraznou položkou je právě jídlo a následně překvapivě vzdělávání. Například za oblečení nebo alkohol utrácejí senioři velmi málo peněz, stejně tak za návštěvu restaurací nebo za léky.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).
