Vlákno názorů k článku Na české a slovenské klienty družstva UNIBON už čekají peníze od Spořínek - Vím, že tento dotaz je poněkud širší, ale...

Vím, že tento dotaz je poněkud širší, ale rád bych se autorky, nebo kohokoli, kdo tomu trochu rozumí zeptal, jakým způsobem může běžný člověk /s ekonomickými znalostmi zhruba na úrovní absolventa normálního gymnázia/ předem z veřejně dostupných zdrojů posoudit finančí zdraví dosud působících záložen. Konkrétně o UNIBONu se po jeho krachu hodně psalo, že na tom už byl dlouhodobě špatně, měl velké množství nesplácených úvěrů atd. - jakým způsobem k tomu ale autoři tsěchto komemntářů došli? Zkusil jsem si projít výroční zprávy a povinně zveřejňované údaje několika kampeliček /ANO, Akcenta, MSD/ a nikde jsem tam tam jednoznačně identifikovatelnou kolonku jako "kapitálová přiměřenost" nebo "podíl nesplácených úvěrů" nenašel. Na první pohled mi připadá, že porozumět těmto dokumentům bez minimálně dvou semestrů účetnictví na VŠE je možné leda s pomocí boží...
O uložení části úspor do některé družstevní záložny bych vážně uvažoval, ale jaksi se nedokážu přinutit k postoji "je jedno jakým nýmandům svěříte svoje peníze, v případě krachu to stejně zacáluje FPV".

hmmm, pán je chytrej. tohle asi určitě bude dostupná informace, aby si všichni spořínkové mohli udělat run na banku, a totálně jí položit?
a skutečně tomu tak není. informace o problémech peněžního ústavu má pár lidí z představenstva a pár lidí z dohledu čnb. jinak jsou dostupné vždy až den po krachu, do té doby patří mezi nejpřísněji střežená tajemství.

Z vlastní zkušenosti vím že to nelze. U Rodinné záložny prostě ze dne na den začali hazardovat a nakoupili akcie na spekulaci a výsledkem je, že jen na pár dnů nedodrželi kapitálovou přiměřenost a ministerstvo financí záložnu bez zaváhání potopilo. I když Evropský soud pro lidská práva rozhodl že ČR záložnu poškodila a měla by ji odškodnit. Nejlepší ministr financí v galaxii má jiné starosti (aby ho nezavřeli) a konkurzní správce žije z výnosů a nemá zájem něco dělat. Obdobně Unibon, tam se peníze půjčovaly spřízněným osobám, dohled o tom věděl a nikdo za to není obviněn a nesedí alespoň na 15 let. A co takový Creditas, vykazuje výborné výsledky a tu najednou stát zavede mimořádnou daň pro solární elektrárny a najednou je polovina úvěrů klasifikovaných. Taky půčovali asi bezhlavě a výdup přišel ze sněmovny. Tady v tomto státě nelze spolehat na nic jen asi na to pojištění. Vzhledem k tomu že je na 100% včetně úroků, tak malý střádal by měl být v záložnách bezpečnější než v nějaké velké bance. Tu může zahraniční majitel kriminálním způsobem položit nato tata.

Asi jsi se moc podrobně nedíval. Schválně jsem se podíval třeba do údajů Akcenty: http://www.akcenta.eu/img/web/zverejnovane_info_31.3.2012.pdf

a kapitálovou přiměřenost jsem našel velmi rychle (v tabulce Poměrové ukazatele). Stejně tak tam máš tabulky s pohledávkami se selháním a se znehodnocením.

Údaje jako kapitálová přiměřenost povinně zveřejňují každé čtvrtletí všechny záložny. Zároveň ale platí, že z toho do budoucna nelze nic moc usuzovat. U záložen se situace může měnit velmi rychle. Unibon měl až do roku 2011 ukazatele dobré...

Co třeba toto: http://www.penize.cz/druzstevni-zalozny/238394-banky-krizi-ustoji-budou-padat-kampelicky a zpráva ČNB, na kterou se tam odkazuje?