Srovnáváme nesrovnatelné.Cena jídla,případně benzínu přece nic nevypovídá o nějakém srovnávacím životním standardu,tenkrát a dnes.Ty společenskoekonomické změny za těch uváděných třicet let jsou historicky nevídané a to ve prospěch současnosti.Moji mámu by nikdy ani ve snu tenkrát nenapadlo(nejenom jako důchodkyni),že její syn,jako důchodce,s nikterak předimenzovaným důchodem,může pokud chce, jezdit například každý rok na nějakou zahraniční"dovolenou".Ty změny a to změny v jedné generaci asi nejsme schopni vůbec docenit.Už jenom to,že naše generace je pravděpodobně jedinná generace Evropská která fyzicky nepoznala válečné strádání je něco neskutečného.A srovnávat obecně společenské štěstí podle individuálních názorů je také blbost.Byla moje máma tenkrát šťastnější než já dnes?Nevím!Jedno ale vím,že byla šťastnější když ji bylo dvacet než v sedmdesáti a to platí dnes i pro mě.